Kim Fournais (Saxo Bank): Banky pořád klientům nabízí drahé, ne moc transparentní, a ne moc dobré produkty

Jsme svědky významné transformace celého odvětví a pokud to banky nepochopí, dlouho nevydrží. K bankám existuje šílená oddanost – lidé se rozvádějí dvakrát častěji, než mění banku. Okolo 75 % výdajů evropských bank na IT směřuje na údržbu starých legacy systémů a jejich přizpůsobování legislativě.

Několik myšlenek z rozhovoru s Kimem Fournaisem, zakladatelem a CEO dánské Saxo Bank. Pro Tyinternety mluvil o změnách na bankovním trhu za posledních 26, nástupu fintechu, přístupu bank k technologiím i o plánech vytvořit ze Saxo Bank „Amazon finančnictví“.

Saxo Bank jste zakládal před 26 lety. Jaká je největší změna, která za tuto dobu nastala?

Začínal jsem se 70 tisíci eury kapitálu a měl jsem jednoho zaměstnance, který u nás mimochodem stále pracuje. Tehdy bylo vše simple, měli jsme jen telefon, fax a jednu obrazovku. Po několika letech investic jsme v roce 1998 spustili první platformu, což bylo pro online obchodování pořád hodně brzy, hlavně v mezinárodní oblasti. Od té doby jsme přidali mnoho navazujících služeb a také jsme hodně expandovali. Přibližně polovina z celkem
1650 lidí teď pracuje přímo na vývoji technologií nebo vývoji produktu.

Zakládal jste Saxo jako technologickou společnost?

Ne, až do roku 1996 jsme ani moc nezaměstnávali inženýry. Od té doby se jejich počet neustále zvyšuje, protože jsou základem všeho, co děláme.

Kim Fournais

Co se za uplynulých 26 let nejvíce změnilo na bankovním trhu?

Nejvíc se proměnil samotný byznys model. Tradiční schéma, ve kterém se finanční instituce snaží vybudovat vlastní „stroje“ s mnoha různými softwarovými komponenty, dlouho do budoucna nevydrží. Tyto systémy jsou příliš komplexní, a pokud banky nejsou technologicky zdatné, nedokážou svoje klienty obsluhovat efektivně – vzhledem k nutnému času, transparentnosti, správnému nacenění či nabídce relevantních produktů.

Banky nejsou fintechové společnosti, jejich hlavní výsadou jsou značka a klienti. Uzavírání partnerství a spoluprací s dalšími firmami je pro ně velkou změnou. Naše technologie naopak dokážeme jednoduše implementovat do dalších finančních institucí, které přináší lepší služby pro klienty s nižšími náklady. Tyto firmy tak mohou svou pozornost soustředit na to, co jim jde nejlíp. U nás jsou vítězi nakonec vždy klienti, kteří dostávají kvalitnější a levnější služby. Nyní jsme svědky významné transformace celého odvětví. Pokud to banky nepochopí a budou se snažit fungovat podle starých modelů, dlouho nevydrží.

Budou se muset z bank stát technologické společnosti? Nebo jen budou muset více s technologickými firmami spolupracovat?

Budou muset hlavně navazovat nová partnerství. Aby byly úspěšnými finančními institucemi, potřebují dobrá technologická řešení. Pokud je mít nebudou, neporadí si s regulacemi a nebudou moci nabídnout dobré produkty.

Děje se to na trhu už teď?

Proces technologické proměny se začíná projevovat již nyní a bezesporu se bude postupně zrychlovat. Doba se změnila, kolem roku 2000 byla dotcom krize, pak globální finanční krize, a i po těchto událostech si banky pořád myslí, že mohou udržet starý model fungování.

Uvědomují si to?

