Seriál: Polská scéna pořád čeká na velkou ránu

Polsko je největší trh střední Evropy. V době před krizí bylo zároveň jedinou zemí bývalého Východního bloku, kde se internetové firmy běžně obchodovaly na burze, protože tam burza fungovala výrazně pružněji než třeba u nás. Další specifikum polského trhu je v tom, že je sice velký, ale pořád je braný za východní Evropu. Kopírky jako třeba Allegro (eBay) nebo Merlin (Amazon) tak měly čas a prostor vyrůst než přijde originální služba z Ameriky.

Současnou vlnu technologických startupů ale Poláci podle vlastních startupových celebrit trochu zaspali a chybí jim velké success stories jako jsou třeba u nás nebo v Maďarsku, případně Estonsku. „Polský problém je v podstatě ve třech věcech – nedostatek úspěšných inspirativních projektů, málo úspěšných exitů který by motivoval investory a konečně i zbytečně moc evropských peněz, které nejsou efektivně využívány a do jisté míry demotivují podnikatele,“ shrnuje polskou scénu Lukasz Mlodyszewski z fondu SATUS Venture.

Navíc se ukazuje, že výhoda velkého trhu může být vlastně i nevýhodou. Podle Macieka Laskuse, jednoho ze zakladatelů projektu Startup Safary, je to vlastně i kvůli velikosti trhu. „Je sice velký, ale není dostatečně velký,“ tvrdí Laskus. I přesto má ale ve čtyřicetimilionovém Polsku přístup k internetu víc než 23 milionu lidí.

Má to svou logiku. Polský trh je velký pro to, aby se na něm uživily lokální startupy, ale malý pro globální výkop. „Polsko je jako akvárium plné malých ryb, které nikdy nevyrostou,“ okomentoval polskou scénu investor Krzysztof Kowalczyk deníku Financial Times. „Problém je v tom, že místní startupy si vystačí s tím, že budou za hvězdy doma. Už tam nejsou ambice globální, ale často ani evropské,“ dodává Tomasz Czechowicz z jedné z největších polských investičních firem MCI Management pro deník Wall Street Journal. (MCI mimochodem před pěti lety koupili třeba českou Invii)

V tomhle tak mají menší země štěstí v neštěstí, protože už i u nás berou startupy rozjezd na domácím trhu spíš jako pilot, který bude mít ostré pokračování za hranicemi republiky nebo i kontinentu.

Peníze jsou, ale nejsou ideálně rozložené

Poláci přitom mají pro rozjezd podnikání celkem vhodné prostředí a víc než čtvrtina obyvatel si navíc chce podle posledních průzkumů otevřít do tří let vlastní podnikání. Peněz pro případné byznysové naděje je dost, minimálně kolem čtvrt miliardy dolarů.

Má to ale minimálně jedno ale. Funguje tu kolem dvacítky fondů pro seed (například  AIP Seed CapitalGiza Polish VenturesHardGamma VenturesIIF FundInnovation Nest), ale jen necelá pětice takových, které by se pustily dál.

Většina z peněz pochází z Bruselu, Polsko je totiž jednou z nejúspěšnějších zemí ve využívání evropských peněz. „Jedna z největších bolestí polské scény je hned na začátku života startupů. Tady není problém sehnat seed investici, ale většina andělských a seed investorů financuje jenom krátký rozjezd, rychlý vývoj technologie, a pak si sami lžou do kapsy v tom, že se byznys rozjede sám. To je důvod, proč polské startupy většinou končí po půl roce,“ tvrdí investor Michał Brański, spoluzakladatel Grupa o2.

Stejně jako v Maďarsku nebo u nás se startupy v Polsku potýkají také s tradičními problémy postkomunistických států. Byrokracie, pomalé a složité zakládání firem, neflexibilní pracovní trh, nedostatek zkušených mentorů.

Polsko není jen Varšava, na to pozor

Nejžhavější polské startupy jsou brainly, knowledgehivesbetegyUXPinPlayBloxy. Tato pětice se dostala do finále posledního ročníku polského „startupu roku“. Vybíralo se ze šesti stovek startupů, které teď v Polsku rostou jako houby po dešti. Velikost země totiž umožnila vzniknout hned několika centrům startupové scény. Narozdíl třeba od Maďarska tak není scéna centralizovaná do jednoho epicentra.

Nejžhavější startupy:

Akcelerátory:

„Nesuďte Polsko podle Varšavy, máme plno zajímavých startupů a akcí pro scénu i v Poznani, Lodzi nebo v Krakově,“ vysvětluje Laskus. Do Krakova si udělal výlet i takový Mike Butcher z TechCrunche, aby okouknul projekt Hive. Snaží se i regionální univerzity, které mají své inkubátory a technologická centra.

Polský kodér, to je pojem

Polská scéna ale svá superlativa má. Její kodéři jsou podle TopCoder statistik druzí nejlepší na světě. A ve srovnání s těmi berlínskými minimálně o polovinu levnější. Polsko je tak často dost oblíbený revír headhunterů ze Silicon Valley.

Ve srovnání s mnohem levnějšími indickými nebo pákistánskými programátoři totiž Poláci mají výhodu ve společném civilizačním rámci a v kulturní blízkosti. Podobně jako ruští vývojáři třeba z Petrohradu ale Poláci rádi zůstávají doma, i když pracují pro zahraniční firmy.

Pro vybudování úspěšného startupu to ale nestačí, jak natvrdo říká i startupový mentor Alex Barrera v rozhovoru pro Dziennik Internautów. A evidentně to není tím, že by to vývojáři přeháněli s vodkou a sledi.

 

Další díly seriálu: