Průvodce českými startupy: OpenBrand.com

„S nápadem na ‚nějaký software na internetu, který by nahradil statické PDF logo manuály‘, za námi přišel Lumír Kajnar koncem roku 2008. Mateřská firma OpenBrandu (Keboola) pracovala v té době na softwaru pro týmovou spolupráci a zdálo se, že by mohl být vhodnou platformou, kterou bychom jenom trochu upravili. Docela rychle jsme ale zjistili, že budeme potřebovat něco úplně nového a ušitého na míru branži, ve které se budeme pohybovat. Během pár měsíců jsme dali hrubé obrysy výsledku, který se nám velice rychle od náhrady logo manuálu proměnil v komplexní prostředí pro spolupráci nad celou firemní značkou. Zjistili jsme, že to bude tak velké, že budeme potřebovat nemalé finanční prostředky, abychom to vůbec roztlačili,“ popisuje zrození projektu Mirek Burkoň.

Potom projekt dva roky spal, když se tým snažil vydělat nějaké peníze na jeho spuštění převážně z vlastních provozních přebytků. Keboola v té době fungovala jako software house a vyráběly se více či méně zajímavé aplikace a weby pro různé klienty. Brzy se ale ukázalo, že ze zisků z téhle činnosti firma dané velikosti podobně velký projekt v Česku nerozjede. Proto došlo na riskantnější cestu – opuštění modelu zakázkových prací, půjčení si peněz od přátel a začátek plnohodnotné práce na OpenBrandu.

„Nutno říct, že se to ukázalo jako nejlepší rozhodnutí, které jsme udělali. Kromě OpenBrandu se dnes Keboola věnuje i jiným zajímavým věcem – vypotili jsme a provozujeme iPhonovou aplikaci Tracklings (sdílení lokace v reálném čase pro praktické účely) a jsme partnerem GoodData, jejichž řešení implementujeme v Česku a Kanadě. To se ale OpenBrandu moc netýká, je to pro nás samostatný start-up, který těží z našeho investičního a technického zázemí a zkušeností z oboru,“ shrnuje Burkoň.

Jméno za tisíc dolarů

Jméno pro OpenBrand vznikalo téměř tři měsíce. Vzledem k tomu, že projekt cílí na globální a především americký trh, byla jednou z podmínek .com doména, což se ukázalo jako problém. Možných jmen bylo v seznamu asi 300, mezi nimi například i Elebrand, Brandsai, Branduozo nebo BrandForge.

„Nakoupeno mámě asi 30 podobných domén, jejich krása ale většinou za pár dní vyprchala. Ve finále se podařilo usmlouvat cenu za OpenBrand z původních 6 500 dolarů na celkem přijatelných 1 000 dolarů. Rozhodně by se nám vyplatilo do takového obchodu jít na začátku hledání jména a ušetřit si tak čas a nervy na konstruktivnější práci. Všem, kdo se chystají na něco podobného, bych rozhodně doporučil neomezovat se jenom na volné domény a prostě zkusit smlouvat,“ radí Burkoň.

Nakonec ale podle něj název perfektně vystihuje filozofii projektu – sdílením brand assetů a informací o brandu a jeho historii se firma otevírá svým dodavatelům, partnerům, zákazníkům a zaměstnancům. Takzvaná demokratizace brandu je trendem, který se na vyspělých trzích projevuje od začátku století a zajímavým způsobem jej popisuje kniha The Brand Gap.

Dopřát značkám svobodu

OpenBrand tak má být unikátní platformou pro výměnu informací a dat, která se točí v kreativním průmyslu mezi majitelem značky (firmou, jejími managery a zaměstnanci), kreativci (agenturami a freelancery) a těmi, kdo vyrábí obrandované tiskoviny a všelijaké reklamní zboží. Firmy si nakoupí prostor, který nebude prostým datovým skladem, ale pomůže přeměnit statický PDF manuál a různě rozházená data na živý organismus, který bude reprezentovat celou značku firmy a růst s ní.

Pro jednotlivé položky (logo, barvy, fonty, firemní vize a mise, vizitka, polep auta, firemní večírek, televizní reklama, atd.) jsou připraveny chytré složky, které dokáží uživatelé vést v tom, jak je naplnit, jak výsledek odprezentovat a technicky popsat. V práci tak pomáhá například i méně zkušeným grafikům. Klienti sami mají kontrolu nad tím, jestli dostávají opravdu všechny podklady, které potřebují, a zároveň jsou nenásilnou cestou edukováni, takže mají ještě před zahájením práce na zakázce představu o tom, co očekávat a kolik to celé asi bude stát.

