Hrabí: Kopírování je k ničemu, pojďme dělat něco pořádného

Jak moc se daří startupům z Česka prosazovat v globálním měřítku? Málo. Kolik máme úspěšných firem, které zde vyrostly, dobyly svět a neodstěhovaly se? Ještě méně.

Na letošním WebExpo jsem společně s Filipem Hráčkem úmyslně otevřel Pandořinu skřínku a začal nastavovat zrcadlo české startup scéně, která začíná být dostatečně velká i vyspělá na to, aby prodělala reformu a kvalitativní skok. Nelze však čekat na zásah třetí moci a doufat, že to za nás někdo (vláda?!) vyřeší. Musíme začít od sebe.

A co že máme za problém?

1) Mnoho investorů a lidí ze startupů se domnívá, že prototypem úspěšného podnikatele jsou mladí lidé, kolem 25 let, často bez dokončené vysoké školy. Kauffman Foundation ve své studii Kauffman Index of Entrepreneurial Activity ale odhaluje, že většinu fungujících firem zakládají lidé s vysokoškolským titulem a alespoň 6 lety praxe ve firmě. Začínajících podnikatelů nad 50 let je dokonce víc než těch, kterým je při založení firmy do 25 let.

2) V rámci práce pro JIC jsem se za posledních 12 měsíců setkal s 246 novými podnikatelskými záměry v netriviálním stavu rozpracování. Většina z nich jsou ale kopie „profláknutých“ amerických projektů a pracuje na nich zpravidla tým mladých informatiků. Projektů, které využívají nějaké skutečně pokročilé znalosti, bylo pouze 5.

3) Posledním dílkem do alarmující mozaiky je fakt, že jen velmi malé množství mezinárodních firem má v ČR své sídlo. Většinou zde nalezneme pouze pobočky velkých zahraničních firem. To znamená, že o práci a životech zaměstnanců těchto firem rozhoduje někdo v zahraničí.

Proč je to důležité? Protože se příliš orientujeme jen na jednoduché, ale „cool“ IT projekty. Technologicky vyspělejší a mnohdy ne-IT firmy, které zakládají starší (čti „zkušení“) lidé nejsou pro současnou startup scénu příliš sexy, přitom by mohly být její součástí. Pro budoucnost ČR jsou ale nepostradatelné. Co s tím můžeme udělat?

Změna vnímání startup scény

Pro dosažení pozitivní změny se neobejdeme bez změny vnímání samotné startup scény. Jak často potkáváte na akcích pro startupy mladé kluky, kteří nadšeně vytvářejí patnáctou nebo stoosmdesátou kopii některého amerického projektu? Kdy naposledy jste na akci potkali třeba čtyřicetiletého experta v oblasti umělé inteligence nebo dolování dat?

Proč tomu tak asi je?

Při tvorbě nových projektů potřebujeme více a více zapojovat lidi, co mají opravdové znalosti a zkušenosti. Často pracují ve velkých firmách a už je nebaví pracovat pro jiné.

Ačkoliv se to zdá startupům nepravděpodobné, mnoho těchto zkušených lidí nepoužívá Twitter ani Facebook, nebo na nich aspoň netráví hodiny denně a „startup lifestyle“ jim nic neříká. Aby se ale stali aktivní součástí startup scény, tak se k nim musíme dostat jinak. Tyto lidi prostě potřebujeme!

Sdílení znalostí a spolupráce
O sdílení znalostí a zkušeností se mluví stále. Rybník aktivních mentorů je ale malý a poměrně vylovený. A bez nové krve lidí, kteří něco umí a jsou ochotni se o své znalosti a zkušenosti podělit, se startupy v ČR budou jen těžko rozvíjet.

O čem se už mluví méně, je skutečná spolupráce. Z těch 246 projektů bylo 8 kopií Kickstarteru a překvapivě stále ještě několik nových kopií Gruponu. Také ale celá řada méně otřelých projektů, které se však vzájemně podobají jako vejce vejci.

Místo toho, aby spojili síly a vytvářeli menší množství kvalitnějších projektů společně, tak vytvářejí desítky a stovky stejných projektů (pod)průměrné kvality „na vlastní triko“. Ty nejlepší z průměrných budou možná dost dobré pro český trh, jenže na zahraničním pravděpodobně nikdy neuspějí. Kolik projektů v ČR začne ale se svými konkurenty jednat o spojení sil?

Rozvoj znalostí a mezioborovost

Mnoho důkazů svědčí o tom, že jsme velmi technicky talentovaný národ. Zároveň jsme ale neschopní tuto naši dovednost prodávat. Víme, že heslo „dobré zboží se chválí samo“ již dávno neplatí. Co pro to kromě neustálé optimalizace PPC kampaní děláme?

Musíme být schopni prezentovat a prodávat. Potřebujeme se dále vzdělávat a mít mezi sebou kromě obchodníků i techniky, kteří rozumí psychologii, ekonomii nebo sociologii. Portály Khan Academy nebo Coursera zná asi každý. Kolik času měsíčně ale skutečně dalším vzděláváním strávíte?

Potřebujeme obohatit naše znalosti o mezioborový přesah, abychom byli schopni chápat a vytvářet opravdu nové věci. Protože skvělé produkty budoucnosti vznikají prolnutím znalostí z více oborů.

Co s tím?

Za první republiky bylo Československo průmyslovou velmocí. To už dávno neplatí. V některých oblastech jsme ale přesto dobří. V současnosti drží firmy z Česka a Slovenska světový primát v oblasti antivirů – cca 40 % světového trhu (AVAST, AVG a ESET).

Dále je v Česku (konkrétně v Brně) soustředěno cca 30 % světového vývoje a produkce elektronových mikroskopů (FEI, Tescan, Delong Instruments). Pokud budeme chtít, můžeme být lídry v dalších odvětvích.

Co se však stane, pokud pohodlí zaměstnání zvítězí nad podnikavostí a budováním originálních firem? Co se stane, pokud se rozhodneme vytvářet jen průměrné klony úspěšných zahraničních projektů? Pak se musíme smířit s tím, že ve světovém hodnotovém žebříčku budeme stále na nižší a nižší úrovni a postupně ztratíme možnost rozhodovat o tom, co se děje v naší zemi.

Aby se věci zlepšily, potřebujeme nové, kvalitní firmy. K tomu potřebujeme být otevření chytrým lidem a vyměnit startup lifestyle za skutečné znalosti a úsilí.