Petr Dvořák: PSD2 je spíše nevyužitá příležitost. Banky u nás ale inovují už dnes

Současný rychlý rozvoj segmentu fintech je pro banky výzvou, jak nastartovat přerod svých služeb pro budoucí generace. Nové trendy v mobilním a maloobchodním bankovnictví mění jak klienty, tak i samotné finanční instituce. Úspěšná řešení přicházejí na svět i díky sdílení myšlenek, přístupů a samozřejmě úspěšných projektů.

Své o tom ví Petr Dvořák, zakladatel a CEO vývojářské firmy Lime, který se pohybuje jak ve světě velkých bank, tak na druhé straně, kde vznikají všechny ty mladé a nadějné fintech startupy. Do rozhovoru na aktuální témata v bankovním sektoru a fintechu jsme se s ním dali v návaznosti na konferenci FINTECH 3.0.

Organizátorem konference FINTECH 3.0 byl Principal engineering. Vystoupili na ní řečníci jak z bankovního, tak i dodavatelského sektoru a ukázali veřejnosti, jak banky mohou využít nejmodernější technologie ve fintech oblasti.

Principal engineering má za cíl propojovat odborníky a nadšence ze sfér bank i startupů k výměně zkušeností a nápadů. Firma usiluje o využití nových technologií k tomu, aby banky, pojišťovny nebo finanční společnosti mohli nabídnout nové a kvalitnější služby svým zákazníkům.

Banky se mění. Přicházejí cloudové služby, vše se digitalizuje, jsou tu nové technologie, přicházejí noví hráči a také regulace. Jak se banky za posledních deset změnily? Jaké jsou největší změny, které v bankovnictví pozoruješ?

Když se na věc podívám optikou střední Evropy, tak přestože jsou banky velké firmy se složitou strukturou, fungují poměrně flexibilně. Umí se přizpůsobovat trendům, umí reagovat na změny a když je nějaká věc ohrožuje, umí na to odpovědět. Banky jsou vlastně všemi těmi fintechy, které na ně tlačí zprava zleva, nuceny dál inovovat a zlepšovat se. Důkazem je fakt, že u nás dnes mají všechny banky poměrně pěkné mobilní banky a všechny se pomocí API a rozhraní pro třetí strany otevírají světu a inovují své internetové bankovnictví.

Dnes se mluví o tradičních, virtuálních, alternativních, digitálních a dalších bankách. Co je to vlastně za trend a jak to ovlivňuje celý bankovní sektor a jak to ovlivňuje mě jako zákazníka?

Máme tu dvě kategorie, které označuji za virtuální a alternativní banky. Alternativní banka je typická korporátně založená banka, která je něčím trochu jiná. V českých podmínkách to je například Equa bank, Hello bank a trochu asi i Air Bank. V zahraničí to jsou N26 nebo Revolut. Jednoduše řečeno jsou to klasické banky, které však dělají věci rychleji, lépe a primárně digitálně. Pak tu jsou virtuální banky, což jsou třetí strany typu BudgetBakers či Spendee, které už vlastně ten bankovní účet ani nemají. Korporátně to nejsou banky, ale firmy, které zpřístupňují nějaké rozhraní k tomu bankovnictví.

Myslím si, že hlavní přínos je v tom, že má koncový uživatel větší výběr, větší možnost volby. Může si vybrat takovou banku, která mu vyhovuje.

PSD2 by měla dát do rukou těchto virtuálních a alternativních bank a dalších třetích stran nové pravomoci a možnosti, díky nimž mohou stavět lepší produkty. Jaký můžeme očekávat vývoj v následujících letech?

Stále více se ukazuje, že PSD2 je spíše nevyužitá příležitost, než že bylo mělo jít o nějakou skvělou novinku. PSD2 sice na jednu stranu definuje, že banky musí publikovat nějaké rozhraní, ale zároveň jim umožňuje neposkytovat nic jiného. Před PSD2 již existovaly agregátory, které uměly přes trochu zastaralou technologii screen scrapingu získávat data z bank, a tím pádem mohly vznikat aplikace pro alternativní banking. PSD2 paradoxně ty účty spíš zavírá a dává přístup jen k těm úplně základním atributům. Vznikne tedy několik poměrně užitečných okrajových služeb, ale velké věci typu plnohodnotná banka, jež by fungovala nad účty cizích bank, přijdou až později s PSD3.

