Internetová „tenkrát poprvé“

Víte, který obrázek byl jako první uploadnutý do útrob webu? Co se prodalo jako první věc na eBayi? Kdo poslal první e-mail? Jak vypadal první spam? Pojďte se podívat na některá internetová „poprvé“, která možná neznáte. Porno je jako poslední na seznamu, kdyby náhodou…

Být v něčem na internetu první je dnes prakticky nemožné aneb žijeme v době, kdy už tady všechno bylo. Proto se ohlédneme zpět do minulosti na desítku významných internetových prvenství.

První fotka na webu

Za první obrázek, který byl uploadnutý na web, je považována fotografie čtveřice žen, konkrétně jde o zaměstnankyně CERNu, Michele Müller, Colette Marx-Nielsen, Angelu Higney a Lynn Veronneau. A jak se dostaly web? Tedy ještě jednou, tyto dámy pracovaly v 90. letech minulého století v CERNu…

Michele Müller, bývalá britská modelka a herečka pracující v 90. letech jako 3D grafička pro oblast virtuální reality v CERNu, chodila s počítačovým vědcem z CERNu Silvanem De Gennarem. Z frustrace z nekonečných směn svého přítele se Michele dala na skládání písní a Silvan jí k tomu dělal hudbu.

Zrodila se píseň Collider – humorná pocta osamělým nocím a věčným úskalím vztahu vědeckých pracovníků. Píseň se stala hitem, Miller přibrala do party pár svých přítelkyň a založila Les Horribles Cernettes – parodickou doo-wopovou kapelu, která se titulovala jako „jedinečná high-energy rocková skupina“ a zpívala milostné písně o urychlovačích, kvarkách, tekutém dusíku, mikrovlnách a antihmotě v šatečkách inspirovaných 60. lety.

Sir Tim Berners-Lee, duchovní otec World Wide Webu, si Les Horribles Cernettes oblíbil. De Gennara požádal o několik naskenovaných fotografií kapely, aby je mohl nasadit na „jakýsi informační systém, který právě vynalezl, nazvaný World Wide Web.“

První e-mail

Vznik e-mailu, jak ho známe dnes, je připisován Rayi Tomlinsoni, který jej vyvinul v roce 1971. Elektronické zprávy lidé posílali ale už dřív, nicméně jen uživatelům na stejném počítači. Tomlinson vytvořil e-mailovou strukturu, která se používá dodnes — prijemce@xxx.xxx. 

Právě symbol „@“ oddělil uživatele od jednoho zařízení, a tím pádem mohl svou elektronickou zprávu poslat komukoli a kamkoliv.

Co tedy Tomlinson napsal do úplně prvního e-mailu? To je otázka, na kterou se odpověď už nikdy nedozvíme, protože to sám Tomlinson zapomněl; sám uvedl, že „testovací zprávy byly naprosto nezapamatovatelné… nejpravděpodobněji první zpráva byla něco jako QWERTYUIOP.“

První opravdový e-mail, který Tomlinson poslal, byla zpráva spolupracovníkům, kterým vysvětloval, jak používat e-mail. A přesně to už si pinkáme 50 let.

První spam

A když se zrodil e-mail, spam musel následovat. Nicméně trvalo docela dlouho, než si někdo uvědomil, že lidé na síti jsou nejlepší cílovka pro nevyžádanou poštu obsahující zaručené tipy na déletrvající erekci nebo referující o zázračných účincích chloritanu sodného.

Za prvního spamera je považován Gary Thuerk, obchodní zástupce DEC (Digital Equipment Corporation), který v roce 1978 rozeslal nevyžádanou elektronickou korespondenci na všechny dostupné e-mailové adresy západního pobřeží, které se mu dostaly do rukou.

A s jakým přijetím se spam při svém zrodu setkat? No s hejtem, protože modemy v roce 1978 byly dost pomalé, takže přechroupat hutný e-mail (to kvůli masivnímu počtu příjemců) znamenalo zahlcení celého zařízení. Tento spam má svědomí údajně i dočasné vyřazení systému na univerzitě v Utahu a vyvolal pochopitelně vlnu stížností.

