Startup Týdne #122: Thermosolar Hive řešící největší včelařský problém současnosti

Parazitický roztoč je celosvětově nejvýznamnějším zabijákem včel na světě. Včelaři proti němu běžně používají chemická léčiva, které se však ztrácí účinnost a selhávají. Jan Rája a Roman Linhart přitom přišli na způsob, jak jednoduše proti tomuto parazitovi bojovat – efektivněji a ekologičtěji.

„Achillova pata roztoče tkví ve vysoké senzitivitě na zvýšenou teplotu. Tuto slabinu využíváme tak, že díky speciální konstrukci dokáže termosolární úl za pomoci slunečního záření řízeně zvýšit a udržet teplotu v plodišti nad mez, která je pro roztoče smrtelná, včelám ale zároveň nevadí,“ popisuje Rája v rozhovoru.

Firma aktuálně působí zejména na českém a slovenském trhu, nejrychleji však roste ve Spojených státech a Velké Británii. Počet zákazníků Thernosolar Hive tak stabilně narůstá a brzy by měl přejít ze stovek do tisíců.

Startup zároveň nedávno na olomouckém Business plesu, kterého partnerem byl CzechInvest, vyhrál cenu za sto tisíc korun od pořadatele Startup Klubu digitální agentury ESMEDIA Interactive Pavla Sedláčka.

Vedení startupu: Jan Rája, Roman Linhart (spoluzakladatelé)

Investor: vlastní zdroje

Konkurence: chemická léčiva, Varroa Controller, Bienensauna

Založeno: 2016

Vysvětlete (jednou větou), co Thermosolar Hive dělá.

Thermosolar Hive neboli termosolární úl je náš klíčový a unikátní patentovaný produkt, který dokáže za pomocí termoterapie hubit celosvětově nejvýznamnějšího zabijáka včelstev, roztoče Varroa destructor a to ekologicky a efektivně oproti včelaři široce používané chemoterapii.

V čem jste lepší než vaše konkurence?

Dokážeme řešit největší včelařský problém současnosti daleko efektivněji a ekologičtěji, než je běžné. Včelaři používají v boji proti parazitickému roztoči Varroa chemická léčiva, především pesticidy. Řada z nich je přitom neurotoxických a karcinogenních a jejich rezidua se dostávají do vosku i medu. Přitom ale chemická léčiva ztrácí účinnost a dosáhla již svého maximálního limitu. Vysoké úhyny včelstev způsobené právě roztočem Varroa ukazují, že chemická léčba opakovaně selhává. Achillova pata roztoče Varroa však tkví ve vysoké senzitivitě na zvýšenou teplotu. Tuto slabinu využíváme tak, že díky speciální konstrukci dokáže termosolární úl za pomoci slunečního záření řízeně zvýšit a udržet teplotu v plodišti nad mez, která je pro roztoče smrtelná, včelám ale zároveň nevadí.

Existují také jiná zařízení na termoterapii, která jsou však jednoúčelová, nejsou tedy včelím úlem a léčebným zařízením v jednom, tak jako v našem případě. Oproti nim máme rovnou několik konkurenčních výhod. Těmi jsou nižší cena, nižší pracnost a nemáme ani potřebu elektrické energie, která je na včelnicích často nedostupná. Termosolární úl má navíc další benefity. Aby se mohly včely množit, musí plásty ohřívat na nejméně 33° C. V běžném úlu musí konzumovat intenzivně med, aby jeho trávením uvolnily dostatečné teplo. Termosolární úl umí využívat k ohřevu plástů sluneční svit. Tím včelám šetří práci, prodlužuje jim život a také umožňuje dosahování o desítky procent vyšších medných výnosů, než je tomu v běžných úlech. Pro včelaře pak tyto výhody přinášejí poměrně rychlou návratnost investice.

Jan Rája a Roman Linhart

Na kterých trzích působíte?

Nejdéle působíme v Česku a na Slovensku, expandujeme zároveň do západní Evropy a do severní Ameriky. Především v USA a ve Velké Británii je momentálně náš růst nejrychlejší.

