Flash is dead: O životě a smrti technologie, která rozhýbala internety

Technologie známá jako Flash, která zažila své vrcholné období ve druhé polovině 90. let minulého století, byla 31. prosince 2020 oficiálně ukončena. Pojďme si zrekapitulovat historii technologie, která nám rozhýbala animace, přinesla internetové, mobilní i desktopové aplikace a stala se také kritickým zranitelným místem.

Historie Flashe sahá do 80. let minulého století, kdy začal vývojář Jonathan Gay poprvé psát programy na svém Applu II. Později v Pascalu vytvořil první grafický program pro Apple II a dal se dohromady s Charliem Jacksonem, který později založil softwarovou společnost Silicon Beach Software. V Silicon Beach Software Gay pracoval na kombinaci animace a digitálního zvuku a vytvořil pro Macintosh hru Airborne!.

V polovině 90. let založil s Jacksonem a Michelle Welsh další softwarovou společnost – FutureWave Software, která se zaměřovala na pen computing, tedy možnost ovládat počítače pomocí dotykového pera. Začali proto pracovat na softwaru SmartSketch, grafickém editoru pro Macintoshe, které byly optimalizovány pro použití dotykového pera. Software se pokusil kompenzovat méně přirozený pocit digitálního stylusu kombinací rychlých a snadno použitelných zkratek s přístupným a přímočarým uživatelským rozhraním. V prvním kole testování mnoho uživatelů poukázalo na to, že by SmartSketch mohl být užitečným nástrojem pro animace a rotoskopii. Takže těsně před prvním oficiálním vydáním přidali vývojáři FutureWave do SmartSketch některé základní animační funkce.

FutureSplash

Za ty dva roky, co ve FutureWave budovali SmartSketch, se pen computing víceméně vytratil. Nicméně objevil se nový fenomén – World Wide Web – který se začal rychle rozvíjet. Jenže kromě textových editorů neměli vývojáři moc nástrojů k dispozici. Ve FutureWave se proto rozhodli upřednostnit animační složku SmartSketche a rozvinout ji do webového animačního nástroje s názvem FutureSplash, který vyšel na konci roku 1995.

FutureSplash byly vlastně dva samostatné, ale propojené produkty. Samotný software, FutureSplash Animator, umožnil návrhářům rozkládat animace na základní časové ose s malou vrstvou interaktivity. Ve svém jádru to byl nástroj pro animaci skládanou snímek po snímku, ale už obsahoval prvky jako tweeny a kreslicí nástroje. Podobně jako v případě SmartSketch bylo uživatelské rozhraní čisté a přátelské a umožňovalo vývojářům jednoduše přetahovat animace. Tyto animace pak mohly být vloženy na web pomocí FutureSplash Vieweru, což byl cross-platformový (respektive ve své době určený pro Internet Explorer a Netscape) webový přehrávač, který animace rychle spouštěl a udržoval jejich malou datovou velikost. Uživatelé však museli tento přehrávač nejprve stáhnout a nainstalovat, aby se jim v prohlížeči přehrála animace.

Jen pár měsíců po vydání přehrávače FutureSplash jej Netscape přidal mezi svá rozšíření. V roce 1996 nebyla velká konkurence a tak na stránky Netscapu přišla spousta uživatelů, kteří si přehrávač ze zvědavosti stáhli a úspěch byl na světě. Ještě větší sukces přišel v srpnu 1996, kdy se Microsoft spojil s FutureWave a vytvořil vestavěný přehrávač pro MSN.com, výchozí domovskou stránku Internet Exploreru. V Microsoftu chtěli na určité části své stránky vytvořit něco, co by se podobalo zážitku ze sledování televize, a na základě průzkumu zjistili, že FutureSplash se pro tyto účely perfektně hodí. A tak se FutureSplash dostal do centra zájmu gigantů, kteří ve své době dominovali webu.

Macromedia nakupuje

Jenže FutureSplash nebyl jediným svého druhu. V roce 1996 se společnost Macromedia, která se snažila protlačit svůj vlastní přehrávač Shockwave, rozhodla FutureSplash koupit. Na scénu tak vstoupil Macromedia Flash (FuturespLASH). Následující dekádu se Flash masově rozšířil snad do všech zákoutí webu – přibylo také několik nových prvků, jako byl ActionScript, vlastní programovací jazyk pro Flash založený na ECMAScriptu, který přišel ve verzi 5 v roce 2000. Díky ActionScriptu mohli vývojáři přidávat do svých animací interaktivní prvky a automatizované procesy. Tím se pro použití Flashe otevřely nové možnosti.

Tedy už v úplně první verzi FutureSplash, ještě než se stal Flashem, existovala možnost přidávat tlačítka do animací, nicméně to žádná sláva nebyla. Mohly se přeskakovat framy, ale to bylo tak všechno. ActionScript to všechno změnil a vývojáři mohli začít vytvářet celé interaktivní internetové stránky. Vývojáři si Flash oblíbili a vlastně v souvislosti s touto technologií vznikla celá subkultura. Internet byl plný her, animací, filmů a dalších prvků vytvořených ve Flashi. Dalo by se říct, že Flash změnil „tvář“ i možnosti webu a posouval hranice možného.

