V Evropě je nuda a problémy. Startupy chytají příležitosti v Asii

Singapur, Peking, Šanghaj, Tel Aviv, Istanbul, ale taky třeba Írán. Na asijských trzích se probouzí střední třída, prahnoucí po nejnovějších technologických novinkách. S tím, jak ekonomiky v Evropě stagnují, postbrexitová Británie startupům nabízí jen nejistotu a stovky z nich přemýšlejí nad přesunem do Berlína, je to příjemná zpráva.

„Z našeho pohledu jde o velmi zajímavé trhy s velkým potenciálem. Mimo Indii a Čínu má Keiretsu pobočky také v Singapuru a Jakartě, což jsou brány na velmi zajímavé trhy v jihovýchodní Asii. Potenciál lze také vidět v Íránu, který se poslední době otevírá světu a vzniká zde zajímavá technologická komunita,“ otevírá téma pro TyInternety.cz Tadeáš BělíkKeiretsu Fora, celosvětové sítě andělských investorů.

Jak říká dál, na asijských trzích vidí obrovský potenciál. „Tři nejlidnatější asijské státy mají dohromady téměř 3 miliardy obyvatel, trhy se rozvíjejí velmi rychle a agresivně. Důležitým faktorem je i státní podpora nových technologií a velké výzvy, kterým musí tyto státy čelit. Jedná se o jedinečnou příležitost především pro startupy z oblasti dostupnosti technologií, životního prostředí, smart cities, dopravy a výroby.“

Jeho slova potvrzuje třeba i úspěch Uberu. Ten sice nedávno ohlásil, že z Číny odejde (má to ale velmi zajímavý upside), nicméně rychlost jeho expanze v tamních městech byla třikrát vyšší, než kdekoliv na světě.

UBER čína světPodstatné jsou kontakty

„Jen velmi málo společností zvítězí. Ty, kterým se to povede, mohou vyhrát hodně,“ píše ve své studii o internetových trendech roku KPCB.

Expanze do Asie určitě není procházka růžovým sadem, proto i Bělík radí, aby si startupy našli dobré partnery.

„Velkou roli určitě hrají kulturní odlišnosti, to, co platí v Evropě nebo USA může být v Číně nebo Indii naprosto nepoužitelné a naopak. Je proto vždy dobré mít kvalitního partnera, který pomůže se základní orientací a získáním kontaktů,“ říká Bělík.

Podobně to vidí i jeho kolega věnující se Indii. „V rámci indického trhu doporučujeme spolupracovat s věrohodnými partnery, protože byznys je zde vysoce konkurenční a náročný na komunikaci,“ říká Mahinder Chugh, prezident Keiretsu Forum Mumbai.

To, že pro expanzi jsou potřebné zejména tamní kontakty, potvrzují i české startupy podnikající v Asii. „Pro asijské země jsou místní kontakty a partneři pomáhající se vstupem na trh velmi důležité,“ říká Matouš TlapákCorinth Classroom. Jde o firmu, která se (nejen) v Asii už slušně zapsala. Její pomůcky využívají školy například v Japonsku, Jižní Koreji, Thajsku či Spojených arabských emirátech.

Asijcům se musíte aspoň trochu přizpůsobit. „Pro jejich myšlení je hlavní také to, že daný produkt již někdo ‚od nich‘ využívá, a v tom případě by zahraniční partner měl být již po nějaké due dilligence, což je pro ně takové ověření, že daná společnost v jejich prostředí dokáže fungovat a komunikovat,“ doplňuje Lukáš HakošClever Monitoru. Tenhle startup nedávno dostal pozvání z Thajska a jednají o možnostech kooperace.

„Je nesmírně důležité dlouhodobě nasávat a získávat zkušenosti s tamním chováním a prostředím. Jestli si někdo myslí, že přijede do Asie nepřipraven a získá byznys, bude výsledkem svého snažení velmi zklamán,“ dodává Pavel RöderClick and Study, platformy pro gamifikaci učení, která má sídlo firmy v Singapuru a primární trhy v Japonsku a Malajsii.

Obrovská konkurence

Jak by Asii zhodnotil tamní matadoři celkově? „Podle našich zkušeností z jihovýchodní Asie je tamní startupová ekonomika teprve v plenkách, podobně jako u nás. Na druhou stranu třeba v Číně je v tomto segmentu jedno z nejvíce konkurenčních prostředí na světě, což byl i důvod, proč jsme se rozhodli projekt rozjet v jiných zemích,“ popisuje Röder. S výsledky tamních trhů jsou v Click and Study spokojeni – jejich segment elektronické výuky jazyků rostl o 27 procent ročně, což je výrazně nad průměrem e-learningu jako celku.

S velkou konkurencí mají zkušenosti také v Corinthu. „Na trhu sále dominují velká nakladatelství, která si za dlouhá léta své působnosti vytvořila ve školách až dominantní pozici. Tyto společnosti však jen velmi pomalu reagují na vývoj v jiných oblastech, než je obsah, a tak se moderní technologie dostávají ke studentům jen velmi obtížně, navzdory tomu, že si je učitelé i žáci žádají,“ uvádí Tlapák. Potenciál tam vidí pořád, dříve nebo později se podle něj technologie masově rozšíří i ve školách.

V čem je podle vás největší rozdíl v asijském startupovém prostředí oproti tomu evropskému, respektive americkému?

