Tradiční banky za zenitem? Přichází doba neobank, v Česku by měly začít vznikat příští rok

Bez kamenných poboček nebo vlastních bankomatů, žijí v digitálním světě jehož středobodem je mobilní aplikace. Bankovní služby však nabízejí lépe, rychleji a pohodlněji než běžné banky. Ve světě fintechu se čím dál častěji objevují takzvané neobanky a v příštím roce by se takové měly objevit i v Česku.

Myslí si to Petr Koutný, CEO Banking Software Company, která se stavbou neobank zabývá. „Na vybudování neobanky nepotřebujete vysokou vstupní investici ani stovky zaměstnanců a vyplácí se vám už při tisícovkách klientů. Předpokládáme, že by tento koncept mohl v příštím roce zaujmout jak velké banky, které se potýkají s nedostatkem IT expertů pro vlastní digitální transformaci, tak třeba největší e-commerce hráče,“ popisuje Koutný.

Neobanky jsou zajímavé pro banky, fintechy či e-commerce hráče

Dle jeho slov tak považuje za velmi pravděpodobné, že se v Česku v bitvě o klienty utká první neobanka již v příštím roce. Jejich výhody totiž považuje za nesporné – kromě výše vyjmenovaných třeba rychlost jejich vybudování je záležitostí jen několika měsíců a investice i náklady na následný provoz jsou natolik nízké, že se je vyplatí budovat i pro omezený okruh klientů.

Neobanky zajímají nejen hlavní bankovní hráče, pro které se může jednat o cestu, jak provést postupně vlastní náročnou transformaci, ale také fintechové startupy či e-commerce projekty a obchodníky. Ve světě tento koncept využívají již miliony klientů. BSC má zkušenosti se stavbou bank nového typu hlavně v USA, loni tam například zajistila digitální transformaci floridské Surety Bank.

  • V současnosti trend neobank považuje za budoucnost celého oboru většina bankovních expertů. Podle předpovědi Gartneru budou kvůli neobankám tradiční banky do roku 2030 za zenitem.
  • Variant Market Research odhaduje, že do roku 2025 budou mít neobanky hodnotu již 356 milionů amerických dolarů a desítky milionů klientů. Dominovat budou především v USA, Spojeném království a Německu.

Protože samotný pojem neobanka, který etablovala společnost Gartner zhruba před pěti lety, nemá přesnou definici, dá se odvodit z kontextu ve srovnání s jiným druhem digitálních bank.

„Nové digitální banky mají vlastní bankovní licenci a snaží se nabízet poměrně široké spektrum služeb. Tyto jsou nejpřímějšími konkurenty tradičních „incumbent“ bank. Sem řadíme digitální banky jako například N26, Atom nebo Monzo,“ říká Koutný.

Další skupinou pak jsou digitální brandy stávajících bank – tedy projekty, u kterých finanční instituce disponující bankovní licencí spustí novou značku digitální banky. Používá však stávající licenci a často i část infrastruktury. Mezi příklady patří Simple nebo ING Direct.

„Oproti předchozím případům jsou neobanky nové instituce, které postaví své služby kolem potřeb a zážitku zákazníka. Pro podnikání ve finančním sektoru využijí smluv s jinými finančními institucemi, držiteli bankovní licence, kteří jim poskytnou základní bankovní infrastrukturu jako službu. Patří sem například Moven,“ vysvětluje dále Koutný.

Petr Koutný

Naopak digitální instituce jsou samostatné projekty nebo firmy, které od začátku staví svou nabídku nezávisle na jiných finančních institucích. Často nepotřebují ani bankovní licenci, protože neposkytují služby, které by ji vyžadovali. Tenhle druh institucí pak později migruje do neobanky nebo plné digitální banky, když získá potřebnou licenci.

Podle Koutného do této části spadají i firmy FAMGA (Facebook, Apple, Microsoft, Google, Amazon) nebo startup Monese. Podobně začínal i Revolut, který je však již po získání bankovní licence plně novou digitální bankou. „Například Twisto sem spadá také. Dle mého názoru má potenciál se stát neobankou – jeho služby nevyžadují plnou bankovní licenci a její získání by bylo naopak nevýhodou.“

Neobankám bez licence se žije jednodušeji

„Žádný typ není lepší či horší. Vždy závisí, jak se celý projekt prosadí na trhu a jestli najde své zákazníky. Pro digitální banky je však zcela nejzásadnější schopnost škálovat, to znamená rapidně rozšiřovat svou zákaznickou bázi bez nárůstu variabilních nákladů. Fixní náklady je nutné pokrýt výnosy s maximálním počtem zákazníků. Proto je trochu problém s vytvořením lokálních digitálních projektů,“ popisuje Koutný.

Počet potenciálních zákazníků v Česku, respektive výnosy z jim poskytovaných služeb, totiž často nepostačí na pokrytí fixních nákladů a generování zisku. „Náklady na kapitál vyžadovaný bankovní licencí a vše, co s tím souvisí v rámci regulace, se také stává důležitou součástí fixních nákladů,“ pokračuje Koutný a dodává: „To je ostatně důvod, proč se bez licence neobankám žije paradoxně jednodušeji.“

Diskuze k článku