Stát dá startupům 660 milionů. Zjišťovali jsme, jak je rozdělí

Takzvaný Český rozvojový, uzavřený investiční fond je podle Očka reakcí především na skutečnost, že se českým startupům v rané fázi vývoje na trhu nedostává finančních prostředků na rozvoj. Aktivita vychází mimo jiné i z doporučení NERV a cílem je v zásadě to, aby soukromí investoři byli státní spoluúčastí a výhodnými podmínkami motivováni k větší aktivitě.

Samotné setkání popravdě zatím pro startupy a startupisty příliš nebylo. Průměrný věk kolem čtyřiceti, kravaty a obleky odpovídaly spíše tomu, že cílem bylo se zástupci fondů, regionálních inkubátorů a vysokých škol prodiskutovat fungování fondu na organizační úrovni a získat zpětnou vazbu. I proto, že detaily projektu stále nejsou dotaženy a jak zaznělo několikrát i z úst Petra Očka, včera bylo pozdě, což je ostatně při pohledu na harmonogram zjevné.

Přesto jsme se na pozvání ICT Aliance společně Oldou Neubergerem rozhodli reprezentovat kromě Těchinternetů i platformu Global Startups, byť jsme kromě Michala Bláhy vyzbrojeného desítkami otázek či Jana Šedivého z eClubu mnoho známých tváří „od startupů“ nepotkali.

Pro lepší orientaci nejprve přehled o fungování celého projektu a vše, co o něm v tuto chvíli víme:

  • Samotný stát nebude rozhodovat o tom, do jakých projektů peníze půjdou. Pro státem vlastněný fond bude na základě výběrového řízení (zřejmě březen/duben) vybrán soukromý správce v podobě investiční společnosti s licencí České národní banky.
  • Pověřený správce vytvoří panel poradců z řad soukromých investorů, který pak bude projekty posuzovat. Zatím není jasné jeho obsazení ani velikost.
  • Fond bude založen jako Fond kvalifikovaných investorů a bude podléhat dohledu a regulaci ze strany ČNB v souladu se Zákonem o kolektivním investování.
  • Vybraní zájemci o investici (firmy) musí být mladší než 5 let, minimální spoluúčast soukromého investora je 30 procent, investice bude plánována nejvýše na 10 let.
  • Investice do výše 200 tisíc eur na tři roky může fond realizovat sám bez podílu soukromého investora.
  • Maximální výše investice do jednoho projektu je 1,5 milionu eur ročně, očekává se nicméně v průměru nižší, nejvýše do 10 milionů korun.
  • Soukromým investorem bude moci být jiný fond rizikového kapitálu, business angel (tedy i soukromá osoba) nebo jiný subjekt, který má prokazatelné zkušenosti s investicemi do začínajících firem. I zde se definice ještě dolaďuje.
  • První investice by měl státní seed fond ve spolupráci se soukromými investory uskutečnit už v srpnu letošního roku. Prostředky z programu je potřeba vyčerpat do roku 2015.
  • Soukromý investor bude mít opci na přednostní odkup státního podílu v projektu po prvním roce až pěti letech, a to za poměrně výhodných podmínek (zvažuje se zúročení vkladu například přes PRIBOR či EURIBOR s jistou přirážkou, zatím není jasno).
  • Prostředky získané z prodeje podílů v zainvestovaných projektech budou opět investovány.
  • Zájemce o investici může sám navrhnout soukromého investora, nesmí však dojít ke střetu zájmů (není jasné, zda to nevyřadí firmy, které by se o státní investici chtěly ucházet s investorem, jenž do nich už menší částku investoval dříve a má v nic tedy podíl). Analogicky se na fond budou moci obracet soukromí investoři s nabídkami investic do cílových firem.
  • Podmínkou podpory z plánovaného fondu rizikového kapitálu je sídlo společnosti či alespoň její provozovny mimo Prahu. Příjemcem musí být existující společnost, nelze takto podpořit například studenty coby soukromé osoby.
  • Pro zájemce budou nastavena co nejmenší oborová omezení, nemusí jít jen o high-tech startupy. Evropská pravidla vylučují jen některá specifická odvětví, například zemědělství, hutnictví či loďařství.

