Vít Endler (finGOOD): Chceme doplnit bankovní financování, prostor na českém trhu je ohromný

Vít Endler roky vedl Mall.cz z pozice generálního ředitele. Po svém odchodu se pustil i do investování, a kromě nemovitostí do jeho portfolia patří také startup Virtooal, kterému při růstu aktivně pomáhá. Nedávno se navíc pustil do další výzvy, když přijal nabídku majetkově vstoupit a z pozice CEO vést i crowdfundingovou platformu finGOOD zaměřující se na investice do firem.

V rozhovoru pro Tyinternety mluví o tom, jak chce finGOOD dostat z hibernace a prorazit na trhu, výhodách a nevýhodách crowdfundingových investic či celkově trhu a o hlavní konkurenci – platformě Fundlift.

Jak jste se dostal k projektu finGOOD?

Úplnou náhodou. Pro startup Virtooal [ve kterém je Endler investorem – pozn. redakce] jsem sháněl peníze navíc. Banky softwarové firmy nefinancují, tak jsem zkusil crowdfundingové financování a během researche trhu jsem narazil na finGOOD, za kterým jako investoři stojí kluci z Busyman [přes tuto investiční platformu Endler našel také Virtooal – pozn. redakce].

Zavolal jsem jim, jestli je přes finGOOD možné zafinancovat Virtooal a řekli, že to asi možné je. Ale že projekt nefunguje podle jejich představ a jestli bych jim ho nechtěl zanalyzovat. Tak jsem jim představil analýzu, jak to vidím a kam by se to dalo směřovat. Líbilo se jim to a zeptali se, jestli bych to nechtěl i řídit. Já řekl, že nechtěl [smích]. Oni však dokázali sehnat investory, kteří zajistili peníze na provoz, a nakonec jsme se dohodli.

Do projektu jste investičně vstoupil i vy?

Bez podílu jsem do toho nechtěl jít, takže jsme se dohodli i na něm. Stal jsem se CEO platformy a víceméně ji předělávám, buduji tým a začínáme na ní makat.

Jaké problémy jste v analýze našel, když vás oslovili?

Projekt byl poslední rok v hibernaci. Fungovaly projekty k financování, byly tam databáze investorů. Nehýbalo se to však nahoru, bylo to zmražené. Potenciál projektu je mnohem vyšší.

Co tedy na projektu aktuálně děláte?

Začínáme opravdu od píky. Prví věc je budování týmu, který tam v podstatě nebyl – byli tam jen zakladatelé, jeden dva lidí navíc, a to bylo vše. Takže potřebujeme vybudovat tým, který dokáže firmu posunout dál. Zároveň jsou v platformě zastaralé technologické věci, budeme je opravovat a posouvat dopředu.

Můžete uvést konkrétní příklad?

Například registrace. Oproti jiným podobným platformám není tak strašná, ale z mého pohledu – kdy v dnešním světě dokážete věci ovládat jedním prstem a jedním klikem – prostě není registrace funkční. Pokud chceme, aby na platformu přišlo co nejvíc investorů, musíme jim nabídnout co nejjednodušší a rychlý registrační proces. Je to o investicích, půjčování peněz, takže k tomu potřebujete doklady. Ale jejich skenování a posílání e-mailem je už dnes špatně. Z registrace, která dnes trvá 15 minut, chceme udělat tříminutový jednoduchý proces, který uděláte přes mobil.

Samozřejmě je spousta dalších funkcí, které chceme investorům nabídnout, jako scoring firem a jeho automatizace. To je velký projekt, který máme, potřebujeme celý proces zdigitalizovat, abychom mohli investorům nabídnout určitou míru garance. Tím, že přicházím z nebankovního prostředí – z prostředí e-commerce, kde je „všechno možné“ a lidé tam přemýšlí jinak – věřím, že se nám podaří překonat i toto.

V tomto světě není vše možné?

Je to svět financí. Není to problém regulací, ale především problém bank a jejich nastavení. Až na pár drobných vylepšení fungují banky víceméně stejně sto let a změnit se moc nechtějí. Lidi, kteří se starají o hypotéky a leasing, nenahradí technologií. I tak ale investují do svých obrovských systémů a není vůle, aby to někdo změnil.

Pak je to i o přístupu k zákazníkovi. Banky chtějí být hrozně bezpečné, pracují s relativně malými maržemi na úvěrech, a proto vás potřebují prolustrovat nahoru dolu. S vědomím toho, že jim odpadnou potenciálně zajímaví klienti, raději tyto klienty nechtějí a vytvoří šablonu. Pokud jste mimo ni, tak tam nepatříte.

A do toho přichází fintech startupy, které tyto hranice boří, například i české Twisto nebo britský Revolut. To jsou firmy, které střílejí do bank a říkají – proč bychom měli chtít tolik věcí, když to dokážeme nahradit technologii jednodušeji, levněji a kvalitněji?

Tyto firmy do určité míry chtějí nahradit banky, je to i váš případ?

My banky přímo nahradit nechceme, crowdfundingové financování je platforma propojující dvě skupiny – firmy a investory. Chceme spíš doplnit bankovní financování. Když si firma projde všemi útrapami a získá bankovní financování, na konci dostane nižší částku, než potřebovala. Tam je prostor pro nás, aby si k investorům firma došla pro další peníze na svůj rozvoj.

