Seriál: Rakousko má startupový potenciál, ale moc se o něm neví

Kdysi se odtud vládlo celé střední Evropě. Kdysi to bylo centrum předchůdce Evropské unie. Teď by se Vídeň ráda stala technologickým hubem střední a východní Evropy. Má k tomu ideální polohu i podmínky, podle zástupců místní scény si to ale Rakušané komplikují tak trochu sami. A podobají se v tom Čechům možná víc, než by si jedna nebo druhá strana byla ochotna přiznat.

„Stěžování je rakouský národní zvyk. Říká se, že nám chybí ten správný podnikatelský duch, ale myslím, že to není tím. Stačilo by, kdybychom místo brblání a stěžování začali něco opravdu dělat,“ tvrdí Markus Wagner z vídeňského inkubátoru i5invest.

„Rakušané jsou pohodlní a myslí si, že věci běží tak nějak samy bez větší iniciativy. Mám pocit, že lidé v ostatních zemích regionu jsou hladovější po příležitostech a úspěchu. Na tom musíme zapracovat, jinak nás někdo přeskočí,“ dodává sebemrskačsky Nikl Ernst z Austrian Innovation Center Silicon Valley.

Pohled z druhé strany hranic ale vypadá jinak. „Rakousko je velký kus před námi v tom, že tam lidé dokáží koncentrovat síly, aby se pustili do větších projektů a společných akcí, které pak mají výraznější dopad. Snaží se dělat potenciálně sofistikovanější a náročnější projekty, ne si jenom hrát s nějakým jednoduchým webem nebo aplikací,“ komentuje šéf startupového programu Jihomoravského inovačního centra Michal Hrabí.

Svět přišel za Rakouskem

Kola místní scény se naplno roztočila před čtyřmi lety a všechno tu nahrává tomu, aby z toho něco vzniklo. Dnes jen třeba vídeňský ekosystém vypadá následovně a situace se pořád zlepšuje. „Přichází stále více investorů, politici i média se o nové podnikatele zajímají. A k tomu se musí připočítat i ideální geografická poloha,“ popisuje svůj pohled na Rakousko Tim Röhrich z Pioneers.

Právě Pioneers jsou jednou z prvních globálních startupových organizací, která ve Vídni začala fungovat. Jejich festival se snaží přitáhnout pozornost světa na Vídeň, loni se na dvoudenní akci snažily dostat startupy z osmapadesáti zemí.

rakousko startupy

Místní scéna by se dala graficky znázornit asi takto, podrobnější infografiku si stáhněte zde.

Technologie a byznys startupy

Přes sedmdesát procent rakouských startupů je postaveno na B2B principu. Z prvního pokusu o zmapování rakouské scény také vyplynulo, že místní startupy jsou v podstatě nastaveny stejně jako ty české. A tak místo německých kopírek sází Rakušané spíš na vlastní vyvinuté technologie.

Funguje to a rakouská scéna produkuje úspěšné projekty. Personalistický startup Kununu pohltila loni německá alternativa LinkedIn, XING, za 3,6 milionu eur. PaySafe si pořídil Skrill za 140 milionů a teenagerský obchodník Zumiez zaplatil 75 milionů eur za skejťácký server Blue Tomato.

Systémově jsou startupy podporovány už od univerzit, kde jsou studenti i doktorandi podporováni v tom, aby se pokoušeli aplikovat své poznatky v praxi. Kromě Vídně se startupy koncentrují ještě kolem technických univerzit v Linci a blízkém inkubátoru v Hagenbergu.

Právě Linec je typickým příkladem, jak může vypadat k dokonalosti dotažená spolupráce univerzit, firem a státu. Kolem města funguje osmička klastrů většiny perspektivních oborů, ve kterých doutná kolem 1800 firem. A to všechno pod značkou Clusterland. V regionu je 3,5 procentní nezaměstnanost a krize se ho v podstatě nedotkla. V klastrech se mladí podnikatelé mohou potkat s velkými firmami jako třeba Siemens.

Brněnské prsty se proto po Rakousku natáhly až k Linci. „Spolupracujeme teď s Lincem na projektu Innovation Navigator, který se zaměřuje na tvorbu technologických strategií,“ vysvětluje Hrabí s tím, že projekt je zaměřen na rozvinutější firmy. „Zapojená je třeba brněnská firma ADM, která u nás před pár lety také začínala jako startup,“ dodává.

Nejžhavější startupy:

Inkubátory:

Byrokracie dusí investory i startupy

Hlavní město bývalého habsburského impéria je živou památkou zašlé slávy. Dědictví je ale mnohem komplexnější. Posedlost posledního císaře byrokracií tu totiž zůstává dál. „Je tu plno užitečných podpůrných programů, ale dosáhnout na ně znamená neskutečný souboj s byrokracií,“ tvrdí Röhrich.

Rakousko trpí i nedostatkem venture kapitálu. Místní investoři dokáží zařídit seed, chybí však peníze na větší akce. Situace se ale prý postupně zlepšuje.

Stejně jako u nás, i v Rakousku připravila vláda startupový fond, ve kterém je 110 milionů eur. Na rozdíl od toho našeho už ale funguje. „Museli jsme to udělat, abychom mohli poskytnout mladým podnikatelům rizikový kapitál v okamžiku, kdy ještě nedosáhnout na úvěry opatrných bank,“ vysvětluje plán fondu ministryně financí Maria Fekter.