Průvodce českými startupy: Starthead

„V listopadu 2010 všechno začíná projektem, který byl před Starthead. Měli jsme hotový byznys plán a hledali jsme investora. Dozvěděli jsme se o nové možnosti financování, o crowdfundingu. Zjistili jsme ale, že z České republiky ho nemůžeme použít. Proto nás to v lednu 2011 dovedlo k myšlence založit vlastní. Takový crowdfunding, který nebude limitovat geografickými hranicemi, ale bude, jak my říkáme, globálně lokální,“ popisují zrození svého startupu dvaadvacetiletý Michal Sobel a o rok starší Přemysl Růžička.

Spolupracovat začali už v roce 2004, když se náhodou potkali v diskuzi na serveru grafika.cz. Přemek od svých dvanácti programoval weby, Michal se od čtrnácti věnoval grafice jako freelancer. Došlo na kritiku designu jednoho z posledních z Přemkových webů a jako každý egoistický grafik Michal věděl, že jedině on má pravdu. Takže přihodil sarkastický komentář a začala spolupráce.

Během několika dalších let společně vytvořili desítky webů a systémů. Michal se postupně začal věnovat i logotypům, brandingu, psychologii a marketingu (viz michalsobel.com). Přemek vytvořil CMS, založil vlastní webhosting a později se přesunul na práci s vysokozátěžovými servery. Podobně jako mnoho dalších budoucích startupistů je ale přestávalo bavit dělat B2B, hádat se s klienty o každou korunu a bojovat s jejich přesvědčením. Chtěli něco vlastního, vytvořit skutečnou hodnotu pro masu. Něco, co můžou použít všichni, a co v ideálním případě dokáže změnit svět. A samozřejmě, jak sami přiznávají, v tom bylo i trochu egocentrické touhy po pozornosti.

Pro peníze dům od domu

„Už z prvního projektu jsme věděli, že byznys plán je pouze odhad. Sice jsme měli pitch se statistikami o růstu trhu, novosti crowdfundingu, naší vizi jak být jedničkou, název, vizuální identitu a odhodlání to skutečně dotáhnout do konce, ale byznys plán to vážně nebyl. Považovali jsme za ztrátu času dělat něco, co nám nepřinese žádnou hodnotu, jenom proto, že to tak bezmyšlenkovitě dělá každý. Investora jsme nenašli hned na poprvé, ani na podruhé nebo na potřetí. Ale i tak jsme investora sehnali do měsíce. Určitě máme štěstí na své straně,“ vyprávějí.

Jak se k tomu dostali? Nejdřív Michal začal rozesílat e-maily freelancerům ze svého okolí. Ve svém okolí nebyl úplně neznámý a ptal se ostatních na názory na Starthead, což vyneslo první body. Ozval se Vít Válka z Pixmac, který zase poslal echo Ondřeji Raškovi z Mitonu. A tak se jelo do Jablonce. Jednání ale Michal s Přemkem vedli také s BlackLex a dalšími soukromými investory.

„Tady jsme narazili na to, že angel investoři, alespoň u nás, si jenom myslí, že jsou angel. Přitom fungují jako VC, čili chtějí vidět, že služba funguje, je zisková, má klienty a potřebuje peníze na expanzi. Ti mediálně známí jako Ondřej Bartoš nebo Michael Rostock nám napsali, že když si ani neumíme vygooglit „byznys plán“, tak ať je laskavě neobtěžujeme. Takže jsme poznali, že tudy cesta nevede. Jeden investor, když jsme byli v Hubu, nás dokonce přerušil uprostřed první věty s tím, jestli necítíme trávu,“ prohlašují.

Nenechat se odradit

Nakonec se ale na Starthead usmálo štěstí na poměrně nečekaném místě. Jeden z přátel zakladatelů se o projektu zmínil na MTBO závodě (Mountain Bike Orienteering), které sám jezdí. Podle všeho jde o sport, ve kterém se převážně scházejí lidé z vedoucích pozic firem, nevyjímaje společnosti jako je PPF.

