Ragnar Sass (Lift99): Prodej Skypu měl na Estonsko efekt jako výbuch atomové bomby

Ragnar Sass je Estonec, který do světa startupů vstoupil se svým „Facebookem pro psy a kočky“ United Dogs. Za posledních deset let pak spoluzakládal několik dalších firem, mezi nimi také Pipedrive, prodejní CRM platformu s valuací přes 300 milionů dolarů, a která nedávno v Praze otevřela svou pobočku.

Jeho nejnovějším projektem je Lift99, exkluzivní komunita zakladatelů startupů zaměřena na země střední a východní Evropy. Vznikla před dvěma lety a za tu dobu podle crunchbase získala investice ve výši 2,3 milionu dolarů.

V rozhovoru pro Tyinternety Sass mluví o podstatě Lift99, ale zejména o estonském startupovém prostředí, které může být inspirací pro země z celého světa.

Můžete prosím na začátek vysvětlit, co je Lift99?

Lift99 nabízí dvě služby. Máme startupové centrum v Tallinnu [úvodní fotka z těchto prostor – pozn. redakce], další otevíráme v Kyjevě. V podstatě ale budujeme síť zakladatelů startupů ze střední a východní Evropy. Je to pro foundry, kteří již mají globální produkt, tržby či trakci a zaměřujeme se na vzájemnou pomoc zakladatelů s jejich unikátními schopnostmi. Konkrétně, jak například Ahti Heinla, spoluzakladatel Skypu, může sdílet svoje velmi unikátní zkušenosti s jinými zakladateli například z Prahy, Bukurešti nebo Minsku.

Proč právě v tomhle regionu střední a východní Evropy?

Všechny země ve střední a východní Evropě jsou relativně malé, a ne moc propojené. Pokud se podíváte na region jako celek, má 200 milionů obyvatel. Otázkou je, jestli si dokážeme navzájem pomoct, abychom pomohli vzniknout dalším success stories. To je našim driverem v Lift99.

Takže máte nějaké aktivity i v České republice?

Ano, v naší síti máme několik českých zakladatelů. V tuto chvíli je v síti dohromady 150 founderů, každý týden se přidává dalších 10 až 15. Každý jeden z nich je pečlivě vybírán, abychom se ujistili, že mají unikátní dovednosti, které mohou nabídnout komunitě. Koncem příštího roku chceme v síti mít pět až šest tisíc zakladatelů.

Jakým způsobem pak dále podporujete startupový ekosystém?

Zároveň děláme eventy, ve kterých zkušení zakladatelé startupů sdílejí vlastní příběhy, opravdu upřímně například o překonaných výzvách. Budování firmy je opravdu náročné a zakladatelé, kteří to dělají, jsou jistým způsobem vzácným druhem. Právě proto je důležité, abychom pro ně měli tenhle podporující ekosystém.

Ragnar Sass

Jak dlouho se věnujete oblasti startupů?

V oblasti startupů se pohybuju kolem deseti let. Můj první startup byl UnitedDogs, něco jako Facebook pro psy a kočky. Díky tomu jsem viděl, jak se Estonsko opravdu změnilo.

Kdy se to všechno začalo?

V roce 2005 byl Skype prvýkrát prodán společnosti eBay, což v Estonsku mělo efekt jako výbuch atomové bomby. Tallinn má 400 tisíc obyvatel a ve Skypu sice pracovalo jen kolem 400 lidí, každý však poznal někoho, kdo pozná někoho pracujícího ve Skypu. Každý si říkal „pane bože, Estonec to opravdu dokázal? Opravdu Estonec vybudoval globální společnost?“. To bylo něco jako startovací bod, lidé začali startupům více rozumět.

Co to přineslo?

Začala vznikat druhá vlna startupů a téměř každý z nich spoluzakládal někdo, kdo byl ze Skypu. TransferWise zakládal první zaměstnanec Skypu (Taavet Hinrikus), Starship byl založen spoluzakladateli Skypu (Ahti Heinla a Janus Friis), Pipedrive spoluzakládal jeden ze zaměstnanců Skypu (Martin Henk, se kterým jsme udělali rozhovor). Tahle druhá vlna přišla v období let 2005 až 2010. Teď v podstatě vidíme třetí vlnu. Vidíme lidi, kteří odcházejí z TrasferWise či Pipedrive, aby si založili vlastní startupy.

