Roboti, co vypadají jako roboti, ne jako lidé, mají být klíčem k úspěchu. Vyvíjí je Boston Dynamics i SoftBank Robotics

Nedávno se v České republice poprvé ukázala robotka Sophia, když zahajovala mezinárodní konferenci Týden inovací. Sophia je mnohými označována za nejvyvinutější humanoidní robotku s umělou inteligencí na světě, navíc má dokonce i saúdskoarabské státní občanství, a právě ona měla táhnout nejvíce pozornosti. A také že na Týdnu inovací kolem ní mnoho zvědavců pobíhalo, nicméně budoucnost humanoidních robotů je možná někde jinde.

Robotce Sophii poprvé „vdechli“ život v roce 2015 v Hongkongu, kde sídlí firma Hanson Robotics. I proto, že se Sophia na rozdíl od jiných robotů velmi podobá člověku – inspirací jejímu tvůrci, Davidu Hansonovi, byla Audrey Hepburn –, dokázala velmi rychle jako první robot v historii získat státní občanství. Ze strany Saúdské Arábie šlo nicméně hlavně o dobré PR. Umělá inteligence totiž není zdaleka na tak vysoké úrovni, aby mohla interakce s robotickou Sophií působit přirozeně.

Sophia se sice snaží napodobovat lidská gesta a grimasy, což díky svému „lidskému“ obličeji skutečně může, ale když ji potkáte tváří v tvář, je to celé spíše surreální zážitek. Veškeré rozhovory, které nejen na Týdnu inovací vedla, navíc musí být dopředu skriptované, čímž se pak vytrácí celé kouzlo, a vzápětí pochopíte, že z robota s umělou inteligencí je zatím nakonec hlavně obyčejný chatbot, který se však daří prodávat.

Robotka Sophie (Zdroj: ITU Pictures)

Humaoidní, ale ne s lidskou tváří

Zatímco robotka Sophia se ale zatím dobře prodává hlavně veřejnosti, byznys model ani reálné využití za ní zatím Hanson Robotics nemají. Jak ale ukázal letošní veletrh CEBIT, který proběhl minulý týden v německém Hannoveru, větší potenciál mají možná jiní roboti. Taktéž humanoidní, jen nikoliv s lidskou tváří. Alespoň si to myslí Nicolas Boudot, VP Sales & Marketing ze SoftBank Robotics Europe.

„Některé firmy vyvíjejí roboty, kteří se snaží vypadat jako lidé, jenže mnoho výzkumů ukazuje, že to nefunguje. Když se dostanete do tísnivého údolí, tak se přiblížíte zombíkům nebo mrtvým, což lidi děsí,“ prohlásil na CEBITu Boudot. Nejznámější robot jeho firmy se jmenuje Pepper a přestože lze také označit za humanoidního droida, na rozdíl od v úvodu zmíněné Sophie vypadá jako robot.

SoftBank Robotics se snažili Peppera stvořit tak, aby se lidským bytostem, co se týče chování i interakce, co možná nejvíce přiblížil, ale zároveň zůstal robotem. „Jakmile se lidé dostanou s robotem do kontaktu, teprve pochopí, co vlastně takový robot dokáže. Nefunguje to tak ale se všemi,“ naráží Boudot právě na některé výtvory konkurence.

Pepper, poprvé představený v roce 2014, má navíc jasně určenou svou roli. Nemá to být ten robot budoucnosti, který s námi bude za pár let chodit do práce. Humanoidní robot od SoftBank Robotics je dobrý především ve čtení našich emocí, díky čemuž má tvořit skvělého společníka. Není určen pro žádnou fyzickou aktivitu, ale především pro rozvíjení lidské konverzace a poskytování asistence.

Nicolas Boudot se svými roboty ze SoftBank Robotics (vlevo Pepper, vpravo NAO)

Nákupní asistent i vzdělávací pomůcka

Hlavní hodnota Peppera je v jeho řeči těla. Byť robot, s robotickýma rukama a tabletem na prsou, jsou jeho pohyby opravdu velmi věrné. Abychom se dokázali s roboty bavit, nepotřebují mít nutně lidskou tvář. Atraktivní design, který automaticky vyvolává pozornost i prostor pro konverzaci, lze vymyslet i jinak. Zároveň má v sobě Pepper zabudovaných spoustu senzorů, od kamer přes mikrofony po lasery, díky nimž mu lze přiřadit mnoho funkcí.