První bannerová reklama

Bannery dnes blokujeme, ignorujeme, zásadně na ně neklikáme. Jenže v roce 1994 to ještě na netu chodilo jinak. Lidé stojící za časopisem Wired se rozhodli založit první komerční webový magazín nazvaný Hotwired. A šli do toho naplno, když zkusili inzerentům prodávat reklamu v novém online médiu.

AT&T byla první společnost, která do toho šla. A co tehdy stačilo ke štěstí? Banner s textem „Have you ever clicked your mouse right HERE? YOU WILL“. Na dnešní doby nešlo o úplně sofistikovanou strategii a lákavý claim, ale během čtyř měsíců na banner kliklo 44 % těch, kteří reklamu viděli – což je procento, o kterém se dnes většině inzerentů na internetu může jen zdát.

První věc prodaná na eBayi

Pierre Omidyar založil eBay v září 1995. A byl to (překvapivě) Omidyar, kdo prodal první věc na eBayi. Šlo o rozbité laserové ukazovátko za 14 dolarů.

A upřímně řečeno, není asi příznačnější věc pro eBay než rozbité laserové ukazovátko.

Tweet, který udal směr

Biz Stone, jeden ze spoluzakladatelů Twitteru, zveřejnil vůbec první Tweet jen 11 minut před druhým spoluzakladatelem Evanem Williamsem. Došlo k tomu 21. března 2006 ve 12:51, když Stone na Twitteru napsal: „just setting up my twttr“.

Absence interpunkce, velkých písmen a zkratky – zkrátka celý Twitter v jednom tvítu.

První vyhledávač

První vyhledávač se jmenoval Archie a v roce 1990 jej vytvořil Alan Emtage, student McGillovy univerzity v Montrealu v kanadském Quebecu. Kde Alan Emtage skončil není jasné, ale dost možná si to kolem roku 2004 hodil, protože kdyby jen trochu na svém projektu zamakal, mohli jsme dnes „archiovat“ namísto „googlení“. 

Každopádně, Archie je stále online… Jen z nějakého důvodu umožňuje vyhledávat pouze anonymní FTP nebo polské indexované stránky. Takže… pokud policie najde Alanovo rozkládající se tělo, bude mít pravděpodobně hluboko v mase vyřezán nápis „I’m feeling lucky“. Ba ne, Alan Emtage žije a zasvětil celou svou kariéru internetu, jen ho nikdo příliš nezná… ale můžete si ho vygooglit!

První video na YouTube

YouTube je dnes plný odpadu. A vlastně to tak bylo vždycky, ostatně vypovídá o tom i první uploadnuté video, na kterém je Jawed Karim (jeden ze zakladatelů YouTube), který stojí v zoo a mluví o slonovi. Video bylo nahráno na YouTube 23. dubna 2005. Jako většina videí na YouTube je i Karimův příspěvek tak nudný, že 19 sekund pocitově protahuje na dvě minuty.

První porno stránky

Tady je hodně těžké označit někoho za prvního, ale můžeme říct, že jedna z prvních stránek byla sex.com. Doménu si v roce 1994 zaregistroval Gary Kremen. Ten podle svého tvrzení ale neměl v úmyslu spustit na doméně porno.

Jenže Stephen M. Cohen, kdo ví proč, viděl pornografický potenciál domény. Kontaktoval tedy společnost Network Solutions, která tehdy spravovala všechna doménová jména, a podvodně nechal vlastnictví sex.com převést na sebe pomocí řady falešných faxů a padělaných dokumentů. Rychle z ní udělal prosperující, výnosnou a porno stránku.

Kremen Cohena zažaloval a po dlouhé soudní bitvě vyhrál soud o 65 milionů dolarů a získal práva na sex.com zpět. Jenže Cohen pláchnul do Mexika a převedl peníze na zahraniční účet. V roce 2005 byl vypátrán a předán americkým úřadům.

Kremen prodal sex.com za 12 milionů dolarů. Ještě mezi soudními tahanicemi stačil založit match.com.

Zdroj: 11points.com

Total
2
Shares
Další články