Banky si postupně uvědomují, že to takhle dál nepůjde. Vidí společnosti jako Amazon, Google a další velké internetové hráče, kteří již teď disruptují tradiční byznysy. Ve finančním sektoru nebo na globálních kapitálových trzích se to zatím plně neprojevilo. Většina bank pořád svým klientům nabízí drahé, ne moc transparentní, a ne moc dobré produkty. Pokud klienti nemají na výběr, jinam nepůjdou. Ale když jim na výběr dáte, přesunou se jinam. Se směrnicí PSD2, digitálním onboardingem či biometrií nastane v následujících třech až pěti letech catch-up efekt.

Když jste zmínil Amazon nebo Google – někteří odborníci očekávají, že se z bank stanou jen poskytovatelé infrastruktury, a právě tyto velké technologické společnosti začnou poskytovat služby konečným uživatelům, v současnosti ještě klientům bank. Co si o tomhle názoru myslíte?

Myslím si, že je to hodně komplexní sektor, a to je také důvod, proč se do něj technologické společnosti zatím nenahrnuly. Poskytují jen služby, které se vyhýbají striktní regulaci. Máme tady MiFID, ESMA, PSD2, GDPR a mnoho dalších regulací. Tato situace vyžaduje jiný druh DNA na řízení byznysu než jednoduché provozování online nákupního centra.

K bankám navíc existuje šílená oddanost. Například v Dánsku – a velmi podobné je to i jinde – se lidé rozvádějí dvakrát častěji, než mění banku. To je šílené, nejde přitom o to, že by banky nabízely tak skvělé produkty. Ukazuje to, že změnit banku je pro člověka opravdu velkou změnou. To však nezabraňuje tomu, aby se věci v čase nezměnily.

Se změnami souvisí nástup různých fintechů. Měly by se jich banky bát?

Myslím si, že pokud nedělají nic, je to špatně. Zároveň jsme však viděli mírné vyschnutí likvidity, protože 99 % fintechů pořád prodělává peníze, a to není dobrý byznys model. Některé inovace od fintechů však budou relevantní i pro banky.

Problémem současných bank je, že mají staré legacy systémy. Mnoho bank si v posledních letech vytvořilo vlastní inovační oddělení, přitom ale pořád nedokážou integrovat moderní technologie do svých core systémů. Pak se to stává irelevantním, neboť jako klient nechcete mít 15 různých aplikací.

Proto se také vytvořilo PSD2.

Přesně tak. PSD2 je příležitostí, ale zároveň také hrozbou, pokud s ním banky nic neudělají.

Co tím myslíte?

Myslím tím, že pro zákazníky, pro nás, je PSD2 dobrá věc. Bankám nabízí možnosti, jak konkurovat s lepšími službami. Klientům nabízí možnost vybrat si, kde budou jejich data a peníze – reálně i bez změny banky.

Pro banky je to tedy příležitost, jak rozšířit svoje služby, navázat nová partnerství, redukovat nákladovou komplexitu a nabízet klientům lepší produkty. Pokud tuto příležitost nevyužijí, stane se pro ně hrozbou, protože uvidí, jak jim peníze a data utíkají někam jinam.

Kim Fournais

Zvládají banky nástup PSD2?

Urgentní věci někdy přebíjí ty důležité. Urgentní potřebou je teď soulad s regulací kombinovaný s tlakem na náklady. Okolo 75 % výdajů evropských bank na IT přitom směřuje na údržbu starých legacy systémů a jejich přizpůsobování legislativě. To jim ponechává jen velmi omezený prostor a rozpočet pro inovace. Pokud tenhle přístup nezmění, udusí se, protože nebudou mít čas ani zdroje na změnu svého modelu fungování.

Banky se tedy nesoustředí na vytváření nových systémů?

Chtějí to, ale nemají na to kapacity. Banky si teď myslí, že je ideální doba proměnit se na fintech. Všechny chtějí nabízet nejlepší zákaznický zážitek, ale mnoho z nich se snaží vše dělat interně, nechtějí se moc pouštět do sdílení služeb. To je velký risk.

