Startup Týdne #116: Poetizer, sociální síť pro básníky a milovníky poezie s valuací vyšší než 100 milionů

Poetizer je jako sociální síť založená primárně na poezii, tedy psaném slovu. Pro část uživatelů tak může být příjemnou alternativou oproti Facebooku nebo Instagramu, které svým uživatelům způsobí pocit méněcennosti či úzkosti.

 „Poetizer vytváří prostor pro milovníky poezie napříč zeměkoulí, kteří mají stejné touhy a ctí stejné hodnoty – svobodu projevu, autenticitu a lásku k poezii jako formě sebevyjádření. Věříme, že nadchne i ty, kteří se zatím skrze básně nevyjadřovali,“ uvádí Lukáš Sedláček, zakladatel a Managing Director Poetizeru.

„Na stávajících sociálních sítích se lidé cítí čím dál více nesvobodní, pokouší se naplnit očekávání namísto toho, aby se mohli vyjádřit takoví, jací skutečně jsou,“ vysvětluje. Poetizer má podle Sedláčka fungovat jako určitý bezpečný prostor pro básnickou komunitu z celého světa a zároveň má být hlasem těch, kteří chtějí být ve společnosti vyslyšeni. Na otázky o projektu pro Tyinternety odpovídala CEO Johana Sedláčková Vamberská.

Vedení startupu: Johana Sedláčková Vamberská (CEO), Lukáš Sedláček (Founder & Managing director), Miroslav Šutera (CTO)

Investor: Soukromí investoři

Konkurence: Poetry.com, Allpoetry.com, Wattpad, Medium, Mirakee, Instagram, Facebook

Založeno: 2017

Vysvětlete (jednou větou), co Poetizer dělá.

Poetizer je sociální síť pro básníky a milovníky poezie, která je dostupná na webu a ve formě aplikace pro iOS a Android.

V čem jste lepší než vaše konkurence?

Poetizer má dva druhy konkurence, existující online platformy na sdílení poezie a klasické sociální sítě jako Instagram nebo Facebook. Existující platformy pro sdílení poezie jsou ve valné většině devadesátkové weby, které se vyvíjí minimálně, a nereflektují současné trendy v UX designu, tedy nejsou uživatelsky přívětivé. Na druhou stranu Facebook a Instagram jsou přehlceny vizuálním a často povrchním obsahem, a nenabízí prostor pro intimní umělecké vyjádření. Instagram, který je často současnými básníky využíván, navíc limituje uměleckou tvorbu čtvercovým formátem.

Poetizer je navržený tak, aby reflektoval potřeby současných básníků. Tvorba se nepřizpůsobuje formátu, ale formát tvorbě. Náš sofistikovaný textový editor také umožňuje editaci básní přímo v aplikaci. Současně jsme se zbavili všech rušivých vizuálních elementů, tak aby se básníci i čtenáři mohli soustředit pouze na obsah. Pro básníky, kteří teprve sbírají odvahu se veřejně podělit o svoji tvorbu, je také velikou výhodou možnost publikovat anonymně.

Johana Sedláčková Vamberská

Na kterých trzích působíte?

Naši sociální síť používají v současné době lidé ze 125 zemí světa. Nejvíce uživatelů máme v České republice a ve Spojených státech, kde bychom se rádi v příštím roce stali dominantní platformou pro sdílení poezie.

Jak vznikl nápad podnikat v tomhle oboru?

S nápadem přišel můj manžel Lukáš Sedláček (Founder & CEO European Leadership & Academic Institute), který založil Poetizer původně jen pro zábavu. Při psaní básní v pražské Stromovce mu došlo, že by bylo skvělé, kdyby se mohl o svou tvorbu ihned podělit s lidmi, kteří mají o poezii stejný zájem jako on. Nechal naprogramovat první prototyp pro Android, a když aplikaci začaly organicky stahovat tisíce lidí, bylo jasné, že má Poetizer velký potenciál a stojí za to ho dále rozvíjet.

