Startupové prostředí v Číně: Fundrasing

Rychlý růst, spousta zákazníků, kteří chtějí zkoušet nové věci a bezpochyby velký potenciál – tohle všechno najdete v Číně. Mohlo by se zdát, že je to pro startupy země zaslíbená. Nicméně, má také svá specifika a byznys v ní funguje s jinými pravidly než u nás ve střední Evropě. Jak se tedy uchytit? Poradí Jan Šmejkal, který se v zemi věnuje budování startupové komunity. 

A taky vzdělává čtenáře TyInternety. Připravte si kafe, vypněte mobily, pohodlně se posaďte. Je tu díl první: možnosti fundraisingu.

Jan Šmejkal vystudoval Institut ekonomických studií na Univerzitě Karlově v Praze. Nyní jan-smejkal-1žije v Číně ve městě Šen-čen, kde se věnuje budování startupové komunity. Předtím, než přijal roli China & APAC Community Director ve Startup Grindu, pracoval pro Rocket Internet a ještě při studiích založil svůj první byznys, který byl spjatý s obchodováním s Čínou.

Více informací naleznete na jeho webu či Linkedin profilu. Můžete ho sledovat také na Twitteru či Soundcloudu. Pokud vás zajímá, co se v Číně děje, přihlaste se k odběru týdenního newsletteru na www.chinabiztech.com, ve kterém Jan sdílí zajímavé zdroje a články nejen o čínském startupovém ekosystému. Předcházející vydání jsou ke zhlednutí zde.

Do Číny (konkrétně Šen-čenu) jsem poprvé přišel v srpnu 2014, což znamená, že už jsem tu o něco málo déle než dva roky. Musím říci, že to byla jízda, která ani zdaleka nekončí.

Plán byl zpočátku velice jednoduchý – vydal jsem se do Šen-čenu studovat, naučit se co možná nejvíce o lokálním trhu a zároveň rozvíjet byznys, který jsme s kamarádem založili ještě před dokončením našich bakalářských studií. Avšak cca po roce úsilí a práce na všem, co jsem zmínil výše (a bylo toho samozřejmě mnohem více), jsem se rozhodl změnit směr. Proč? Nechci jít úplně do detailu, ale primárně v tom hrály roli dvě věci:

  • Neshoda s partnerem – jak to tak v byznysu bývá, někde komunikace prostě může začít váznout. A když je problém na obou stranách, těžko se to řeší, pokud jste odkázáni na Skype.
  • Mé ambice být součástí něčeho „většího“ a vášeň pro startupy.

A tak jsem prodal svůj podíl ve společnosti a začal se věnovat právě startupům (nebojte, rodiče, tu školu dodělám).

Mandarínština nestačí

Momentálně vedu komunitu Startup Grind jak v Číně, tak i v celém regionu APAC. Než jsem přijal tuto pozici, měl jsem příležitost pracovat např. se zakladatelem jedné z největších čínských online seznamek anebo se zajímavými čínskými startupy. Jedním z nich byla „e-commerce“ platforma Whoolala.

Whoolala založili dva podnikatelé z ciziny – jeden ze Skotska, druhý z Česka. Oba se plynule domluví mandarínsky. S Whoolala se jim povedlo uspět v řadě soutěží (a to nejen v Číně) a dokonce se několikrát objevit i na obrazovkách celostátní televize. Nedávno je například přivítala čínská obdoba pořadu Den D. Přes to všechno a i přes blížící se ziskovost firmy se jim stále nepodařilo najít vhodného lokálního investora. Blýská se však na lepší zítřky. Nedávno byli přijati do prestižního akcelerátoru v Hong Kongu.

Slovy Floriana Garriguese, jiného podnikatele, který přišel z Francie zkusit štěstí do Číny: „Podnikání je těžké už samo o sobě, v Číně však navíc vstupují do hry jazyková bariéra, kulturní rozdíly a celá řada dalších faktorů.“ (Celý rozhovor s Florianem Garriguesem naleznete v angličtině zde.)

Dá se říci, že toto je obecně známá pravda. Nicméně cílem tohoto článku není si stěžovat na to, jak to cizinci mají v Číně složité. Jako „imigrant“ to člověk bude mít těžší vždy a všude, jelikož nezná dané prostředí, nemá tak širokou síť kontaktů, atp.