Klienti se teď dočkají hlavně toho, že banky budou umět zobrazit účty z cizích bank. Česká spořitelna oznámila, že je bude zobrazovat. Creditas oznámila, že to umí s účty Fio Banky, Air Bank naznačuje, že to také připravuje a můžeme čekat další.

Tradiční banky se tedy vzájemně popropojují a žádná velká revoluce se konat nebude? Třeba že bychom začali všichni používat Revolut…

To je otázka. Revolut nebo N26 mají výhodu v trochu jiném přístupu, kdy poskytují své služby velmi jednoduše. Jak ale například Revolut roste a doplňuje stále další služby, bude muset stejně časem operovat jako banka, protože dříve nebo později na něj dojde regulátor. Revolut je tak podle mě firma s legitimním byznys modelem, která může do budoucna fungovat jako jedna z bank. (Žádost o udělení evropské bankovní licence již Revolut odeslal – pozn. red.) Začali hezky odspoda s jednoduchým produktem, ale nemyslím si, že bude v nejbližší době použitelný pro mainstream. Stále jde spíše o niche produkty. Tyto banky nicméně mají výhodu, že vznikly jaksi panevropsky. Revolut nemá hranice, funguje ve spoustě zemí, stejně jako N26. Zatímco Česká spořitelna nebo Equa banka postavily tradiční banku do výšky v České republice, Revolut jel do šířky po celé Evropě. Jeho obchodní model má něco do sebe. Buď může být ten krajíc malý a namazaný hustě, nebo velký a namazaný tence.

A pak je tu velká pětka – Google, Apple, Amazon, Facebook a Microsoft. O jejich vstupu/nevstupu do bankovního sektoru se hodně mluví. Jak podle tebe v nejbližších letech banky ovlivní nebo ohrozí?

Tyto firmy už do bankovního sektoru vstupují, ale pouze okrajovým způsobem. Vyzobávají si z něj to, co jim dává smysl. Nemyslím si, že by se měli Apple, Google nebo Facebook stát plnohodnotnou banku, i kvůli regulatorním dopadům. Minimálně pro posílání plateb ale využití najdou. Známe Apple Pay a Google Pay, tady to dává smysl.

Má cenu se v tomto ohledu bavit o mobilních operátorech?

Myslím si, že operátoři už byli v lepší pozici, než jsou teď, a v závodu o platební metody ztratili tolik, že už v bankovnictví nesehrají žádnou roli. Jako funkční platební metodu dnes mají jen prémiovou SMS a nevidím, že by připravovali něco zajímavého. Je to dané i tím, že přestože jsou operátoři podobně velké instituce jako banky, jsou ve vývoji softwaru a přípravách produktů výrazně pomalejší. Když Google otevřel Google Pay, české banky ho měly do tří měsíců.

Pojďme se bavit konkrétně. Tradiční banky tu různými rychlostmi inovují – přinášejí lepší mobilní bankovnictví, snaží se využívat nejnovější mobilní technologie, vytvářejí aplikace pro různé operační systémy a zařízení, vylepšují služby, aby mohl zákazník co možná nejvíce věcí odbavit přímo z mobilu… Kdo tu z tohoto pohledu odvádí nejlepší práci? Čí produkt obstojí v roce 2018?

Hodně bank u nás udělalo chybu, že přepálily start a pak už se svým mobilním aplikacím nevěnovaly. To je třeba případ Raiffeisenbank, která měla aplikaci roku, ale od té doby na ni nesáhla. Skokanem roku je pro mě Moneta Money Bank. Dnes má aplikaci roku ona a během krátké doby dostala svou mobilní aplikaci do špičkových parametrů. Dlouhodobý lídr je Air Bank, která občas zaspává v překvapivých atributech, jako je podpora Touch ID, ale zároveň zkouší inovovat jinými směry. Česká spořitelna zase nahradila starý Servis24 novým bankovnictvím George s množstvím nových funkcí a Komerční banka je dobrá v technologických věcech. Když se objeví hodinky, první aplikace pro ně má typicky Komerční banka.

Každá banka se v mobilních aplikacích profiluje trochu jiným směrem. Komerční banka technologickými vychytávkami, Air Bank novými službami a experimenty, Moneta jde agresivně po designu a UX, každý má něco.

Těmi experimenty Air Bank myslíte například nedávné nasazení reklam v mobilní aplikaci, které vyvolalo velký rozruch?

