Výzkum: České startupy a motivace. Jak na ni vyzrát?

Za dobu čtyř let, co podnikám, jsem zažil a udělal velkou spoustu chyb. Jedna z těch největších se stala hned v prvním projektu, kdy jsme dokázali v týmu tří lidí udělat velmi zajímavý business, který měl růstovou tendenci typické hokejky. Pak se ale stalo to, že hlavní programátor přestal být do práce motivovaný. To, že měl podíl a přestal fungovat, demotivovalo ostatní. Proč by měli vydělávat na někoho, kdo tomu nic nedává? Postupně se tak tenhle slibně vypadající business vnitřně rozpadl.

Byl to pro mě silný impuls k tomu, abych se zaměřil na prostředí ve startupech, a i proto jsem si toto téma zvolil za svou diplomovou práci. V ní jsem vedl výzkum na šesti brněnských startupech a dvou konzultantech, kteří se specializují na začínající firmy.

Důvody pro podnikání ovlivňují naději na úspěch

Původně jsem šel do výzkumu dost slepě. Snažil jsem se odhalit, které prvky přispívají k úspěchu či neúspěchu startupů nejvíce. Jedním ze stěžejních prvků byla motivace, respektive důvody pro podnikání. Jeden z konzultantů, který mi radil s výzkumem, navrhnul dělení na tři typy motivace v závislosti na důležitosti peněz. Do první skupiny patří ti lidé, kteří do podnikání jdou jenom proto, že chtějí vydělat. Je jim jedno, jak to udělají, důležitý je výsledek.  Startupisté, kteří se řadí do druhého typu, vnímají peníze jako velmi důležité, mimo to jsou však pro ně důležité i další faktory jako je obsah práce (dělat to, co mě baví) nebo touha po samostatnosti a vlastní odpovědnosti. Pro třetí skupinu jsou peníze naprosto nedůležité, chtějí dělat kvalitní službu a pomoci tak alespoň trochu celému světu.

Co je tedy nejlepší? Ukázalo se, že zde funguje princip zlaté střední cesty. Nejhorší hospodářské výsledky byly u startupů, jejichž zakladatelé nehleděli na peníze jako na něco důležitého. A čím více zakladatelé preferovali kombinaci peněz a dalších „nehmotných důvodů“, tím lépe se jim dařilo.

Při rozhodnutí založit startup také doporučuji klást velkou pozornost na složení týmu. Dobře fungující startupy mají velmi kvalitně sehraný tým – v nejziskovějším projektu se zakladatelé znali minimálně pět let a věděli, co od sebe očekávat. Doporučil bych proto, aby při sestavení týmu nebrali startupisté ohled jen na znalosti a schopnosti, jak se tomu dělo u mnoha respondentů, ale aby dávali důraz na lidskou stránku člověka. V neposlední řadě je důležitým úkolem leadera komunikovat vizi firmy a ujistit se, že ji všichni vzali za svou.

Samotná motivace neexistuje

V případě, že je startup úspěšně založen a jeho členové jsou ideálně vybráni, se objevuje druhý problém: jak pracovat s lidmi, aby tým fungoval co nejefektivněji a naděje na úspěch se tak maximalizovala? V motivaci platí jasné pravidlo: co funguje na jednoho, na druhého fungovat nemusí a skoro nikdy nebude. Nikdo kompetentní vám jeden recept na stimulaci pracovníků (stimulace = vědomé působení na psychiku druhého člověka; motivace = vnitřní pohnutky jedince vedoucí k nějaké činnosti) nedá, s každým člověkem musíte pracovat individuálně.

V průběhu výzkumu jsem si tak uvědomil jednu důležitou věc: motivace a stimulace neexistuje, tedy rozhodně ne odděleně od všech částí businessu. Pokud chcete mít dobře fungující firmu s motivovaným týmem, nepřemýšlejte, jak budete pracovat s lidmi. Přemýšlejte, jak udělat firmu, prostředí a procesy v ní natolik kvalitní, že to samo bude nejdůležitějším prvkem v motivaci. Jeden z respondentů mi například popisoval, jak si zakládají na tom, že řeší složité problémy. Programátoři podle něj sice často nadávají, že to nejde, ale nakonec všichni chápou, že takováto práce je mnohem zajímavější, než řešit banální úkoly. Tedy pokud si vyberete správně lidi a dobře jim vysvětlíte vizi firmy, kterou přijmou za svou.

Několik tipů pro práci ve startupech

  • Najděte balanc mezi formálností a neformálností pracovní atmosféry. Příliš neformálnosti může zastínit výkon a startupy mohou sklouznout do budování startupu pro startup; příliš velký důraz na výkon, jakkoliv posune startup ekonomicky kupředu, může způsobit rozklad zevnitř.
  • Pravidelně se ujišťujte, že cíle a vize všech členů jsou podobné s vizí vašeho startupu. A hlavně, zaměřte se při tom občas i na sebe.
  • Chvalte, chvalte, chvalte. Ostatní a proč ne občas i sebe. Do této oblasti patří i účast na startup soutěžích, kde vás můžou pochválit ostatní. Osobně je doporučuji omezovat jen na ty nejdůležitější, odvádí totiž od práce a ta publicita vám zas tolik nepřinese.
  • Scházejte se. S kolegy jsme se kdysi scházeli jednou za týden u někoho doma. Udělali bábovku a probrali to nejdůležitější. Je to zatraceně účinné! Skype, Basecamp nebo Asana v tomhle nepomáhají. Pokud se alespoň občas nevidíte přímo, naděje na úspěch se rapidně sníží. Ideálně zkuste první peníze vrazit do kanceláře. Vrátí se to.
  • Rozvíjejte sebe a ostatní. Máte programátora? Ať klidně hodinu denně v práci čte a odpovídá na Stack Overflow. To samé s obchodníky, designéry a dalšími členy týmu (jen jim bych místo Stack Overflow doporučil něco jiného).
  • Plaťte lidem. Máte alespoň trochu peněz? Dejte něco i lidem za jejich práci. Všichni známe poučky o nutnosti reinvestování. Udělejte „reinvestici“ do vlastních lidí, i kdybyste jim měli dát za měsíc jen na pár piv.

Je práce s lidmi vůbec důležitá? Jak jsem psal na začátku, spousta startupistů má toho spoustu načteno, ale aplikace chybí. Než si přečíst biografii Steva Jobse a pak rozjet vlnu agresivního a despotického vedení, doporučil bych raději vyvinout vlastní styl, který by měl vycházet z vás a z toho, jací jste a jak si představujete správné fungování. Nevíte, co si pod tím představit, nebo se mnou nesouhlasíte? Napište mi a u kafe to můžeme rozebrat :-).

Pozn. Výzkum byl anonymní, proto nemohu zveřejnit konkrétní názvy startupů a jména konzultantů. Snad ale můžu zmínit, že bez brněnského StarCube by šlo vše mnohem pomaleji.