S vydáním verze 6 (Flash MX) v roce 2002 vývojáři přidali do Flashe plnohodnout podporu videí. Videa na webu byla v té době stále problém, pracovalo se s nimi složitě, zejména pokud bylo zapotřebí, aby se správně zobrazovala v různých prohlížečích napříč operačními systémy. Díky Flashi MX bylo možné vkládat videa do flashových animací a jednoduše tak získat cross-platformový a spolehlivý videopřehrávač.

YouTube a Flash

V roce 2005 přišli tři bývalí inženýři z PayPalu – Chad Hurley, Steve Chen, Jawed Karim – s novým projektem – jednoduchou platformou pro nahrávání, sdílení a streamování videí. Long story short, tak vznikl YouTube a jelikož se psal rok 2005, použili Flash. Vlastně se traduje, že nebýt Flashe, nebyl by YouTube, jelikož v dobách, kdy byl produkt ještě v digitálních plenkách, se Jawed Karim setkal s investorem Keithem Raboisem, který se vyptával, zda YouTube využívá pro přehrávání videí Flash. Když mu to Karim potvrdil a ukázal mu stránku, Rabois souhlas s tím, že do projektu bude investovat. A byl to právě Rabois, který hochy z YouTube přesvědčil, ať upustí od svých trapných snah o seznamku (ano, původní idea byla online seznamka s možností nahrávat videa, prostě „Tune In, Hook Up“) a zaměří se jen na prachsprosté nahrávání a streamování videí.

O rok později Google koupil YouTube a jeho obrovská popularita ještě posílila všudypřítomnost Flashe. V té době Flash slavil desetileté výročí a dostal se do bodu, kdy většina uživatelů ani nevnímala Flash jako technologii oddělenou od webu. Prohlížeče byly s Flashem rovnou bundlovány a vývojáři na něj stále více spoléhali – Flash byl všude: na webu, na desktopech, v mobilech… V té době Adobe koupilo společnost Macromedia a vznikl Adobe Flash.

A přichází iPhone

Příchod iPhonu v roce 2007 je jedním z největších technologických milníků posledních 50 let. Jeho vliv a dopad se projevil v mnoha směrech. A tento přístroj, který odstartoval smartphonovou revoluci a nenávratně změnil naše životy, se dodával bez podpory Flashe. A osud Flashe se tak definitivně zpečetil. Byla zde i snaha ze strany výrobce vytvořit specializovanou verzi Flashe pro iPhony, ale ani to nepadlo na úrodnou půdu. Apple zkrátka Flash nepřijal. Steve Jobs zdůvodnil tento krok v roce 2010, těsně před vydáním iPadu, v blogovém příspěvku Thoughts on Flash. Postupně rozebral problémy, které měl Apple s Flashem, od výkonu až po přístup k uzavřenému zdroji. Rozhodnutí odklonit se od Flashe mělo posílit a podpořit možnosti a otevřenost webu.

A samozřejmě šlo také o vytlačení konkurence, jelikož Apple chtěl svůj vlastní ekosystém aplikací a her, takže Flash, který byl úplně všude, nebyl vhodnou technologií pro tento ďábelský plán. A začaly se také ve velkém prosazovat nové funkce HTML5, jako jsou nativní audio a video prvky, nahrazující spoustu flashových funkcí. Weboví vývojáři začali podporovat jak nativní technologie HTML5, tak Flash, přičemž Flash se začal pomalu ztrácet. YouTube, navzdory své historii s Flashem, byl jedním z prvních velkých hráčů, kdo od něj ustoupil. Moderní prohlížeče se brzy přidaly a Flash čekala dekáda prudkého úpadku.

Flash končí, Flash má padáka

Flash Player přestal být považován za oborový standard a už nezvládal složitá videa a animace. Prosadily se otevřené standardy jako HTML5, WebGL a WebAssembly a Flash už zkrátka nebyl potřeba. Vývojáři začali tyto otevřené standardy integrovat do svých prohlížečů a postupně všechny hlavní browsery začaly Flash víceméně blokovat, některé natvrdo, jiné s řadou upozornění a varování, jelikož se ukázalo, že má řadu slabých míst, neopravených zranitelností a představuje závažné bezpečnostní riziko.

V červenci roku 2017 společnost Adobe oznámila, že oficiálně ukončí podporu softwaru a přehrávače Flash v roce 2020. A tak se stalo a jedné z technologií, díky které je web dnes tam, kde je, odzvonilo.

Zdroje:

https://www.britannica.com/technology/Adobe-Flash

https://thehistoryoftheweb.com/the-story-of-flash/

 

Total
0
Shares
Další články