Které technologie nakopl covid k životu?

Minulý rok jsme prožili ve stínu pandemie – ovlivnila všechno včetně technologií. Určila, co od technologií reálně potřebujeme, i to, co v ideálním případě očekáváme. Mnohým (firmám i jednotlivcům) koronavirus urychlil dávno odkládanou digitální transformaci. Zaměstnanci houfně přecházeli na home office a společnosti rychle potřebovaly systémy AI, které by zajistily požadované úkony a usnadnily práci na dálku.

Kam zaměřit v roce 2021 své zdroje a jak se co nejlépe připravit na koronavirovou realitu – s novými technologiemi na obzoru? Letos si zaslouží naši zvýšenou pozornost zejména dva technologické proudy.

Praktické využití AI

Pokrok na poli umělé inteligence může v dnešní době přinést významnou výhodu téměř jakémukoliv podniku. Covid způsobil, že společnosti měly naléhavé nutkání urychlit digitální transformaci a ze dne na den hledaly „vzdálená řešení“. Podle zprávy Boston Consulting Group více než 80 % společností (celosvětově) plánuje zrychlit svou transformaci, ale pouze 30 % transformací dosáhlo nebo překročilo cílovou metu.

V pracovním prostředí formovaném koronavirem vzniká potřeba ovládat AI na dálku – ať už třeba autonomní výrobní zařízení nebo kancelářské budovy. Základní digitální technologie v tomto směru sice existují, ale jejich rozšíření je problém, který budeme muset letos překonat. Cílem je vytvořit řešení, které bude moci spravovat i obyčejný člověk, nejen odborníci. Kdyby Tesla vyvíjela autonomní vozidlo, které by mohli ovládat jen experti, k čemu by takový vůz byl?

Deep learning a automatizovaná řešení

Hluboké učení bude pravděpodobně brzy schopné dělat úplně všechno, resp. replikovat lidskou inteligenci. Hluboké neuronové sítě prokázaly mimořádné schopnosti a slibují překonat další výzvy.

Před plným přechodem k autonomii ale nejdříve musíme porozumět tzv. symbiotické autonomii. Do AI se zabudovávají korekční mechanismy a mechanismy pro zpětnou vazbu, takže si lidé a stroje mohou navzájem předávat informace. Místo přímého feedbacku (ano/ne, dobře/špatně), se symbiotická autonomie podobá spíše diskusi s virtuálním asistentem ve vašem telefonu, kdy společně hledáte nejlepší cestu do cíle. Interakce s těmito AI formami by měly být přirozenější, program by měl být schopen vysvětlit, proč doporučil nebo provedl konkrétní akce.

Díky hlubokému učení se neuronové sítě učí dělat chytřejší rozhodnutí s vyšším počtem faktorů, zato s  menším počtem výpočetních zdrojů. Letos očekáváme rozsáhlé investice do výzkumu schopností hlubokých neuronových sítí – zaměří se na ně všichni; od univerzit a startupů až po špičkové technologické společnosti.

Zdroje: Bcg.com, Venturebeat.com

Total
0
Shares
Další články