Zároveň, Estonsko je čím dále tím víc otevřené zahraničnímu talentu díky programům Startup Visa a e-residency. To přináší další boom lidí z Ukrajiny, Ruska, Indie či Turecka, kteří u nás zakládají legální entity, a právě z Estonska vstupují na evropský trh.

Takže Estonsko ve startupovém světě vyniká kvůli vysokému počtu success stories?

Ano, přesně tak. Máme tady například Taxify, které je čistě estonskou společností a velkou success story. Jeho zakladateli (Markus Villig) je teď 24 let a lidé poznají jeho příběh velmi dobře, při rozběhu byznysu mu peníze dali jeho rodiče. Tyhle příklady pohánějí další a další lidi, aby pochopili podnikání, co startupy jsou a podobně.

Posledním příkladem může být startup eAgronom, řešení pro zemědělce pomáhající řídit farmu digitálně. Mají stovky klientů a co je opravdu ohromující, tihle klienti, farmáři, do startupu investovali. Zemědělství je přitom jedním z nejtradičnějších a nejstarších sektorů. A tihle farmáři, kteří nejsou zrovna nejvíc tech-savvy, nejenom službu využívají, ale byli také andělskými investory. To říká něco o tom, jak populární v Estonsku startupy jsou.

V celém Estonsku žije tolik lidí, co v Praze. Pomáhá mu i tahle relativně malá velikost?

Ano, protože máme ve zvyku dávat zpět a věnovat se komunitě. To je i jedna z klíčových věcí v Lift99 – pokud jste úspěšný, nepřemýšlíte nad tím, jestli si koupit letadlo nebo 10 domů v Kalifornii. Místo toho raději investujete svoje peníze a čas do nových generací.

Například někteří zakladatelé Skypu vytvořili vlastní investiční společnost ještě v roce 2006 (Atomico), Ahti Heinla je například jedním z investorů v Lift99. Jsou to lidé, zakladatelé, kteří jdou dobrým příkladem a ukazují, že i další by se měli zajímat o společnost a dávat zpět. Proto zakladatelé běžně diskutují i s vládou a neříkají si o víc grantů, ale místo toho radí, jak se mají změnit regulace, aby bylo podnikaní ještě jednodušší.

Vládu jste zmínil již několikrát. Jak důležitou úlohu sehrává v budování dobrého startupového ekosystému?

Žijeme v opravdu hektické době, když sledujete politické zprávy, je to velmi depresivní. Jsem extrémně rád za to, že v Estonsku máme takové štěstí, že ať je ve vládě kdokoliv, rozumí důležitosti inovací a důležitosti startupového ekosystému. V Lift99 jsme apolitičtí, ale dokážeme pracovat s kýmkoliv, kdo je ve vládě.

Vláda nejenom poslouchá, ale často změny realizuje v řádu měsíců. Například, já osobně jsem komunikoval s lidmi z vlády asi 17 měsíců o startupových vízech, a oni je spustili. To je ohromná rychlost. Vidíme, že naše vláda dělá něco vzácné. Je otevřena zkoušení nových věcí a připravena věci rychle testovat, což není běžné, vlády nerady přijímají rizika.

Dokážete uvést příklad dobré spolupráce mezi vládou a podnikateli?

Dobrým příkladem jsou startup víza. Říkali jsme, že potřebujeme více podnikatelů a vláda s námi souhlasila. Měla však problém s rozeznáváním toho, kdo je dobrým startupistou a kdo ne. Proto vznikla komise složená i ze zkušených podnikatelů a investorů, kteří hodnotí žádosti o startupová víza. Ti se na žádosti dívají jako skuteční investoři, jestli by do lidí či nápadů investovali – a po schválení alespoň deseti či patnácti lidmi se žádost posouvá na vládu, která ji schválí. Je to perfektní kooperace.

Doporučili byste takový přístup i vládám v jiných zemích?

V dnešním světě určitě. Startupy ovlivňují i to, jak efektivně dokážeme vlády řídit a jak blízko dokážeme lidi k vládnutí dostat. Estonsko je jednou ze zemí, která nejvíc využívá blockchain. Online můžete dělat téměř všechno, firmu si založíte za 3 minuty, jednoduše zaplatíte daně a tak dále. Myslím si, že tahle blockchain řešení umožňují vládě být méně zkorumpovanou a umožňují řídit vládu mnohem efektivněji. To souvisí také s tím, že Estonsko je malá země a ve srovnání s jinými tak máme k dispozici mnohem méně zdrojů. To nás vede k otázce – jak může digitalizace pomoct naší vládě, aby těmito zdroji šetřila?

Diskuze k článku