„A právě chlápka z PPF náš kamarád oslovil, ale jaksi nás poslali k vodě s tím, že pod 100 milionů eur neinvestují. Zrovna u téhle diskuze ovšem byl i Pavel Müller, CTO IT společnosti z Prahy, se kterým jsme poté začali komunikovat. Jako jeden z mála pochopil, že byznys plán není to, o co v tuhle chvíli jde. Pozvali nás do Prahy, abychom probrali detaily, a my přijeli s brožurou o tom, co je Starthead, a s vizuální identitou.“

V tu chvíli oba zakladatelé neměli jediný řádek kódu, žádný projekt, nic kromě myšlenky a odhodlání. „A přesto padla otázka: Když řekneme, že do toho jdeme, kdy se můžete přestěhovat do Prahy? Naše odpověď byla samozřejmě: Hned teď. A tak jsme se druhý den stěhovali do Prahy s 500 tisíci dolarů,“ uzavírají.

Crowdfunding je jenom základ

Banky i státy podle obou tvůrců Startheadu za poslední dva roky dokázaly, že o financování a start byznysu pro lidi, kteří mají vášeň pro to, co dělají, se neumí postarat. Podle svých slov ale nechtěli jen sedět a nadávat, jak je to nespravedlivé.

„Problém v současné době je, že existuje 25 malých lokálních crowdfundingů. A dokud každý z nich pojede na vlastní triko, tak se nikdy nestane, že by designér ze Srbska mohl vylepšit něčí život ve dvanácti dalších zemích jedním kliknutím. Chceme být globálně lokální. Využít lokálních zkušeností lidí a zvyklostí k tomu, abychom vytvořili jednu z největších světových sítí a stali se skutečnou globální jedničkou,“ říkají.

Starthead tedy má být nadnárodní platformou pro spolupráci na vybírání peněz od fanoušků na kreativní projekty z oblasti filmu, hudby, designu, technologií, kulinářství, literatury a podobně, které vylepšují svoje okolí. Konkurencí je v první řadě Kickstarter z USA, s větším odstupem pak IndieGoGo z Velké Británie. Střednědobým cílem je kromě jednání s již existujícími lokálními službami také vytvořit celosvětový tým „Project Hunterů“ z 12 až 18 zemí. Ti pak budou moci nabízet podporu každému vybranému tvůrci a pomoci mu k úspěšnému dokončení projektu.

„Jedinečnost Starthead není v nápadu crowdfundingu. To by se dalo vzít jenom jako betonový základ. Ten mrakodrap, který na něm stavíme, je v globálnosti, pomoci tvůrcům a úspěšnosti projektů. Tedy v tom, co se prokáže až po spuštění. Dlouhodobý cíl je stát se jedničkou na trhu. Neděláme to proto, abychom byli dvojka, nebo proto, že to chceme zkusit a uvidíme, co se stane. Do pěti let chceme mít tisíce úspěšně dokončených projektů a pouze malé procento těch neúspěšných.“

Poplatek pro Starthead je 7 procent z vybrané sumy, jako obvykle pouze od úspěšně dokončených projektů. Důraz bude kladen na úroveň nápadů tak, aby každý projekt měl šanci vybrat alespoň 5000 dolarů. Jako první se spouští globální anglická verze, Starthead se nicméně bude výrazně orientovat na jazykové mutace a každý projekt může být ve více jazycích. Přestože se dosud řešil především technický vývoj a byznys, v předvýběru jsou již desítky projektů z Číny, Japonska, Finska, Španělska, Brazílie, Portugalska, Mexika, Anglie, USA, Dánska, Belgie i Česka.

Umět přitáhnout pozornost

Jak už zjistila řada úspěšných projektů, někdy je tím nejdůležitějším vytvoření buzzu a oslovení zajímavých a vlivných jedinců. To se do jisté míry povedlo s předregistračním webem Starthead, jehož postupně vzniklo 17 různých verzí. Když už byl tým neustálými změnami webu psychicky úplně vyčerpaný a otrávený, zrodil se nápad na kampaň s pilulkami, které doplňují šest schopností vedoucích k úspěšnému zrealizování nápadu. Ohlas byl skvělý a mimo jiné se nápad zalíbil i Scottu Belskymu, CEO Behance.