SoftBank Robotics zatím prodali 25 tisíc robotů s tím, že japonská firma dělá především hardware. Software si pak vytváří pro emocionálního Peppera na míru každá firma podle vlastních potřeb. Nejčastěji najdeme tohoto robota v hotelech, obchodech, bankách či zdravotnických zařízeních, a to nejen v Japonsku, byť právě tam jsou s roboty zdaleka nejdále.

Pepper umí velmi snadno přivítat nové hosty, sdělit jim heslo na Wi-Fi a další důležité instrukce, což by jinak musel stále dokola dělat člověk. V obchodě vám zase po naskenování kódu rychle řekne, zda je daná bota dostupná ve vaší velikosti, a nabídne další služby. Například včetně slevy na další nákup, což může být pro obchodníka zajímavé. Interakce s robotem může být v tomto ohledu mnohem efektivnější.

„Jeden z klíčových benefitů našeho robota je, že nad ním máte vždycky kontrolu. Nesoudí lidi a je vhodný například i pro terapii u autistických dětí,“ popisuje Boudot další důležitou vertikálu, kam jeho firma své roboty prodává. „Roboti jsou velmi dobří také v systematickém sbírání dat. Jelikož za nimi lidé chodí, získávají mnoho zpětné vazby. Ve fyzickém prostředí musíte vytvořit speciální zážitek, což může Pepper zajistit,“ doplňuje Boudot.

Dynamičtí roboti do každého prostředí

Vedle Peppera SoftBank Robotics vyvíjí také další dva roboty. NAO je zmenšená varianta, která má navíc i dvě nohy. Pepper je proti tomu pojízdný, což mu zajišťuje při jeho využití větší stabilitu a mobilitu. NAO slouží jako interaktivní a programovatelný robot hlavně do vzdělávání. Téměř třikrát vyšší ROMEO je zase určen jako společník pro starší lidi, kteří se již sami nedokáží obsloužit, a funguje především v Japonsku. Nejznámější a také nejrozšířenější je ale i díky své relativní jednoduchosti a možnostem využití Pepper.

Robot NAO od SoftBank Robotics

Boudotova slova, že robot nutně nemusí mít lidskou tvář, navíc potvrdil také Marc Raibert, jedna z největší hvězd CEBITu. Osmašedesátiletý muž, kterého nepotkáte jinak než v jeho typické havajské košili, stojí za firmou Boston Dynamics, jež dělá v oblasti robotiky velké pokroky. A není se čemu divit, že s tvůrci Peppera mnohé sdílí. Od loňského roku totiž také Boston Dynamics patří japonskému gigantovi SoftBank.

„Náš cíl je stavět dynamické roboty, kteří se přizpůsobí každému prostředí. Stavíme roboty, kteří umí to, co nedokážou zvířata ani lidé,“ shrnul v kostce ambice Boston Dynamics jejich zakladatel. Marc Raibert v mnoha ohledech průkopnickou firmu založil už v roce 1992. V roce 2013 se pak očekávaly velké věci, když Boston Dynamics koupil Google, jenže jeho plány v oblasti robotiky nakonec ztroskotaly. Proto se rozhodl o tři roky později několika svých robotických projektů zbavit a Boston Dynamics koupil v roce 2017 SoftBank.

Právě japonský konglomerát, působící v mnoha oblastech od telekomunikace přes finance až po výrobu polovodičů, se nyní snaží z robotů udělat svůj další velký byznys. Mimo jiné tím, že chce v následujících letech hledat vzájemné synergie mezi stávajícími firmami v holdingu. Tam patří Boston Dynamics, SoftBank Robotics vyvíjející Peppera (dříve Aldebaran Robotics) a například také Shaft. I tuto robotickou firmu koupil SoftBank před rokem od Googlu.

Psovití psi hbitější než zvířata

Nejznámějšími protagonisty robotické divize SoftBank jsou nyní vedle Peppera právě roboti od Boston Dynamics. Unikátních robotů vyvinula firma Marca Raiberta několik, ale zmínit je třeba především modely BigDog, Spot, SpotMini a Atlas. První tři jmenovaní jsou „psovití“ roboti, které firma neustále posouvá kupředu.