Projekt přirozeně vyvolává i mnoho dalších otázek, jak bylo patrné i z velkého zájmu o jejich pokládání mezi návštěvníky Prague Business Clubu.

Peníze jsou. Jsou i startupy, investoři a čas?

Do konce ledna má například společnost PricewaterhouseCoopers zpracovat s pomocí dotazníku analýzu absorpční kapacity potenciálních příjemců rizikového kapitálu, aby zjistila, zda se takové množství peněz dá mezi české začínající firmy rozdělit.

Dotazník máme k dispozici a soustředí se především na to, za jakých podmínek by pro firmy byl kapitálový vstup přijatelný, čeho se v případě státního fondu nejvíce obávají, případně zda by pro získání investice byly ochotny přesunout své sídlo mimo Prahu. Podle Očka první výsledky ukazují, že zájem o investice by mohl i několikanásobně převyšovat nabídku, byť bude samozřejmě ještě třeba prověřit kromě kvantity i kvalitu zájemců.

Na celý zastřešující program je vyčleněno 1,3 miliardy, přičemž tyto prostředky jsou rozděleny přibližně jedna ku jedné mezi popisovaný seed fond a pokročilejší venture fond pro investice v desítkách milionů, který však bude realizován až později. Kdyby hrozilo, že se peníze seed fondu nestihnou do roku 2015 vyčerpat, je místo jejich vracení možné i převedení právě do druhého fondu.

Přestože ministerstvo údajně počítá s doladěním většiny detailů do konce února (a že jich ještě je), je otázkou, zda se za plánovaných 40 měsíců stihne 660 milionů korun rozumně utratit. Najdou se potřebné desítky až stovky milionů od soukromých investorů, kteří se mají na celém projektu alespoň ze třetiny podílet? Najde se dost investorů do výběrového panelu, aby zároveň zbylo dost dalších, kteří budou moci investovat bez střetu zájmů? Najde se dost kvalitních mentorů a dostatek zralých projektů?

Nejistota, nedůvěra a dobré úmysly

Přinejmenším s poslední otázkou má pomoci druhá část projektu, kterou je CzechEkoSystem. Tento program zafinancovaný 60 miliony korun má s pomocí placených odborníků zajistit hledání vhodných projektů a jejich přípravu na získání investice coachingem, mentoringem, zajištěním dostupných školení a podobně. Přihlašovat se do něj bude možné v průběhu května a června. Další momentálně zvažované varianty podpory pak zahrnují i záruky a zvýhodněné úvěry zaštítěné Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou.

Jak Očko během dvouhodinové rozpravy přiznal, podobná aktivita státu může mít negativní efekty a není jednoduché tyto peníze utratit efektivně, obzvlášť v oblasti rizikového kapitálu. Proto bude stát maximálně spoléhat na know-how soukromých investorů a od rozhodovacího procesu se chce téměř úplně odříznout a ponechat si spíše okrajovou poradní a kontrolní roli. Investory i podnikatele tak chce zbavit strachu ze státní účasti a být motivátorem, který podpoří jejich vlastní aktivity.

Atmosféra kolem projektu a výsledný dojem v sobě spojuje dvě tendence – upřímně míněnou snahu ministerstva podpořit co nejúčinněji rozvoj vědomostního podnikání, a zároveň nervozitu všech zúčastněných z realizace. Ostatně jméno hlavního kritika a pesimisty Ondřeje Bartoše zaznělo během večera mnohokrát a bylo zřejmé, že si všichni uvědomují hrozící rizika. Ďábel se jak známo skrývá v detailu a detaily, ty stále ještě dotažené nejsou. Odhodlání „jít do toho“ je ale nezpochybnitelné a cesty zpět už není, bez ohledu na riziko, že nevyhnutelný krach řady podpořených projektů se skoro jistě negativně odrazí v médiích. Bude proto velmi záležet i na ochotě soukromého sektoru zapojit se, jaký výsledek bude. Zatím čeští business angels do médií vysílají vzkazy spíše odmítavé.