Kryptoměny a regulace nejdou dohromady, říká viceguvernér ČNB Mojmír Hampl

Kryptoměnový svět je sice plný novinek a překvapení, volatilita bitcoinů a dalších měn je závratná a neustále se objevují nové projekty napojené třeba na blockchain, ale jedno zatím zůstává stále stejné: postoj České národní banky. Její viceguvernér Mojmír Hampl opakuje, že bitcoin ani další kryptoměny nepovažuje za měnu, a tak je ČNB nechává být.

Mojmír Hampl byl jakožto zástupce konzervativní mainstreamové instituce, jak se sám označil, hostem akce Inovační jednohubky, kterou pořádá inovační agentura Direct People. Tématem nemohlo být nic jiného než kryptoměny, které hýbou nejen finančním světem, a Hampla doplnil Martin Baroš. Jeho bezpečnostní firma Cryptelo jako jedna z prvních v České republice začala vydávat vlastní kryptoměnu.

Pro Cryptelo představuje vydání vlastní kryptoměny alternativu ke klasickému financování, například od venture kapitálových fondů. Zároveň tzv. ICO (Initial Coin Offering), tedy proces vydání vlastní kryptoměny, má pro firmu přidanou hodnotu v podobě významného marketingového efektu v rámci odborné komunity a nakonec je důležitá i funkce samotné digitální měny. Cryptelo Coins totiž budou sloužit k placení za služby Cryptela.

„Z našeho pohledu to dávalo maximální smysl, ale je důležité si vyhodnotit, zda je ICO pro vaší firmu vhodné,“ upozornil Baroš a reagoval tak na desítky nově vznikajících firem, které začínají vydávat vlastní kryptoměny. Přitom jen hrstce z nich se to povede a jen u části firem to opravdu dává smysl. To znamená, že ve vlastní měně firmy najdou nějakou přidanou hodnotu nad rámec vybraných peněz samotných.

Martin Baroš, Cryptelo

Cryptelo vyvíjí bezpečnostní technologii, která je založená na blockchainu a kryptografických klíčích, a tak má ke světu kryptoměn velmi blízko. V týmu má navíc jednoho z nejlepších kryptologů na světě Vlastimila Klímu, díky němuž vytvořila prakticky neprolomitelnou obdobu Dropboxu. Prostřednictvím ICO teď chce svou bezpečnostní technologii dostat i do dalších produktů a služeb, nejen do datového úložiště.

ČNB žádné ICO neschvaluje

Martin Baroš si zakládá na tom, že se do vydávání vlastní kryptoměny pustilo Cryptelo jako česká firma, která dodržuje všechny příslušné zákony. Mnoho firem si totiž kvůli kryptoměnám raději založí pobočku někde v Karibiku. ICO jako takové nicméně pod český zákon o podnikání na kapitálovém trhu (ani žádný jiný) nespadá, což musel uvést na pravou míru také Mojmír Hampl z ČNB.

„Chtěl bych vyvrátit mýtus, že Česká národní banka schválila Cryptelu ICO,“ uvedl na úvod. Na rozdíl od IPO, tedy vstupu firmy na burzu a vydání akcií, něco takového není možné, protože jsou kryptoměny mimo běžný kapitálový trh a zatím ani nepodléhají žádným regulacím. Právě to je ostatně velké téma, které i v České národní bance diskutují.

Zatím jde ale opravdu jen o rovinu diskuzí a úvah, protože jak říká viceguvernér Hampl, pro Českou národní banku nejsou v tuto chvíli kryptoměny nijak uchopitelné. „Pro mě kryptoměny nenaplňují ani jednu ze základních definic peněz. Bitcoin proto raději označuji jako kryptokomoditu. Na kryptoměny se nedíváme jako na měny, a proto s nimi ani nepracujeme,“ vysvětluje Hampl.

Mojmír Hampl, viceguvernér České národní banky

Přestože Evropský soudní dvůr v roce 2015 uznal bitcoin jako oficiální měnu, Hampl přesto neočekává, že bychom někdy měli bitcoin a další kryptoměny najít na kurzovním lístku České národní banky vedle koruny, dolaru nebo eura. Podobně jako tam není třeba zlato či stříbro, tedy jiné komodity, k nímž Hampl kryptoměny přirovnává.

Okrajový fenomén

„Věnuji se tomu, jak by se mohl současný peněžní systém reformovat. Byť si myslím, že funguje relativně uspokojivě, tak má člověk pořád základní pochybu, jestli někde není něco fundamentálně zkaženého,“ říká Hampl. Kryptoměny proto bedlivě sleduje, přiznává, že ho jako fenomén zajímají. Zatím v nich ovšem plnohodnotnou alternativu k současnému bankovnictví nevidí.

„Z kvantitativního hlediska je to pořád velice okrajový fenomén,“ připomněl Hampl. Objem transakcí v kryptoměnách je ani ne pětinový oproti elektronickým platbám pouze v českých korunách. Navíc fakt, že se například bitcoin svým fixním počtem vrací právě k fungování zlata, podle Hampla nepředstavuje dobrou alternativu za současný systém elastických peněz. Na něj se přešlo kvůli tomu, aby bylo možné udržovat určitou hodnotu peněz.

Zároveň je ale Hampl proti přehnané regulaci, po níž někteří volají. Přístup České národní banky je v tomto ohledu velmi liberální a snaží se, slovy Hampla, nepomáhat, nechránit a nevodit za ruku. Což znamená, že nechává kryptoměny být, a zároveň nabádá, že je vstup do tohoto světa pro všechny na vlastní triko. Po ČNB nebo komukoliv dalším pak nikdo nemůže chtít žádné kompenzace.

„Volání po zavedení regulací mnohem více slyším od komerčních bank. Kryptoměnová komunita chtěla hlavně odstřižení od všech konvenčních metod, jak obchodujeme na kapitálových a dalších trzích, a s tím nejde regulace dohromady,“ říká Hampl. Regulovat ani zakazovat tak nyní určitě nechce. Zda dokáže ČNB tuto pozici udržet dlouhodobě, však guvernér odhadovat nechce.

Diskuze k článku