Jan Silber, Jobstack.it: Co chybí českému IT pracovnímu trhu?

Ačkoli se v rámci Evropy pohybuje meziroční nárůst IT odborníků okolo 3 %, stále to není dostačující. Jen na začátku letošního roku byl odhadovaný nedostatek zaměstnanců s touto specializací přibližně 15 000. Lidé ale nejsou tím jediným, co českému IT pracovnímu trhu chybí.

Digitální gramotnost je téma, které se postupně otevírá na všech frontách – od škol a domácností po nově vznikající pracovní pozice. „Doba digitální je rychlejší než cokoli, na co jsme byli jako lidstvo zvyklé. Jestliže na průmyslovou revoluci měli lidé 60 až 80 let, dnes se setkáváme s technologiemi měnícími svět minimálně jednou ročně. Na tyto rapidní podmínky musíme reagovat flexibilněji, agilněji a ideálně s předstihem, pokud chceme uspět,“ upozorňuje Jan Silber, jeden ze zakladatelů jobportálu Jobstack.it.

Školní informatika odpovídající trendům

Učit dnešní děti multimediální možnosti využití počítačů je stejně zbytečné jako vysvětlovat jim, že na internetu mohou chatovat, psát e-maily a telefonovat. Přesto to společně se psaním všemi deseti nebo znalostí základních periferií stále patří do rámcového vzdělávacího programu.

„Učitele informatiky na základních a středních školách můžeme víceméně rozdělit na ty nadšené, kteří se zajímají o novinky a trendy a na ty, kteří nechají děti půl roku psát ve Wordu,“ popisuje tristní situaci současného školství Silber. „Přitom nám právě před očima vyrůstá generace, kterou musíme naučit, že programování není jen pro vyvolené geeky.“

O aktualizaci kurikula hodin informatiky se znovu mluvilo na podzim, kdy se na vybraných školách zavedlo pilotní testování Podpory rozvíjení informatického myšlení. „Některé školy se naštěstí již samy chopily iniciativy a do své výuky zapojily například programování jednoduchých robotů,“ říká Silber.

„Školy by ale neměly být jediné, kdo se o digitální gramotnost nové generace zajímá. Velký vliv mají samozřejmě i rodiče, kteří se dětem – a tím myslím jak kluky tak holky – mohou buď věnovat sami nebo je můžou zapsat do kroužků,“ dodává. Ač na to mnoho lidí zapomíná, vzdělávání je prvním krokem, jak do IT dostat více lidí, včetně dívek, které se právě v tomto oboru budoucnosti velmi často upozaďují.

Kvalitní a kvalifikovaní lidé

Lidé jsou tím nejčastěji skloňovaným pojmem, pokud se bavíme o nedostatcích IT trhu. Ať už to jsou datoví analytici, softwaroví architekti, seniorní developeři nebo lidé se zkušenostmi napříč obory. V posledním zmiňovaném mají největší výhodu konzultanti, kteří se obvykle setkají s různorodými klienty, díky čemuž získají znalosti i z jiných odvětví a setkají se s novými řešeními či technologiemi.

„Mít alespoň základní povědomí o ostatních oblastech i mimo vaše zaměření je v IT stále větší výhodou. Specializace do hloubky je stejně důležitá jako další doplňkové znalosti. Kombinované znalosti vám navíc otevírají další možnosti,“ říká Silber.

Současné elektrotechnické střední nebo technické vysoké školy vám samy o sobě zářnou budoucnost nezaručí: „Správný výběr střední ani vysoké školy není vše. Sebevzdělávání a zájem o obor je v IT stále mnohem důležitější.“

Absolvování workshopů, boot campů, certifikací i online kurzů je to, co odlišuje průměrné ajťáky od vynikajících IT odborníků. „Zaměstnavatel však musí nabídnout finanční i kariérní motivaci, díky které jeho lidé porostou a nebudou stagnovat,“ dodává.

O co se zajímat?

„Například agile je téma, o kterém se hojně a nahlas mluví, ale jen málo lidí je schopno jeho filozofii vzít za svou a uvést její principy do praxe. S globálně rostoucím množstvím dat také roste zájem o datové analytiky, kteří jsou schopni data interpretovat v kontextu daného byznysu. Samozřejmě budou nadále výrazně posilovat oblasti AI a IoT,“ přidává závěrem své tipy Silber.

Diskuze k článku