Přichází revoluční PSD2: Jak se změní svět fintech startupů?

V sobotu nabyla platnost nová evropská směrnice o platebních službách. PSD2 má potenciál přinést do bankovního sektoru revoluci, která výrazně ovlivní i fungování fintech startupů. Tyinternety zjišťovaly, jak se změní jejich svět.

Nejvýraznější změnou v rámci nové legislativy je povinnost bank poskytovat údaje o účtech klientů (po jejich souhlasu) třetím stranám. „Málokdo si pod tím umí něco představit, ale znamená to, že banky ztrácejí monopol na internetbanking a třeba Google si může vytvořit vlastní,“ vysvětluje Peter Polák, ředitel divize bankovních systémů ve společnosti Softec.

„Opravdu jde o takovou malou bankovní revoluci, protože směrnice ve zkratce nařizuje bankám předat třetím stranám klientská data, pokud si to klient bude přát. Evropský parlament se tak snaží rozbít oligopoly, které napříč evropskými trhy vznikly a kde se inovace těžko prosazují. A jde právě o ta klientská data, jež banky desítky let shromažďují, a doposud byly jejich vlastníky,“ popisuje Tomáš Dunovský, disruptive technology consultant pro Českou spořitelnu.

Revoluce má zpoždění

Na opravdovou revoluci si ale musíme ještě počkat. „Od soboty 13. ledna měly být účty otevřené a všechny banky v Evropské unii připraveny umožnit přístup třetích stran k účtům klientů. Nestihly se však dořešit technické standardy. To znamená, že banky jsou z právního hlediska povinny účty otevřít, ale technická norma, která káže, jak by to mělo celé probíhat, není hotová,“ popisuje Polák. Banky si tak technické specifikace mohou vyřešit po svém. A některé mohou mít důvody na to, aby to třetím stranám zkomplikovaly.

Data ze všech účtů budou moci být na jednom místě. (Zdroj: finextra.com)

Dokončení a schválení technických standardů je plánováno v letošním únoru, banky však ještě budou mít dalších 18 měsíců na seznámení se s nimi a jejich implementaci. Revoluce tak pravděpodobně přijde až ve druhé polovině příštího roku.

„Od soboty (13. ledna – pozn. redakce) to funguje na půl plynu a přibližně od srpna 2019 naplno, stejně pro všechny banky v Evropské unii. Samozřejmě ještě je otázka, jak konkrétně bude ta technická norma vypadat,“ doplňuje Polák.

Banky a startupy začnou splývat

Většina tuzemských bank je však na změny připravena a je také v jejich zájmu, aby byly v centru inovativního dění. Třeba Česká spořitelna své API třetím stranám nabízí již několik let. Jak se tedy změní vztah bank ke startupům?

„Bude docházet k větší spolupráci a může se stát, že určitým způsobem s nimi splynou. Již teď si banky vytvářejí vlastní interní startupy, které financují. Časem se jejich světy posunou ještě blíže k sobě, banky budou stále více inovativní a startupy budou muset být stále více regulovány. To je vlastně i podstata PSD2, výměnou za větší možnosti přístupu k účtům. Dá se očekávat, že časem přijde také PSD3 a PSD4,“ myslí si Polák.

Velké změny očekává také Dunovský. „Doposud spolupráce ze strany bank k fintechům byla dobrovolná, od 13. 1. je v Česku povinná. Fintechy tak se souhlasem klienta banky budou moci získat jeho transakční historii a další data prostřednictvím technologie API. Lze tedy očekávat, že banky budou vstřícnější vůči možné (oboustranně výhodné) spolupráci,“ popisuje.

Podle Dunovského je český fintech rybník zatím spíše rybníček a díky PSD2 se trochu zvětší, hlavně díky snižování bariér vstupu. Nejde přitom jen o PSD2, přicházejí další regulatorní změny (eIDAS, instantní platby, MIFID2, GDPR), které umožní masivně rozšířit nabídku finančních služeb.

Slovníček základních pojmů

PSD2: Payment Services Directive (Směrnice o platebních službách) nabývající platnost 13. ledna 2018 v celé Evropské unii. Její cílem je zvýšit konkurenci a participaci v platebním průmyslu nebankových společností. Kromě toho dochází k harmonizaci ochrany spotřebitelů, a zároveň práv a povinností poskytovatelů plateb a uživatelů.

TTP: Third Party Payment Service Providers (tzv. „třetí strana“, poskytovatel platebních služeb). Tyto třetí strany na základě souhlasu klienta získávají přístup k platebním účtům od bank. Dělí se na dva typy poskytovatelů platebních služeb – AISP a PISP.

AISP: Account Information Service Provider (poskytovatel služeb informování o účtu) zpracovává základní informace o účtu a transakcích. Pokud účty vedete v několika bankách, přes aplikaci třetí strany můžete vidět zůstatky na všech účtech naráz.

PISP: Payment Initiation Service Provider (poskytovatel platebních inicializačních služeb) umožňuje vytvořit platební příkaz účtu vedeného v bance. Pokud třeba nebudete při nákupu v e-shopu platit kartou, ale využijete nový způsob platby – platební příkaz zadáte prostřednictvím třetí strany, jež ho pak zrealizuje z vašeho účtu v bance.

