Sliby, chyby aneb Osbornův efekt

Říká se, že slibem neurazíš a ve světě IT a technologií se to nenaplněnými sliby jen hemží. Často se stane, že jsou uživatelé nalákáni na nový/další (a často ještě nehotový) produkt nebo službu, a v důsledku toho dojde k poklesu prodeje aktuálních produktů. To může mít fatální následky. Tento fenomén nese název Osbornův efekt. Proč?

Dává smysl si raději půl roku počkat na pokročilou a technologiemi nabitou novinku než utrácet za aktuální, ale brzy zaostalý produkt. Jenže oznamovat s velkou pompou dopředu nový produkt, to někdy může mít pro výrobce nepříjemné následky. Pojďme se podívat, jak dopadla společnost Osborne Computer Corporation, po jejímž zakladateli nese tento fenomén své jméno.

„Zlatý“ osmdesátky

80. léta minulého století jsou nesmírně zajímavou érou v historii vývoje informačních technologií a osobních počítačů. V roce 1981 přišla IBM se svým prvním osobním počítačem, který definoval směr vývoje na několik dalších let. Ve stejné době přichází na scénu také Adam Osborne se svou společností Osborne Computer Corporation a představuje jeden z prvních přenosných počítačů nazvaný neskromně Osborne 1. Osborne 1 zaznamenal úspěch, mimo jiné to bylo způsobeno i cenou, která byla podstatně nižší než v případě stolního počítače od IBM. Vyšel tehdy na 1 795 dolarů. Adam Osborne byl často stavěn na stejnou úroveň jako jeho současníci Bill Gates nebo Steve Jobs. Ale komu se dnes vybaví Osborne 1 nebo Osborne Computer Corporation?

Osborne 1

Tento předchůdce dnešních ultra-mobilních notebooků a ultrabooků se pěkně pronesl – vážil 11 kilogramů a měl 5palcový displej (13 cm), což je menší obrazovka, než mají dnešní chytré telefony.

Bilby, CC BY 3.0 via Wikimedia Commons

Osborne 1 nebyl technicky dokonalý, měl řadu nedostatků a běžel na něm operační systém CP/M 2.2 (jelikož v době jeho uvedení ještě MS-DOS zkrátka neexistoval). Nešlo zrovna o nejvýkonnější stroj, a to ani s ohledem na to, že mluvíme o době, kdy hitparády válcovala Kim Wilde se songem Kids in America. Počítač se prodával s bohatou softwarovou výbavou, která byla zhruba ve stejné hodnotě jako samotné zařízení. Nicméně to věděl i Adam Osborne, který nikdy netvrdil, že jde o extrémně výkonný stroj. Proto byly upřednostněny zcela jiné atributy, jako byla cena, softwarová výbava a fakt, že se tento „kufříkový počítač“ jako jediný počítač na trhu vešel v letadle pod sedačku.

Líná huba, holý neštěstí? Velká huba taky!

Během prvních osmi měsíců se prodalo 11 tisíc Osbornů 1 a během období největší „slávy“ se prodávalo 10 tisíc počítačů měsíčně.

Rok a půl po uvedení Osbornu 1 na trh přišel Adam Osborne s oznámením ne jednoho, ale hned dvou nových počítačů, které měly svého předchůdce předčít ve všech ohledech. A nyní se dostáváme ke vzniku Osborneova efektu.

Na začátku roku 1983, kdy se konkurenti začali prosazovat na trhu, se společnost Osborne Computer Corporation pustila do aktivní propagace nové generace počítačů Osborne, Osborne Executive. Osborne plánoval pozvat novináře, aby se na nové zařízení podívali, ti měli slíbit, že do uvedení na trh nic nezveřejní. Prodejci, kteří očekávali nový model, zrušili objednávky na Osborne 1, a prodej tak poklesl. I když Osborne snížil cenu své vlajkové lodi, katastrofu už nešlo odvrátit. Společnosti došly peníze a v září 1983 vyhlásila bankrot. Odborníci a analytici vinili z pádu společnosti předčasnou Osborneovu propagaci jeho nejnovějšího produktu a vzniklou situaci nazvali Osborneovým efektem.

Za pádem Osborneovy společnosti a poklesem prodejů jsou ale i další vlivy – rychle se objevili další výrobci, kteří začali nabízet srovnatelné produkty, tedy přenosné byznysové počítače, jako byla například společnost Kaypro. Nezanedbatelný vliv na úpadek Osborne Computer Corporation měla také rostoucí obliba osobních počítačů kompatibilních se standardem IBM. V roce 1985 činnost Osborne Computer Corporation definitivně skončila. Adam Osborne v roce 1984 založil společnost Paperback Software International, která se zaměřovala na levný počítačový software. Ze společnosti, které se nevyhnuly soudní žaloby za porušování autorských práv, Osborne odešel v roce 1990. Jeho posledním kariérním počinem bylo založení společnosti Noetics Software, která se zaměřovala na umělou inteligenci. Adam Osborne zemřel v roce 2003 ve věku 64 let, ale s jeho „odkazem“ se stále běžně setkáváme.

Diskuze k článku