Lukáš Hakoš, Clever Monitor: „Rozdíly proti startupovému prostředí v Evropě a USA vidím zejména v přijímání nových věcí. Jedná se o velký trh, kde je na jedné straně mladší generace již zvyklá na rychlejší adaptaci nových technologií zejména z USA ale současně je stále u ‚kormidel‘ generace jejich rodičů, kteří z velké části stále zastávají jejich tradiční hodnoty a přístupy k obchodu.

Pro zahraniční společnost to s sebou nese zejména ten fakt, že o možném vstupu na trh se dá mluvit až v případě, kdy si na daném trhu vytvoří alespoň jeden úspěšný obchod s partnerem v dané zemi, a to využije jako reference. Hlavní pro jejich myšlení je také to, že daný produkt již někdo ‚od nich‘ využívá, a v tom případě by zahraniční partner měl být již po nějaké ‚due dilligence‘, což je pro ně takové ověření, že daná společnost v jejich prostředí dokáže fungovat a komunikovat. Odlišnosti jsou také především ve formě komunikace, tvorby prezentací a komunikátu (vč. vizuálu) jako takového.“

Matouš Tlapák, Corinth: „Je těžké generalizovat podnikatelské prostředí Asie, státy se mohou velmi lišit. Například Korea je v businessu velký unikát a lidé tam fungují a přemýšlí úplně jinak, než jsme zvyklí. Prostá replikace nápadů a funkcionalit z domácích trhů tam nemusí 100% fungovat. Velká část Asie se pořád ještě rozvíjí a jejich klíčovým a často i jediným komunikačním prostředkem je smartphone (na rozdíl od Evropy či USA, kde lidé více používají počítače). Proto například v Jihovýchodní Asii funguje výborně trh pro mobilní aplikace. A pro asijské země jsou také velmi důležité místní kontakty a partneři, kteří pomáhají se vstupem na trh.“

Zaměřeno na Singapur

Význam Asie nepodceňuje ani agentura pro podporu podnikání a investic CzechInvest. „Projekt CzechAccelerator vysílal české startupy na akcelerační program mimo jiných destinací po celém světě i do Singapuru. Je to brána do jihovýchodní Asie a stát, který má v Asii nejdéle rozvinutou startupovou infrastrukturu,“ říká Petra Menclová, tisková mluvčí.

Ta zároveň dodává, že zajímavými trhy jsou i sousedé Singapuru – Malajsie a Indonésie, kteří se Singapurem často inspirují a mají na něj silné vazby. Jako další výhody podnikání v městském státu Menclová vyjmenovává velké investice do rozvoje startupového ekosystému, rychle rostoucí ekonomiku, dobře fungující státní aparát a velmi kosmopolitní společnost.

„Singapur je jedno z nejvýznamnějších finančních center světa, nachází se zde obrovská koncentrace fondů rizikového kapitálu, které podporují nadějné startupové společnosti. Toto prostředí motivuje podnikatele k práci a podání maximálního výkonu. Je ale nutné upozornit, že Singapur je velmi drahý,“ popisuje Menclová . I tyto důvody vedou CzechInvest k pokračování v podpoře startupů, které se tam chtějí vydat.

Kdo má v Singapuru největší šanci na úspěch? „Startupy zabývající se finančními technologiemi a HR,“ myslí si Freddy Walla, prezident Keiretsu Forum Jakarta. A potvrzuje slova Menclové: „Je potřeba počítat s vysokými náklady na provoz a velmi náročnou konkurencí.”

china růst

Na co se připravit

Kromě konkurence je, jak se dá předpokládat, potřebné připravit se na mnoho rozdílů. „Určitě je potřeba se připravit na odlišné kulturní prostředí a zvyklosti. Ať už se bavíme o obchodní konverzaci nebo používání elektronických zařízení. Navíc, nejde se řídit pouze podle jedné konkrétní země, mezi jednotlivými státy jsou obrovské rozdíly, třebaže spolu i sousedí. Nutností je též detailní znalost legislativy, v řadě zemí například funguje cenzura internetového obsahu,“ upozorňuje Röder z Click and Study.

Aby všechno fungovalo tak, jak má, je podle Hakoše z Clever Monitoru potřeba upravit naše modely chování dle tamních zvyklostí. Evropský nebo americký přístup není na místě, což platí nejvíce o Číně a Japonsku.

Jak zároveň dodává, „relativně dlouho trvá přesvědčit partnera ke kroku využití našeho nástroje pro jejich potřeby. Jedná se o specifika v obchodním jednání, mentalitě lidí, kteří mají odlišnější způsob přístupu, ale i v adaptabilitě k zahraničním věcem, než je tomu třeba u klientů v Evropě či USA. Pokud by nějaký větší kontrakt měl či mohl dopadnout, rychlost akvizice bude podstatně menší než na západ od našich hranic.“

A pozor si třeba dávat taky „na strohou replikaci obchodních přístupů, které startupy využívají na evropských trzích,“ doplňuje Tlapák z Corinthu.

Přes všechny rozdílnosti to ale stojí za to. Na závěr za sebe necháme mluvit stránku ze zmíněného výzkumu KPCB. Je o Číně, ale platí i pro další asijské země a aplikace, na které tu trh čeká.

impact of internet china

Diskuze k článku