Ano, a tady vnímám své obrovské pochybení, protože jsem osobně zodpovědný za UX toho projektu. Problémem bylo, že jsme to dali příliš na oči. Například Revolut, který podobné věci také testuje, vše schovává do samostatné záložky. My jsme se rozhodli, že to nebudeme schovávat bokem nebo to dávat do samostatné aplikace, kterou si nikdo nestáhne. Chtěli jsme to zkusit umístit na hlavní stránku a podívat se, co se stane. A stalo se to, že relativně malá skupina uživatelů to vyzkoušela a používá, další skupině je to jedno a pak je skupina, která to do krve hejtuje. A tato skupina, která tvrdí, že podobné věci do bankovnictví nepatří, dokázala vytvořit iluzi, že je to celé totální fail. Přitom jediné, co bylo potřeba udělat, je dát lidem možnost jednoduššího opt-outu a trochu více to v rámci aplikace schovat.

Myslíte tedy, že i v těch bankovních aplikacích dává e-commerce smysl?

Je tady velká debata o tom, jestli to je, nebo není reklama. Naše snaha byla udělat jednodušší nákup a objednání dané věci. Kdyby šlo o reklamu, tak na ni kliknete a přenesete se na web Rohlíku nebo Slevomatu. Myšlenka byla využít toho, že už má ta aplikace peníze v sobě, umožní jednoduše platit a tím pádem jde v podstatě o integraci jednoduchého e-shopu do bankovní aplikace. Tento koncept funguje například v Číně, což je ale samozřejmě úplně jiný trh. WeChat tam nicméně takhle funguje na všechno. Zkusili jsme to tedy udělat podobně, ale problém byl v provedení. Jinak to podle mě dává smysl, i vzhledem k jednoduchosti celého procesu.

Vy v Lime propojujete banky a zákazníky pomocí bezpečného digitálního bankovnictví, jak píšete na webu. Co si pod tím můžeme představit?

Jsme relativně nová firma, takže ještě hledáme tu ultimátní punchline, jak se popsat. V heslech by to byly autentizace, bezpečnost, banking a identita. Náš hlavní produkt, který dodáváme do bank, je autentizační řešení PowerAuth. Když se v Moneta Money Bank, Equa bance nebo J&T Bance přihlašujete krátkým PINem, tato technologie zajišťuje, aby vše proběhlo bezpečně. Banky teď nabíráme poměrně rychle, protože jim zjednodušujeme vývoj celého bezpečnostního řešení. Nemusejí si dělat analýzy, programovat a testovat na takové úrovni, jako kdyby si vše vyvíjely samy. Proti zahraniční konkurenci se stejnou nabídkou jsme navíc čtrnáctkrát až dvacetkrát levnější.

PowerAuth v Equa bank od Lime

V portfóliu máte mnoho českých bank a nebankovních finančních institucí. Jak s nimi ta spolupráce probíhá? Přicházejí za vámi samy, nebo je stále ještě musíte přesvědčovat, aby do toho s vámi šly?

Jsme primárně produktová firma. Po své předchozí zkušenosti z Inmite jsem odmítl dělat takové zakázky, kdy musím někoho přesvědčovat o produktu. Myslím si, že mnohem jednodušší cesta je hledat problémy přímo u zákazníků, kteří je již řeší. Najdeme problém, který lze produktizovat, my ho připravíme a dodáme do banky jako krabici. Za celou dobu jsme tak nebyli v tendru a nemuseli nikoho přesvědčovat o tom, co děláme, protože jsme vždy přišli v situaci, když už tu byl problém a ten jsme řešili.

Za jednu z důležitých změn považuji „zlidštění“ výstupů v bankovních aplikacích – jasné přehledy a grafy o tom, za co utrácíte, snaha pomoci se správou vašich finančních prostředků. Je to směr, jakým by se měly banky ubírat? Například právě startup Spendee na něčem podobném pracuje.

Banky jsou trochu příliš uzavřené do sebe, a tak jsou často schopné velmi dobře vysvětlovat, proč tento daný atribut, který nikdo nevyužívá, zobrazuje ve svém bankovnictví. Ještě nějakou dobu je to bude blokovat, ale samy si to již začínají uvědomovat. Česká spořitelna jako největší banka má službu Moje zdravé finance, kde si uživatel může zjednodušenou vizuální formou spravovat finance. Takže ano, banky by to měly dělat a některé s tím již začaly. Kdo s tím nezačne, bude mít podle mě časem problém a může přicházet o zákazníky.