Mnoho bank zároveň říká, že si chtějí udržet svoje tržby a počty klientů. Snaží se proto vyvíjet nové technologie, což nedává smysl – je to náročné, stojí to hodně peněz a nemají na to prostor. Přitom stačí některé služby sdílet. Například Amazon e-shopům nabízí celý obchod. V mnoha směrech se my snažíme vytvořit Amazon finančnictví. Ostatním finančním institucím umožňujeme využít „banku v krabici“.

Předpokládám, že se to netýká všech bank.

Některé banky si uvědomují, že se musí soustředit jen na jejich core byznys – značku, klienty a schopnost s klienty pracovat. Banky nejsou technologické firmy, proto některé začínají uzavírat partnerství. Klienti neradi mění banky, takže pokud jim taková instituce dokáže nabídnout to, co chtějí, nemají ke změně důvod. Pokud v tom selžou, ocitnou se v problémech.

Kdy očekáváte, že se to na trhu projeví?

Do tří až pěti let bude zjevné, kdo vyhrává a kdo prohrává. Samozřejmě, pokud přijde krize – a ta může přijít kdykoliv – vše půjde ještě rychleji. Změny nepřijdou všude stejně rychle, některé země třeba v Evropě jsou pomalejší a tyto problémy si plně neuvědomují.

Které trhy jsou nejvíc rozvinuté a kde můžeme očekávat nástup problémů nejrychleji?

To se odhaduje hodně těžko. Záleží na lokálním managementu bank a lokálních institucích.

Mohl bych to přirovnat k tomu, že ještě před 50 lety si mnoho firem muselo produkovat vlastní elektřinu, teď to nedělá nikdo. Ještě před 20 lety si firmy vyvíjeli vlastní CRM systémy, teď to nedělá nikdo. Podobná změna přijde také do oblasti bankovnictví. Když existují cloud služby, které jsou mnohem lepší než ty, které si vyvinete sami, pochopitelně byste si je měl pořídit.

Vše ale záleží na tom, jak se vyvine konkurence. Pokud na lokálním trhu existuje jeden hráč, který to začne dělat, vytvoří to silný tlak i na ostatní a změny se budou dít rychleji. Na trhu, kde se to neděje, a všichni jedou podle starých modelů, to potrvá delší dobu.

Nebojíte se vy jako Saxo Bank konkurence – ať už ze strany bank nebo jiných technologických společností?

Konkurence bude existovat vždy a očekávám, že se také bude vyvíjet rychle. Nikdo si nemůže být sebejistý, to by znamenalo jistou smrt. Pořád musíte být lehce paranoidní, ale myslím si, že aktuálně to nejsme my, kdo by měl být nejvíc paranoidní.

Co děláte, aby vás konkurence nepředběhla?

První věcí je schopnost posouvat se rychle a agilně kupředu. Zároveň je to o vytváření win-win řešení pro klienty, partnery, zaměstnance či akcionáře. To je to, co dlouhodobě podporuje udržitelnost byznysu a mnoho finančních institucí se tak úplně nechovalo. Vyvinuly produkt, který pak prodávaly a chtěly na něm zbohatnout. My se snažíme vyvíjet produkty, které bychom rádi využívali i my a rádi bychom je poskytli například své matce nebo bratrovi. Pokud dokážeme konstantně zlepšovat klientskou zkušenost s co nejnižšími náklady a škálovatelně, máme dobrý byznys model.

Kim Fournais je spoluzakladatelem a CEO společnosti Saxo Bank, kterou založil pod názvem Midas v roce 1992 spolu s Larsem Seier Christensenem. V roce 2001 získala společnost licenci evropské banky a byla oficiálně přejmenována na Saxo Bank. Fournais se stal generálním ředitelem společnosti Saxo Bank poté, co na konci roku 2015 Lars Seier Christensen opustil pozici zástupce generálního ředitele. Fournais zodpovídá za vývoj a zajištění realizace strategického plánu, priorit a iniciativ společnosti Saxo Bank. Významně se podílel také na vývoji inovativních obchodních platforem a nabídky služeb společnosti.

Diskuze k článku