Jak vznikl nápad podnikat v tomhle oboru?

Kolega Roman Linhart patří mezi přední české včelařské odborníky, včelaří již více než třicet let, je zároveň biologem a učitelem včelařství. Tím, že má vynikající znalosti v oblasti biologie a genetiky, dokáže pojmout včelařské problémy z odlišné perspektivy a přinést tak řadu přelomových idejí. Jednou z nich je i termosolární úl. Já jsem u celého procesu od prvních prototypů, mým hlavním úkolem je převést výsledky tohoto výzkumu do fungujícího businessu. A samozřejmě také včelařím.

Kolik máte zákazníků?

Stále jsme na začátku a musíme bojovat s přirozenou nedůvěrou včelařů proti naprosto odlišné koncepci léčby a eliminaci roztoče. Přesto počet zákazníků stabilně narůstá, již brzy bychom měli přejít ze stovek do tisíců. Bereme každý prodaný úl jako referenci, která se nám pozitivně vrátí. Spokojený včelař, který se zbaví roztoče Varroa za pomocí termoterapie, zůstane našim zákazníkem i do budoucna, především se ale stává hlasatelem nové myšlenky.

Jaké jsou vaše tržby a jakým tempem rostou?

Tyto informace zatím oficiálně neuvádíme, můžeme ale říci pozitivní informaci, že se tempo růstu stabilně zvyšuje.

Jaký vývoj očekáváte v nejbližší době?

Na severní polokouli brzy začne včelařská sezóna a s tím spojený větší zájem ze strany včelařů, nastávají nám tedy nejrušnější měsíce v roce. Před dvěma měsíci vydal kolega Roman Linhart v nakladatelství Mladá Fronta svou prvotinu s názvem Myslet jako včela, momentálně dokončuje druhý díl Včelařit jako včela. První díl byl přitom i přes velmi solidní náklad po prvních šesti týdnech z poloviny rozprodaný, reakce čtenářů jsou skvělé. Kniha přináší velmi odlišný pohled na včelařství, než je doposud obvyklé a samozřejmě také přispívá k zájmu o termosolární úl. Čekají nás překlady do cizích jazyků a vydání knih v zahraničí.

Máte za sebou nějaké investice, nebo financování řešíte jiným způsobem?

Zatím jsme plně financováni z vlastních zdrojů a také z úspěšné mezinárodní crowdfundingové kampaně. Vstupu investora jsme ale otevřeni.

Jak velký je váš tým? Sídlí všichni na jednom místě, nebo máte také pobočky v zahraničí?

Jádro našeho týmu o třech osobách sídlí v Česku. Výrobu máme zajištěnu smluvně u velmi kvalitního výrobce, je to taková pomyslná druhá část našeho týmu. Rozrůstáme se ale také v zahraničí, budujeme síť našich zástupců, zatím ve včelařsky významnějších zemích západní Evropy a severní Ameriky.

Plánujete expanzi?

Určitě ano, resp. expanze se odehrává už teď, tempo ale bude závislé na prodejích i na vstupu investora.

Kde svůj startup vidíte za pět let?

Nejlépe všude tam, kde se chovají včely a vytáčí med. Chtěli bychom, aby do pěti let byl termosolární úl celosvětově vnímán jako plnohodnotná alternativa chemické léčbě, aby byl široce využíván hobby včelaři především v západní Evropě a severní Americe a proniknul i mezi komerční včelaře, především ty zaměřené na produkci bio medu. A také aby byla značka medu bez chemie známa zákazníkům zaměřujícím se na zdravou stravu a biopotraviny.

Kdy a jakým způsobem jste se během vašeho podnikání dostali do takzvaného „fuck-upu“? Jak se podobných situací mohou ostatní firmy vyvarovat?

S problémy i s prozkoumáváním slepých uliček se setkáváme pravidelně a rozhodně se nedá říci, že by jich ubývalo. Asi ani nelze říci nějakou ucelenou radu, jak se jim vyvarovat. Důležité je problémy překonávat a k tomu nám pomáhají především píle, trpělivost a vytrvalost.

Diskuze k článku