Banky nicméně mají velké dilema, zda si mají takové řešení vyvíjet úplně samy, nebo spíše jít cestou spolupráce s někým, kdo existuje. Vyřešit to mohou například tak, že se domluví se Spendee. Oba přístupy mají své komplikace: jedna je technická, že musí něco vyvíjet a programovat, a druhá je organizační, že najednou musí banka spolupracovat se třetí stranou.

Budou mít do budoucna aplikace jednotlivých bank šanci? Nebo budou mít i běžní zákazníci účty ve více institucích a v mobilu jedinou aplikaci, která bude mít veškerá data a třeba jim i spravovat a řídit finance?

U nás je vztah s bankou jako s organizací nesmírně silný. Lidé vnímají banku primárně jako firmu, která spravuje peníze. Digitální kanály a všechny aplikace kolem jsou až druhořadé. Běžný zákazník si dokáže představit, že bude v internetovém bankovnictví Air Bank spravovat účty z České spořitelny. Dokáže si to představit i v systému nějakého operátora nebo velké firmy typu Seznam, ale už o něco méně například v aplikaci Spendee. Typicky se obává o bezpečnost nebo neví, proč něco takového chtít. Třetí strany s vlastní aplikací mají těžkou pozici i kvůli tomu, že banka nakonec dokáže vyvinout něco podobného sama, pokud by bylo potřeba.

Dnes již navíc vzniká celá řada startupů, které právě takovou hodnotu pomáhají bankám dodat. Dateio má věrnostní program založený na transakční historii. Když si nakoupíte u Bati, tak máte u transakce tlačítko, že příště chcete nakoupit se slevou. Ta se pak automaticky strhne při další platbě a při nákupu nemusíte nic hlásit ani vytahovat nějaký voucher. Další startup Paystory k transakční historii dodává bohatší a podrobnější data. Když nakoupíte na Rohlíku, uvidíte u transakce celý seznam nákupu a podobně. Malé startupy a fintechy pomáhají bankám inovovat právě v těchto okrajovějších oblastech.

Spendee

Když bude banka poskytovat správu účtu ve druhé bance, tak to pro ní bude výhoda, protože od ní nebude mít zákazník důvod odejít…

Banky mají čistě prakticky mechanickou výhodu v kontextu PSD2 legislativy. Každá banka má od 13. ledna možnost připojovat se na účty cizích bank, protože má na tento typ subjektu automaticky licenci. Ostatní firmy jako BudgetBakers, Spendee a možná i Twisto o tu licenci nyní ani nemohou požádat, protože neexistuje pojišťovna, která dokáže zařídit povinné pojištění. Až se někdo takový objeví, bude to třeba za půl roku a celý proces může skončit někdy v září. To už spolu budou všechny branky propojeny.

Na druhou stranu si ale myslím, že zrovna Spendee a BudgetBakers jsou produkty, které mají potenciál vyrobit nějaký rentabilní byznys model. Teď jim to možná bude trochu skřípat, ale až se ustálí rozhraní a banky se otevřou, tak to podle mě dají.

Budou to nicméně podle tebe nadále nějaké niche produkty pro menší skupinu lidí, řekněme technologických nadšenců, kdežto většina půjde do své mobilní banky, kde si případně napojí další účty…

Pro mě je především obrovská otázka, jak se budou chovat lidé, kterým je dnes patnáct let. Jakým způsobem budou začínat svůj kontakt s bankou. Pakliže ten kontakt začne tak, že si stáhnou aplikaci Spendee, do které si budou zapisovat kapesné, a jednoho dne si v ní založí i účet, tak je dobrá šance, že to podobné aplikace zčásti převezmou. Neovládnou celý trh, ale budou schopné hrát hru spolu s bankami. To ale může záležet také na regionu. U nás mají děti tendenci přebírat zvyky od rodičů, což znamená, že si jdou v 17 letech s tatínkem založit účet do banky, typicky České spořitelny, protože to je banka, které všichni věří. To tady stále přetrvává.

Paradoxně tedy ta změna může přijít zespoda, kdy si mladší generace, která již vyrůstá čistě v digitálním světě, bude zakládat účet jinak než dosud.

Ano a je to ostatně vidět na tom, co jsem již zmiňoval. Moneta Money Bank umí založit účet přímo z mobilní aplikace. Člověk si vyfotí doklady, pošle peníze přes platební kartu a do pěti minut má k dispozici účet. Mobilní aplikace mohou být do budoucna klíčovou součástí, podle nichž si budou lidé banky vybírat. Tady je škoda, že to některé banky ještě stále nechápou.

Diskuze k článku