Když se bavíme o investičním crowdfundingu, na našem trhu je nejznámější Fundlift. Jak proti nim chcete bojovat?

Primárně proti nim bojovat nechceme, protože bojujete proti někomu, koho chcete porazit. Fundlift je dnes v podstatě jediná platforma, která dělá opravdové crowdfundingové financování pro firmy. Jiné platformy jsou jen převlečené firmy půjčující peníze. Fundlift zatím odfinancoval asi 350 milionů korun. To je hrozně málo. Věřím tomu, že prostor na českém trhu je ohromný. Budeme rádi s Fundliftem spolupracovat na edukaci trhu. Máme trošku jinou představu o tom, jak to dělat a jak komunikovat.

I když je trh relativně malý, tak prostor pro dva hráče tady rozhodně je. Určitě tedy nejsme ve fázi, že bychom chtěli proti Fundliftu bojovat. Jsme ve fázi, kdy si myslíme, že je lepší spolupráce a kooperace.

Jaký potenciál má tenhle trh celkově?

To je dnes spočítatelné jen velmi komplikovaně. Velikost trhu se špatně určuje a ani to pro nás nyní není důležité. Jestli budeme schopni dělat miliardu v půjčkách za rok, pořád je to jen kapka v moři oproti tomu, co firmy potřebují, a i proti tomu, kolik jsou investoři schopni zainvestovat.

Zatím je to spíš o edukaci trhu – říct investorům, že je tady platforma schopná zhodnotit jejich peníze v rozmezí šest až deset procent ročně. To samo o sobě překonává většinu investičních nástrojů, které na trhu jsou. A je to opravdu pasivní příjem, jediné, co stojí práci je, abyste si prošel firmu jako takovou. K tomu vám dáme nástroje my.

Jaké další výhody podle vás má tenhle druh investic?

Jsou relativně bezpečné. Je to investice, takže tam vždy nějaké riziko je. Když se podíváme například na venture kapitál – pracuje s tím, že jeden z deseti startupů pokryje ztrátu z ostatních devíti. Tady je to obráceně – minimálně devět, ale spíš devět a půl firmy vám splatí úvěr a dá vám peníze, takže riziko je mnohem nižší.

Pro firmy je to o tom, že dostanou relativně levné peníze a budou je mít rychleji. Zároveň se o plánech firmy dozví investoři, kteří mají kontakty a mohou byznysu pomoct. Navíc děláme marketingovou podporu, investované firmy se objeví v médiích. To banka neudělá.

A co nevýhody?

V bance si půjčíte za pět, šest procent, takže úrok bude nižší. Ale musíte se svléknout donaha, nedostanete pravděpodobně tolik, kolik chcete.

Jaká bude největší výzva při dalším rozvoji finGOOD?

Jdeme postupně, první věc je sestavit dobrý tým. Zatím se nám daří, věřím, že tuto challenge překonáme jako první. Bez týmu nemá cenu cokoliv dalšího podnikat. Pak je to o přesvědčení dostatečného počtu investorů, že finGOOD je pro ně platforma, kde by měli zhodnocovat své prostředky.

Čím je chcete přesvědčovat?

To je zatím naše tajemství [úsměv]. Obecně vždy razím otevřenost směrem do firmy i směrem ven. Vždy se mi to v byznysu vyplatilo. Takže rozhodně chceme být otevření a investory brát jako partnery. Máme připravené nástroje, které dnes konkurence nenabízí a které investorům chceme nabídnout. Neočekávám, že investor vloží 100 procent všech svých prostředků a dá je na finGOOD, to by byla blbost. Chceme jim ale dát takové podmínky, aby velkou část těch prostředků investovali právě díky nám. Je to však i o edukaci investorů i trhu.

Edukaci zmiňujete opravdu hodně…

Myslím, že téma investování by se měla učit na škole. Člověk je správce svých financí a finanční edukace nebo gramotnost lidí je velmi slabá. Informace chceme rozšiřovat i mezi neinvestory a dát jim vědět, že existuje i takováto alternativa. Neříkám, aby lidé investovali všechny prostředky do firem, musí si vybrat instrument, který je jim příjemný. Mít peníze rozložené a třeba větší část z nich mít u nás. Je to důležité i proto, že důchodový systém začíná kolabovat a nedokážu si představit, jak bude vypadat za deset nebo dvacet let.

Nenarážíte na konzervativnost trhu nebo i lidí, kteří by potenciálně mohli investovat?

Zatím máme v databázi cca tisíc investorů. To jsou samozřejmě lidé, kteří investovat chtějí a vědí, že crowdfundingové platformy to umožňují a vidí tam ty výhody. Tito lidé už do určité míry edukováni jsou. Samozřejmě, pak je hromada lidí, kteří edukováni nejsou vůbec, takže tam samozřejmě narážíme.

Na koho tedy cílíte?

Do pracovního procesu dnes přichází lidé, kteří začínají generovat peníze. Na tuto generaci, kolem třiceti let, cílíme. Jsou to lidé, kteří by měli přemýšlet o tom, co jejich peníze dělají – a hlavně vědět, že na stát se spolehnout nemůžou. Stát žádné peníze nemá, jen přerozděluje ty naše. Je to o lidech, kteří do systému peníze dávají a o lidech, kteří z něj čerpají. Za dvacet let tady bude víc těch lidí, kteří čerpají peníze státu než těch, kteří je tam dávají.

Diskuze k článku