„Vzájemná chemie se zakladateli je pro nás stěžejní,“ shodují se české VC fondy

Investování do fondů specializujících se na privátní nebo rizikový kapitál bylo vždy populární zejména ve Spojených státech, nějakou dobu však roste jeho oblíbenost také ve střední a východní Evropě, kde během posledních dvou let jeho vývoj zaznamenal dramatický růst. Podle statistik asociace Invest Europe investovaly fondy soukromého kapitálu v tomto regionu 3,5 miliardy eur v roce 2017, což je meziroční nárůst o 113 % a zároveň nejvíce v historii.

Česká republika se pak v objemu investic řadí mezi nejatraktivnější země. Česká asociace startupů kvalifikovaných k investici, instituce sdružující a propojující ambiciózní podnikatele a investory, provedla na počátku roku průzkum mezi vybranými českými venture kapitálovými fondy, ve kterém se pokusila zmapovat, na jaké typy společností se fondy orientují, v jaké fázi vývoje do nich vstupují nebo podle jakých kritérií se k samotné investici rozhodují. Ukázalo se, že v mnoha ohledech panuje napříč oslovenými fondy shoda, naopak celá řada z nich se vyznačuje specifiky, která mohou být atraktivní pro určitý druh investorů.

Venture kapitálové fondy spadají do skupiny private equity fondů, tj. fondů, které investují kapitál soukromých investorů do veřejně neobchodovatelných společností. V užším pojetí se private equity fondy zaměřují na společnosti v již pokročilé fázi vývoje s jasnou historií, naopak venture kapitálové fondy investují zejména do relativně mladých, často inovačních projektů s cílem financovat počáteční rychlý rozvoj společnosti. Bývají proto zpravidla spojeny s rizikovým kapitálem, kterému na druhé straně odpovídá vysoký očekávaný výnos.

Zaměření na jeden sektor je v našem regionu omezující

Investor může vstoupit do společnosti v různých fázích jejího vývoje. U venture kapitálových společností jsou to zejména startupy v tzv. pre-seed fázi, ve které teprve definují svůj konečný produkt nebo službu, nebo seed fázi, kdy produkt či služba již existuje a nachází si místo na trhu. V rámci zmíněného průzkumu například fondy Nation 1 VC, UP21, Startech Ventures nebo Lighthouse Ventures vyhledávají zejména investice do společností v rané fázi vývoje produktu nebo služby a fungují zároveň jako jejich akcelerátory. Poskytují jim tak zároveň své know-how, aby se jejich cesta k zákazníkům urychlila. Naopak fondy jako Reflex Capital, Credo Ventures, Fundlift, Y Soft Ventures nebo Ylia se soustřeďují na společnosti, které již mají hotový produkt či službu s platícími zákazníky, a mohou se tak prokázat jejich tržní validací.

Oslovené fondy se shodují, že se jedná ve větší míře o B2B společnosti s velkým potenciálem růstu, a to zejména v oblasti nových technologií, na které se specializuje například fond Lighthouse Ventures, nebo inovací tradičních odvětví, mezi kterými je významná crowdfundingová platforma Fundlift.

Většina z fondů nemá striktně vymezené pole působnosti. „V našem regionu je velmi limitující se zaměřit na jeden sektor a investovat pouze do něj, tak jak tomu občas bývá např. ve Spojených Státech,” uvádí zástupce Credo Ventures, fondu, který na českém trhu působí z oslovených nejdéle. Dodává však, že i přesto jsou jejich investice profilovány primárně do softwarových řešení v oblasti security, umělé inteligence nebo FinTech.

Fond Startec Ventures pak dodává, že doposud investoval nebo zvažuje investice do marketing automation software nebo foodtech. Y Soft Ventures se pak primárně zabývá investicemi do společností, jejichž produkt je postavený na hardware – nejvíce pak na Internetu věcí, využití rozšířené či virtuální reality, Cyber Security nebo Big Data analytiky. Například nový fond Nation 1 VC se pak plánuje zaměřit zejména na EduTech a FinTech odvětví, cestování, e-commerce nebo umělou inteligenci.

Investoři obvykle vstupují do společností jako podílníci a spolupracují s nimi několik let, často se podílí i na strategickém řízení a rozhodování. Některé fondy se pak zaměřují na obory, ve kterých již disponují určitým know-how, a mohou tak využít svých znalostí nebo synergií s ostatními společnostmi v portfoliu. To má pro úspěch společnosti mnohdy větší význam než samotné finanční prostředky.

Na co se fondy zaměřují při rozhodování o investici

Do rozhodování, zda do společnosti investovat či nikoliv, vstupuje celá řada faktorů. Nejvýznamnějším z nich je tzv. due diligence – předinvestiční prověrka, která posuzuje investiční předpoklady a identifikuje a vyhodnocuje možná rizika transakce. Jednotlivé fondy pak mají své vlastní metodiky, na jejichž základě se investiční výbor rozhoduje o realizaci investice.

V rámci průzkumu fondy nejčastěji akcentují důležitost samotného business modelu společnosti, její krátkodobé i dlouhodobé plány, analýzu tržního a konkurenčního prostředí a zejména personální kvalitu společnosti. Důležitost vzájemné chemie s jejími zakladateli považují všechny oslovené fondy za klíčový aspekt úspěchu.

„Členové investičního výboru se osobně seznamují se zakladateli a případně i s dalšími klíčovými zaměstnanci startupu. Investujeme do mimořádného týmu se skvělým nápadem bez ohledu na to, jestli jde o „novou“ technologii či ne,“ uvádí zástupce fondu Startec Ventures.

V závislosti na pokročilosti startupu a jeho připravenosti ke spolupráci s investičním fondem se doba od prvního kontaktu se zakladatelem až po poskytnutí finančních prostředků pohybuje u všech oslovených fondů standardně mezi jedním až třemi měsíci. Fondy však uvádí, že se jedná o značně individuální proces, ke kterému je třeba přistupovat s maximální péčí.

Česká asociace startupů kvalifikovaných k investici, která stojí za výše zmíněným průzkumem, je nezisková organizace, kde se střetává nabídka investic do prověřených startupů s poptávkou investorů. Asociace si sama prověřuje kvalitu přihlášených startupů skrze několik hodnotících kol, ve kterých komplexně zkoumá senioritu zakladatelů startupu, míru inovativního řešení produktu či služby na trhu, úroveň marketingu, obchodní potenciál, HR a také finance či právo. Status startupu kvalifikovaného k investici získají nejlepší tuzemské projekty.

David Zábrž, předseda asociace, dodává: „Vytváření startupového inovačního prostředí v České republice je hlavní pilíř pro lepší budoucnost našich dětí. Pokud se podaří propojit geografickou výhodu středu Evropy se „zlatými českými ručičkami“, dostaneme se tam, kam náš národ patří.“

Diskuze k článku