Jiří Mizera (Moneta): Agilní transformace je pro nás klíčová, příští rok bude agilně pracovat 600 lidí

Jiří Mizera, Chief Strategic Change Officer v Moneta Money Bank pracuje zejména na digitální a agilní transformaci. Jak tenhle proces probíhá a jaké cíle banka v této oblasti má? Mění se Moneta z banky na technologickou společnost? Bojí se fintechů jako například Revolut? A co říká na PSD2? Nejen o tom jsme mluvili v rozhovoru pro Tyinternety.

Vaše pozice je Chief Strategic Change Officer. Co vlastně děláte?

Znamená to, že jsem zodpovědný za uskutečnění transformací, které jsou mi přiřazené vedením Monety. V letošním roce je to primárně výměna karetního systému za novou verzi, agilní transformace a digitální transformace v segmentu živnostníků a malých a středních firem. Zde spouštíme řadu projektů nachystaných vloni.

A to jsou které?

Především se jedná o plně online sjednání kreditní karty a splátkového úvěru i pro ty, co dosud nejsou našimi klienty. Tuhle inovaci považujeme za revoluční na trhu, protože používá speciální technologie využívající big data pro ověření bonity klienta a pokročilé rozpoznání obličeje pro jeho identifikaci na úrovni, díky které nelze systém zmást třeba vytištěnou fotkou. Všechno naklikáte online, nemusíte vůbec nikam chodit, v principu stačí mít u sebe občanku a řidičák, do deseti minut máte peníze na účtu. Na pozadí samozřejmě děláme všechny ty kroky, které jako banka při úvěrování dělat musíme. Stejný proces jsme už dřív spustili pro naše stávající klienty, tam je to ještě o něco jednodušší.

V úvodu jste zmínil tři hlavní oblasti, kterým se nyní věnujete. Na základě čeho určujete, že to budou zrovna tyto tři oblasti?

To určuje naše představenstvo. Co si vybere, já s mými kolegy udělám.

Jiří Mizera pracuje v MONETA Money Bank od prosince 2018 jako Chief Strategic Change Officer. Předtím působil v MONETA Money Bank jako Senior manažer digitálního bankovnictví pro klienty z řad živnostníků, svobodných povolání a malých a středních firem. Do banky nastoupil v březnu 2017. Dříve pracoval například ve společnostech Deloitte, KPMG nebo IBM. Vystudoval obor Informační systémy a technologie na Vysoké škole ekonomické v Praze.

Jiří Mizera

V rámci digitální strategie jste za minulý rok například racionalizovali svou pobočkovou síť. Transformujete se tedy více na digitální banku?

Digitální strategii naplňujeme kontinuálně. Není to jenom o aktivitách v minulém roce nebo v budoucím roce. Mezi pilíře naší strategie patří, že chceme být šampionem ve financování domácností a malých a středních firem. Našim investorům dáváme závazky v tom, kolik chceme prodávat přes digitální kanály, jako je web či online bankovnictví. Ten cíl je, aby si klienti do roku 2020 sjednávali s využitím digitálních kanálů nejméně 40 procent našich produktů. U spotřebitelských půjček jsme byli ve třetím kvartálu 2018 už na 30 procentech, u úvěrů pro živnostníky na 23 procentech.

Tím, že intenzivně rozvíjíme digitální kanály, naplňujeme multikanálovou strategii v tom smyslu, že chceme být našim klientům vždy nablízku. My dáváme klientům možnost vybrat si, kudy k nám přijde, jak chce být obsloužen. Když klienti volí pobočku před digitálním kanálem a naopak, nevzniká u nás rivalita mezi distribučními kanály, protože všichni se soustředíme na celek v podobě zákaznické zkušenosti a pohodlí klienta.

Manažeři konkurenčních velkých bank na podobných pozicích, jako máte vy, by mi pravděpodobně řekli to stejné. Moneta se však od konkurence více odlišuje, čím to je?