Mým záměrem je podělit se o zkušenosti a poznatky s těmi, kteří uvažují o něčem podobném – jako je stěhování vlastního byznysu do Číny, například Šen-čenu – a chtěli by se lépe připravit a informovat. Není na škodu vědět jak věci fungují ještě předtím, než se rozhodnete pro tak zásadní krok, jakým stěhování do Číny rozhodně je.

high-speed-train

Fundraising v Číně: základní rozdělení VC fondů

Kdykoliv přijde řeč na startupy, nemůže chybět ani tzv. rizikový kapitál (venture capital; VC). Fundraising je jedním z důvodů, proč se Čína stává čím dál tím populárnější už i mezi startupisty. Toužíte po čínských penězích a přístupu na čínský trh? Čtěte dále, informace v následujících odstavcích by vám mohly přijít vhod.

Během mé zkušenosti nejen s Whoolala jsem se naučil, že v Číně existují v podstatě tři typy fondů – VC fondy vedené v amerických dolarech ($), fondy, které jsou vedené a investují pouze v čínské měně (RMB), a v neposlední řadě jejich jakási kombinace.

Dolarové fondy

Tyto fondy, jak již jsem zmínil, investují pouze v amerických dolarech. Dolarové fondy patří většinou mezi tzv. „Top Tier“ (Tier 1) a měly by tak být v hledáčku každého startupisty, jenž se rozhodl vydat cestou fundraisingu v Číně.

USD fondy mohou a investují do společností po celém světě (včetně Číny samozřejmě). Zejména tedy do společností plně vlastněných zahraničními vlastníky/subjekty (tzv. Wholly Foreign Owned Enterprise – WFOE), které nemohou přijímat investice v čínských jüanech, jelikož to je v rozporu s místní legislativou. USD fondy do vaší firmy většinou investují prostřednictvím společnosti zvláštního určení (SPV) se sídlem v Hong Kongu nebo jiné offshore lokalitě.

Jde také o fondy, s nimiž vedle kapitálu získá váš startup velmi silného globálního partnera se zkušenostmi a kontakty („smart money“).

Jako příklady USD fondů v Číně mohu uvést GGV CapitalIDG Capital Partners nebo Gobi Partners.

Jüanové fondy

Jak už název napovídá, jedná se o fondy vedené v čínských jüanech, investující téměř výhradně do čínských startupů. Většinou za nimi stojí vláda, čili se připravte na komplikovanější a časově náročnější byrokracii a administrativu. Navíc budete potřebovat i velmi slušnou čínštinu, jelikož manažeři těchto fondů většinou anglickým jazykem nevládnou.

Na druhou stranu je nutno říci, že rozhodně není nemožné získat investici právě od těchto fondů či dokonce rovnou od vlády. Náš známý v Šen-čenu (Hugo Garcia Cotte ze společnosti Cypheme) nedávno dostal od lokální vlády – jak to on sám nazývá – velmi „štědrý“ grant. Mějte však na paměti, že podobná podpora si může vyžádat změnu v legální struktuře vaší společnosti.

Obecně platí, že většina VC fondů Tieru 2 a Tieru 3 je v Číně vedena v jüanech. Ačkoliv v porovnání s jakýmkoliv mezinárodním fondem Tieru 1 může být jednodušší na peníze z těchto jüanových fondů dosáhnout, jelikož nemívají tak vysoké nároky na kvalitu jednotlivých projektů, nejspíše se v takovém případě nevyhnete jednomu z následujících kroků:

  1. Založení čistě čínské společnosti a předání vlastnictví do rukou čínského občana, kterému důvěřujete.
  2. Založení společného podniku s čínským partnerem. Toto řešení nemusí být dostatečné v případě, že vy jako zahraniční strana nevstupujete do firmy jako spoluinvestor (společně s čínským investorem) – což je případ většiny zahraničních startupů.

Mezi známé jüanové fondy patří například Shenzhen Capital Group a New Margin Ventures. (Více o tom, jak to v Číně funguje s rizikovým kapitálem VC a vládní podporou, si můžete přečíst v článcích na serverech Bloomberg a New York Times.)

„Hybridní“ fondy

Jako poslední typ bych rád uvedl fondy, které investují jak v amerických dolarech (globálně), tak v jüanech (lokálně, v Číně). Ve skutečnosti většina známých společností (těch, co mají dostatečný kapitál a zázemí; některé z nich jsem již zmínil) spravuje oba typy fondů. A to proto, aby mohly dělat byznys kdekoliv bez jakéhokoliv omezení.

K „hybridním“ fondům patří např. SAIF Partners a KPCB China/TDF Capital.

jan-smejkal-2

Velké poděkování patří Lukášovi Hlaváčovi, a to hlavně za cenné informace týkající se Jüanových fondů

 

Diskuze k článku