„BigDog nebyl úplně dokonalý, až Spot ho dostal na novou úroveň. Na něm teď spolu se SpotMini pracujeme,“ popisuje současné aktivity Boston Dynamics Raibert. Právě SpotMini v minulých měsících zaujal internet, když firma zveřejnila video, jak si díky své robotické ruce na hřbetu umí otevřít dveře nebo spolupracovat s druhým robotem. Obecně jsou ale tito psovití roboti stavěni tak, aby třeba na rozdíl od psů vydrželi a dokázali se pohybovat v jakýchkoliv podmínkách.

„Stále nás ale čeká mnoho vývoje a pokroku. Myslím si, že ještě zdaleka nejsme hotoví. Do budoucna můžeme naučit roboty všechno, co dnes umí zvířata a lidé, ale to je ještě daleko,“ míní Raibert. Boston Dynamics podle něj proto sleduje jak krátkodobé, tak dlouhodobé cíle. Krátkodobý směr představuje například právě zmíněný SpotMini, který by letos chtěla začít firma prodávat prvním partnerům. A konečně začít vydělávat peníze, protože jestli se něco Raibertovi od založení firmy nedaří, je to monetizace jeho robotů.

Marc Raibert, šéf Boston Dynamics, a psovitý robot SpotMini

Na výzkum a vývoj získával Boston Dynamics dlouho finanční prostředky od amerických vládních organizací, ale také nový majitel SoftBank si jistě uvědomuje, že je potřeba začít vydělávat. Proto Raibert zmínil ony krátkodobé cíle. Z těch dlouhodobých se chce dále soustředit na vývoj a výzkum, který by měl přinést skutečně humanoidní roboty s širokou paletou užití.

Nejde jen o robotickou ruku

Robot Atlas má na rozdíl od psovitých kolegů dvě nohy a dvě ruce a svým vzezřením skutečně připomíná člověka. „Naši roboti využívají celé tělo, není to jen pohyblivá ruka na fixovaném těle. To je velká výhoda,“ připomíná Raibert. Nejde jen o devízu Atlase, nicméně u něj je jeho dynamičnost nejmarkantnější. Také Atlase ostatně nedávno sledovali s úžasem lidé na YouTube, když Boston Dynamics ukázali, jak jejich robot bez problémů udělá salto vzad.

Ještě předtím jsme mohli sledovat, jak může Atlas fungovat ve skladu, kde přenáší krabice, i když mu třeba úkoly stěžuje člověk. Typicky odstrkováním krabic, když se pro ně robot shýbá, nebo odstrkováním jeho samotného hokejkou. Marc Raibert v této souvislosti musel uvést na pravou míru, že tím rozhodně nechtějí jeho kolegové roboty naštvat nebo snad poštvat proti sobě, jak někteří při pohledu na dráždění robota předpovídali.

„Hezká věc na robotech je, že mají jen tolik pocitů, kolik jim jich dáte. Robot se nenaštve, není netrpělivý, prostě jen dělá svou práci. Když odstrčíme krabici, chceme jen ukázat jeho schopnosti. Nechceme ho naštvat, nechceme ho zneužívat, jak některá média naznačují,“ zdůraznil Raibert.

Roboti do elektráren i pečovatelských domů

V nejbližší době by své roboty rád viděl například v japonské jaderné elektrárně Fukušima, kam nyní neustále vstupují do velmi nebezpečného prostředí ve speciálních skafandrech lidé. Přitom by je často mohli zastat roboti, což by bylo mnohem bezpečnější. V relativně blízké době si také Raibert dokáže představit využití robotů ve skladech nebo při doručování balíků. V dlouhodobější vizi pak má nasazení robotů na stavbách nebo při péči o starší či postižené lidi. Možná tam a i v dalších oblastech bude hledat synergie se SoftBank Robotics a Pepperem a jeho robokolegy.

Zatímco robotka Sophia bude objíždět svět a vystupovat jako budoucnost „lidské robotiky“, v Japonsku, kde na rozdíl od Evropy i Spojených států dokáží roboty mnohem lépe přijmout, možná skutečně vyvinou robota, kterého budeme za pár let potkávat v běžném životě.

Diskuze k článku