Řekl bych, že to je hlavně náskokem, jaký máme. My jsme totiž transformaci zahájili svým způsobem už v roce 2015, kdy u nás vznikly první digitální laby. A od začátku klademe důraz na to, že chceme zákazníkům ideálně jako první na trhu dodat služby, které skutečně chtějí, a ne to, co si někdo slepě vymyslí v kanceláři. Neděláme transformaci pro transformaci.

Druhý důvod je vysoká míra zapojení našeho top managementu. Když jsem do Monety před dvěma lety nastoupil, tak jsme se s naším představenstvem viděli na dvoutýdenní bázi na více než hodinových schůzkách. To byl pro mě velký kvalitativní pokrok oproti tomu, co jsem znal z jiných bank, pro které jsem coby manažer konzultačních firem dříve pracoval.

Výsledky jsou rychle vidět. Jako příklad můžu zmínit můj první projekt tady. Během pouhých šesti měsíců se povedlo spustit pilotní produkt v podobě online sjednání úvěru a kontokorentu pro živnostníky a malé firmy, bez jakéhokoliv papírování, žádné předkládání daňových přiznání, všechno uděláte po internetu.

V porovnáním se startupovým světem je to celá věčnost, ale v případě banky je to relativně rychlý proces. Jak se podařilo nastavit procesy, že dokážete relativně rychle připravit produkt a rovnou ho spustit?

Je to strategické rozhodnutí, že chceme, a silná vůle to provést. Digitální, respektive agilní transformace je podpořena modernizací celého vnitřního fungování banky. Jsme například první banka ve střední a východní Evropě, která chce plně migrovat na cloud, proces je nyní v běhu. Už dneska běží na cloudu dvacítka našich aplikací.

Děláme automatizaci při nasazovaní aplikací, automatizaci testování a jiné. Jde o procesy, které mají přední světové technologické firmy jako například Spotify. Novou verzi aplikací jsme schopni nasadit každý měsíc i přes velkou komplexitu aplikací, kterých máme na dvě stovky.

To působí, jako by se Moneta do určité míry transformovala z banky na technologickou společnost.

To určitě platí v oblastech, kde vyvíjíme technologie. Ale pořád jsme velká banka, máme milion klientů, takže změny musíme zavádět tak, abychom udrželi jejich důvěru. I když chceme být na trhu rychlí a nejlíp první, kdo přijde s technologickou inovací, vždycky to děláme tak, abychom něco jiného takříkajíc nerozbili. Zároveň je bankovnictví velmi přísně regulované odvětví, takže vše děláme vždy v plném souladu s legislativou, doporučeními regulátora i našimi vlastními předpisy. Banka musí být důvěryhodnější než technologická firma, to je bez diskuze.

Jiří Mizera

Několikrát jste zmínil probíhající agilní transformaci. O co konkrétně jde?

V roce 2015 jsme začali zespoda stavět první týmy, digitální laby, které začaly agilně pracovat, to byl takový předvoj agilní transformace. Digitální laby nemusely procházet všemi fázemi klasického vodopádového řízení – připravit studii proveditelnosti, udělat analýzu, vše mít na papíře a nechat si složitě schvalovat a teprve pak přistoupit k implementaci, výběru, co se bude testovat a tak dále, což zabere moře času a ztrácíte tím konkurenceschopnost. Vedení jasně řeklo – toto jsou silné nápady, které chceme uvést na trh co nejdřív, a toto týmy, které na tom začnou pracovat.

Které týmy to byly?

Úplně první byl tým pro Smart Banku, naše mobilní bankovnictví. Následně to byly další tři týmy. Jeden měl na starosti založení běžného účtu úplně online, jen přes mobilní bankovnictví Smart Banka, žádné papíry, žádné chození do pobočky. Tuhle novinku jsme uvedli na český trh v létě 2017 jako úplně banka v zemi.