Kolik máte zákazníků?

V tuto chvíli máme přes 14 tisíc uživatelů, které jsme však nasbírali téměř výhradně organicky. Kampaň zaměřenou na Spojené státy a Kanadu jsme spouštěli v minulém týdnu, takže v současné době zaznamenáváme výrazný nárůst stovek uživatelů denně, a tento trend předpokládáme i v nadcházejících měsících.

Jaké jsou vaše tržby a jakým tempem rostou?

V této fázi se soustředíme primárně na růst uživatelské základny. Naše CAC je nižší než u podobných platforem, a to je pro nás teď klíčový ukazatel. Doplňkové služby začneme zákazníkům nabízet v příštím roce.

Jaký vývoj očekáváte v nejbližší době?

V následujících třech měsících jsme si dali za cíl navýšit uživatelskou základnu alespoň na 60 tisíc uživatelů. Aplikace se také překládá do francouzštiny, kterou uvedeme do aplikace ještě před koncem roku. Po technologické stránce se platforma i obě aplikace neustále vyvíjí. Na základě zpětné vazby od uživatelů i vzhledem k našim plánům do budoucna platformu dále vyvíjíme a přidáváme nové funkce.

Máte za sebou nějaké investice, nebo financování řešíte jiným způsobem?

Potenciál trhu a výrazný nárůstu v prodeji poezie nám usnadňuje fundraising, a náš startup je pro investory čím dál více zajímavý. V nedávném investičním kole jsme oslovili dva investory, kteří nám zainvestovali 225 tisíc eur výměnou za 4,5procentní podíl.

Jak velký je váš tým? Sídlí všichni na jednom místě, nebo máte také pobočky v zahraničí?

V současné době máme devítičlenný tým. Sedm nás působí v Praze, dvě kolegyně působí v zahraničí (New York a Toronto).

Plánujete expanzi?

Našim cílem je vytvořit z Poetizeru globální sociální síť s miliony uživatelů. S každým překladem platformy se nám otevírají nové, velké trhy. Například jenom ve Spojených státech, kde v současné době běží marketingová kampaň, pravidelně čte nebo píše poezii 12 procent obyvatelstva, což je téměř 40 milionů lidí. V některých zemích jsou tato čísla ještě vyšší, takže víme, že náš startup je škálovatelný.

Kde svůj startup vidíte za pět let?

Věříme tomu, že se staneme „Instagramem“ pro básníky z celého světa, a že právě Poetizer bude platforma, na kterou budou přicházet lidé se zájmem o poezii.

Kdy a jakým způsobem jste se během vašeho podnikání dostali do takzvaného „fuck-upu“? Jak se podobných situací mohou ostatní firmy vyvarovat?

Největší problém jsme měli s vývojem. V celé Evropě je značný nedostatek vývojářů a najít kvalitního, který nestojí stovky tisíc, je téměř nemožné. Jako začínající startup jsme tedy museli ze začátku volit cestu levnějšího vývoje, což se nám nakonec vymstilo. Vývojáři, které jsme najímali, byli často juniorní, přeceňovali své schopnosti a nebyli schopní dodat v termínu, co bylo slíbeno. Nakonec jsme vystřídali celkem tři vývojářské týmy, než jsme narazili na dobrého dodavatele. Celý vývoj se nám tak prodražil a trval nakonec o rok déle.

Měli jsme však velké štěstí v tom, že se k nám v pozici CTO v letošním roce přidal Miroslav Šutera, donedávna šéf proslulé IT firmy Blueberry. Miroslav má s vedením IT týmů ohromné zkušenosti, a celý vývoj podchytil a naprosto skvěle vede. Myslím, že ideální je, je-li alespoň jeden ze zakladatelů sám vývojářem a kvalitu si tak zajistí sám. Pokud tomu tak není, je nezbytně nutné najít někoho velmi kompetentního, kdo se o vývoj postará, tak jako to dnes funguje u nás.

Diskuze k článku