Pro tyto účely vznikl ve spolupráci s odborníky z oboru rozsáhlý „katalog“, ze kterého budou uživatelé stavět svoje brandy. Není nicméně ambicí zasahovat do vlastního kreativního procesu a i samotné předkonfigurované vzory je možné libovolně upravovat a přizpůsobovat.

Bez čekání do světa

Přestože službu čeká v červenci teprve neveřejná beta a až za několik týdnů úplné otevření, cílem je získat do konce roku 10 tisíc značek/firem a příští rok přidat 250 tisíc dalších. Nejde tak o nic menšího, než o pokus etablovat se jako standard pro práci s firemní značkou.

„Bude probíhat reklamní kampaň, internetová i tisková, která bude cílená na firemní zákazníky a kreativní komunitu. Hodně sázíme na propagaci na odborných portálech a v odborných periodicích s americkým nebo globálním záběrem. Zároveň hledáme a oslovujeme partnery, kteří se rekrutují hlavně z řad kreativních studí a agentur, a kteří by rádi zabalili svoji současnou práci do OpenBrandu. Dost spoléháme na síťový efekt a to, že s velkými firmami nabereme i celé jejich dodavatelské sítě. Rádi bychom, aby přijali naši platformu za svou nabízeli ji dál svým klientům, protože jim samotným ušetří spoustu rutinní a organizační práce a přinese zajímavou konkurenční výhodu,“ říká Burkoň.

Zákazníci se čekají především ze Spojených států, Velké Británie a Kanady, jak tomu podle tvůrců OpenBrandu nasvědčuje i dosavadní zájem o projekt. Česko se zřejmě dočká až s mírným zpožděním, neboť velké státy mohou poskytnout větší a rychejší zpětnou vazbu. „Stálo to zatím ‚dost‘, ale konkrétní čísla bych teď nerad zveřejňoval, protože jsme právě před vyjednáváním o dalších investicích. S několika investory už jsme se bavili a máme od nich hodně pozitivní reakce, takže jsme docela optimističtí, co se týče dalšího vývoje v tomhle směru,“ konstatuje Burkoň.

Nejasná konkurence

Celé prostředí bude nabízeno v rámci freemium modelu a zpoplatňovat se bude hlavně diskový prostor na serveru. Přesnou cenovou politiku zatím vývojáři nechtěji rozkrývat, přibližně by ale měla fungovat tak, že například do limitu 2 GB bude provoz zdarma a nad tuto hranici by mohly být ceny lehce vyšší než například u DropBoxu. Nízké ceny mají podporovat masové rozšíření a konkurovat zakázkovému softwaru. Další zdroje příjmu pak mají vyplynout z dalších chystaných služeb.

„Konkurence existuje na poli webových náhražek a generátorů logo manuálu, nedávno spustila například i česká kreativní agentura Touch Branding svůj branding.cz. O těch víme od začátku projektu a nepovažujeme je za konkurenci, protože se dotýkají jenom malé části našeho záběru a v podstatně nemění nic na tom, jak branže funguje od 60. let. Stejně tak existují specializované dokumentové sklady, které ale v ničem kromě uložení dat nepomohou. My nabízíme kombinaci obojího plus odborné vedení. Tenhle koncept zatím konkurenci nemá, i proto máme velké ambice. Polovičatá řešení mají všude po světě až překvapivě zajímavá čísla, která bychom velice rádi rychle přeskočili,“ uzavírá Burkoň.

Názor investora

Ondřej Raška (@vondra), Miton Investment
Poprvé mi o projektu řekl Víťa Válka z Pixmacu. Co jsem vyrozuměl, jsou to velice šikovní kluci a jdou do toho hodně ambiciozně. Což je super. Asi získali nějaké peníze z FFF, které na můj vkus hodně rychle pálí. Ten pocit pramení z toho, že nechápu business model. Přijde mi, že neřeší reálnou potřebu. To, že se korporace nedokáže shodnout na brand manuálu, žádná aplikace nevyřeší. To je věc corporate governance, nastavení procesů. Proto bych začal s malým budgetem a zkoušel bych, na co trh zareaguje. Až to najdu, tak do toho začnu sypat. Jak jsem se díval na web, dávám šest hvězdiček z pěti. Je z toho cítit pečlivost, pracovitost, kvalitní tým. Věřím, že najdou směr.