Dalším byla aplikace pro tablety, s nimiž naši lidé v pobočkách můžou s klientem sjednat úvěr hned během první schůzky. Klient totiž nemusí oproti klasickému procesu znova přijít, tentokrát s potvrzením o příjmech, protože jeho bonitu dokážeme adekvátně ověřit online. Třetí byl plně online úvěr pro naše stávající klienty, pro živnostníky, kteří jsou schopní ho načerpat do 10 minut včetně podpisu smlouvy. Na tuto službu jsme navázali kontokorentem a kreditní kartou pro stávající klienty, obojí lze taky sjednat úplně online.

S příchodem nového člena představenstva jsme agilní způsob práce rozšířili do skoro celé banky, takže nyní máme více než 30 agilních týmů s více než 300 lidmi a další rozšiřování plánujeme.

Cílem je tedy, aby všechny týmy pracovaly agilně?

Plánem je, aby v roce 2020 v agilních týmech pracovalo více než 600 lidí. Agilní transformace je pro nás klíčovým nástrojem k tomu, abychom uváděli inovace jako první na trhu a abychom byli pro klienty první volbou. Měříme to tím, jak nám roste počet uživatelů digitálních služeb i klientů celkově.

Kde jako Moneta hledáte inspiraci, do jakých inovací se pustit?

To je různé. S nějakými nápady přichází představenstvo, s jinými jednotlivé týmy. Hodně pracujeme s podněty přímo od zákazníků. Nápady hledáme taky v zahraničí od digitálních bank v západní Evropě, USA, ale i Asii, kde je spousta zajímavých firem a myšlenek. Díváme se i mimo bankovní sektor, na firmy jako Apple, Google či Uber. Co se nakonec bude dělat, schvaluje představenstvo.

Jiří Mizera

Jak se koukáte na fintech startupy například jako Revolut?

Začnu obecně tím, že konkurence, pokud je férová, trhu prospívá. A co se týká fintech společností, my už dneska s některými spolupracujeme na komerční bázi. Pro ty ostatní pořádáme Fintech Demo Day, což je odpoledne složené z prezentací startupů nebo fintechů, které se chtějí představit našim lidem z nejvyššího vedení. Přihlásit se je možné přes náš LinkedIn.

Vy se tedy těchto malých inovativních firem nebojíte?

Ne. Určitě ne. Myslím si, že není důvod.

Některé banky takové důvody mají hlavně v souvislosti s PSD2, vůbec nejsou nadšené a snaží se to odsouvat.

My to vidíme jako příležitost. Byli jsme první banka v Česku, která nabídla multibanking v mobilním bankovnictví, to bylo ve Smart Bance v květnu 2018. Dnes máme napojených šest bank, konkrétně Air Bank, Creditas, Českou spořitelnu, ČSOB, Fio a mBank a další máme v plánu. A taky spoustu dalších nápadů, jak multibanking rozvíjet.

Velice zajímavý trh pro banky nyní vzniká právě na základě rozhraní pro přístup třetích stran, API. To nám otvírá další možnosti zcela nových služeb poskytovaných třetím stranám. My například pro sázkové kanceláře ověřujeme identitu sázejících pro sázení po internetu. Pokud jste zároveň naším klientem, stačí se během pár sekund autorizovat přes naši aplikaci místo toho, abyste se trmácel někam do trafiky nebo pobočky sázkové kanceláře. Tuhle B2B službu jsme zpoplatnili a náklady nese sázková společnost, pro lidi je zdarma. Díky technologické platformě, kterou jsme vybudovali, tak rozšiřujeme nabídku služeb a generujeme další příjmy.

Někteří odborníci očekávali, že PSD2 na bankovním trhu způsobí revoluci, někteří to vnímali skeptičtěji. Jak se na PSD2 díváte vy?

I přes některé kontroverze kolem PSD2 jsem ji vnímal jako krok správným směrem. První nebankovní společnost už získala v Česku příslušnou licenci. To ukazuje, že kdo chce, může možnosti dané novou legislativou využívat a rozvíjet už teď. Spolu s účinností regulatorních technických standardů v září 2019 očekávám postupný nárůst využití služeb na bázi PSD2. My máme API otevřené a plně funkční už od 13. ledna 2018, kdy směrnice vstoupila v účinnost.

Diskuze k článku