O týden později byla vizuální identita projektu featurována na brandingserved.com a šéf týmu lidí, kteří vybírají nejlepší věci na behance.net, se stal také člověkem, který si na Starthead hned umístil vlastní projekt. Slovo dalo slovo a otevřely se dveře ke spolupráci přímo s Behance. „Nic z toho jsme nikde na papíře neplánovali, jak by si všichni ti Angel/VC pořád přáli. Naopak se nám potvrdilo, že pokud chceme uspět, musíme umět improvizovat,“ konstatují Michal s Přemkem.

Hlavně najít vlastní tvář

A kde se vlastně zrodilo jméno Starthead? „V lednu 2011 jsme skončili s B2B a pustili se do crowdfundingu. Po třech týdnech nás už začalo otravovat říkat tomu projekt X a začali jsme řešit název. Potřebovali jsme samozřejmě volnou .com doménu, takže jsme začali úplnými patvary neexistujících slov. To se neukázalo jako řešení. Tak jsme sedli znovu a přemýšleli nad tím, o čem crowdfunding je. Po měsíci jsme měli kompletní analýzu toho, co přesně potřebujeme. Název, který vyjadřuje nápady, kreativitu, peníze a lidi. Věděli jsme, že naším cílem je být globální, takže se musí skládat ze základních slov napříč světovými kulturami,“ vysvětlují.

Jako první bylo vybráno slovo „start“. Tak se zrodil nápad vytvořit zemi, která patří kreativcům – Startoria. „Asi nás hodně ovlivnilo logo Basecampu, který jsme používali. S tím jsme se rozhodli jít dál a řešili jsme vizuální styl. Ale v tom si Michal uvědomil, že to, co mají kreativci, nápady, lidi a dokonce i peníze společného, je hlava. Tak jsme se dostali k logu hlavy a až potom jsme si uvědomili, že bychom měli přejmenovat Startoria na Starthead. A k našemu údivu, doména byla volná. Pak jsme udělali krátký předregistrační web o tom, jak Starthead zachrání svět až dojde ropa, a šli jsme shánět investory,“ dodávají.

To byl přelom dubna a května 2011. Mimochodem, o tvorbě vizuálního stylu Michal Sobel napsal také seriál na svém blogu.

Názor investora

Ondřej Raška (@vondra), Miton Investment
S klukama jsme se sešli a byla to velmi příjemná diskuze. Pálí jim to, mají tah na branku. Jen nás nepřesvědčili, že udělat „tak nějak lepší“ Kickstarter je ono. Na Starheadu se hodně naučí co dělat a co nedělat. Budu rád, když se příští rok ozvou s novým business modelem.

Ondřej Bartoš, Credo Ventures
Crowdfunding není nic tak moc nového či objevného. Kickstarter začal před více než dvěma roky a zatím není úplně zjevné, čím chtějí být chlapci ze Starthead zajímaví nebo jedineční. Zatím vidím svěží design, kreativní marketing, toť vše… Tak uvidíme.

Olda Neuberger, Global Startups, zakladatel Libimseti.cz
Kluci ze Starthead působili na setkání Global Startups rozpačitě. Neměli ani základ produktu a celá myšlenka vypadala jako klon Kickstarteru. Pokud se jim teď podařilo naraisovat $500k, pak mají extra šanci dokázat, že to tak není. Na druhou stranu americký Kickstarter bude dříve či později dostupný i pro Evropany a průměrnou kopií se proti němu bojovat nedá.

Michal Illich, zakladatel Crazy Tomato, eTarget, Jyxo
Hezký projekt, líbí se mi osobité grafické ztvárnění a celkový marketing. Proti Kickstarteru to ale bude mít dost těžké.