Tři otázky pro tři startupy

V Těchinternetech jsme oslovili tři známé zástupce fintech startupů, aby se s námi podělili o jejich pohled na PSD2. Tady jsou:

1. Myslíte si, že v případě PSD2 opravdu jde o revoluci na bankovním trhu?

Pavlo Sidelov (SDK.finance): „Ano, je to největší průlom v bankovním průmyslu na světě. PSD2 dramaticky ovlivní tradiční bankovnictví a odblokuje mnoho poskytovatelů služeb, kteří rozšiřují stávající bankovní produkty s úplně novými službami a zákaznickou zkušeností. Nikdy předtím nebyl bankovní ekosystém přístupný pro koncové uživatele a poskytovatele služeb způsobem, jakým PSD2 umožňuje sloužit klientům, a ne prosit bankovní manažery, aby do ekosystému získali přístup.“

David Nevečeřal (Spendee): „Spíš jde o evoluci než revoluci, již nyní existují služby, skrze které mohou subjekty přistupovat na účty klientů. Takže ty scénáře, že banky umožní spravovat cizí účty ze své aplikace nebo že půjčkové společnosti uvidí na účty při žádosti o půjčku, to se již nyní děje. Pouze se tento servis zjednoduší pro všechny subjekty v řetězci.“

Michal Šmída (Twisto): „Jsem přesvědčený, že PSD2 urychlí a zlegitimizuje některé kroky, které by na trhu časem vzniknuly samy od sebe. Nyní si ovšem nemyslím, že by se jednalo o revoluci. Co ovšem může PSD2 přinést, jsou nové online platební metody, které nahradí dnes už zastaralá platební tlačítka.“

2. Jakým způsobem PSD2 přímo ovlivní váš byznys? Co si od změn slibujete?

Pavlo Sidelov (SDK.finance): „V našem případě máme mnoho požadavků od startupů, které plánují fungovat jako AISP a PISP, takže naše prodeje rostou a s tím jsme spokojeni.“

David Nevečeřal (Spendee): „Připojení účtu pro uživatele bude jednodušší a příjemnější, takže si slibujeme daleko větší pohodlí pro uživatele, což pomůže jejich většímu využívání Spendee, ale i jiných aplikací podobného ražení. Není to pro nás změna, že bychom najednou dělali něco zcela jinak nebo podobně.“

Michal Šmída (Twisto): „PSD2 zásadním způsobem Twisto neovlivní. PSD2 nám může pomoci s lepší a rychlejší online identifikací zákazníků při zakládání Twisto účtu, kdy nyní zvažujeme nasazení řešení screen scrapingu SaltEdge.“

3. Jaká je vaše zkušenost, jsou banky v České republice ochotny otvírat se spolupráci?

Pavlo Sidelov (SDK.finance): „Pokud vím, české banky zkoušejí a plánují spolupracovat s AISP a PISP a některé již teď (před nabytím PSD2 v platnost – pozn. redakce) nabízejí přístup na jejich API. Ve všeobecnosti ale nemůžu říct, že by české banky byly otevřeny pro startupy tak jako ve Velké Británii, Německu nebo Rakousku.“

David Nevečeřal (Spendee): „Banky v ČR příliš nezaostávají za těmi z jiných, technologicky pokročilejších, zemí EU, takže s několika bankami v České republice, ale i v zahraničí již API testujeme a budeme je postupně připojovat, jakmile to bude možné. Zároveň se skoro v každé zemi EU vytvořil místní standard pro připojení, takže všechny banky v dané zemi následně poskytují stejně strukturované API tak, aby bylo připojení jednoduché. Celkově si myslím, že banky si už uvědomují, že většina fintechů nejsou nepřátelé. My nechceme přebírat depozita nebo bankovní klienty, naopak chceme, aby uživatelé měli peníze v bance i nadále, jen jim chceme poskytnout kvalitní a jednoduché univerzální rozhraní pro zdravé finanční fungování.“

Michal Šmída (Twisto): „Co nyní víme, tak banky opravdu připravené nejsou. Nejdále jsou v České spořitelně a v Air Bank.“

Důležitá fakta o regulaci

Každá třetí strana musí získat licenci. Všechny firmy požadující přístup k datům klientů budou muset získat licenci. To bude podmíněno třeba základním jměním, pojištěním apod. „Není to jen regulace směrem ke bankám, jde zároveň o to, aby přístup k datům klientů nemohla získat ledajaká garážová firma,“ dodává Peter Polák ze Softecu s tím, že získání licence je proces na několik měsíců.

Samotnou regulaci bude mít na starosti hlavní regulační instituce bankovního trhu. V České republice má tenhle úkol na starosti Česká národní banka. Pro ni je – stejně jako pro komerční banky – PSD2 novinkou, což ji může ve fungování ovlivnit.

„Český regulátor snad nikdy v historii nestihl dostát svým licenčním povinnostem včas. Lze tedy předpokládat, že ještě chvíli potrvá, než se trh začne měnit a že růst BudgetBakers nebo třeba Spendee bude pozvolnější,“ míní Tomáš Dunovský.

Banky se při posuzování třetích stran budou muset obracet na regulátory a Evropskou centrální banku. Důležitým faktem je, že všechny služby a přístupy na rozhraní pro třetí strany se musí dít bez povinnosti uzavřít s bankou smlouvu.

„Pro banky to není jednoduché, protože zároveň snášejí riziko. Pokud zákazník bude chtít reklamovat platbu, povinnost vrátit mu peníze má banka. Samozřejmě, budou to moci vymáhat od třetí strany, ale i proto se banky snaží ovlivnit legislativu ve svůj prospěch, teď spíš tahají za kratší konec,“ popisuje Polák.

Více o postoji České národní banky ke PSD2 najdete v našem rozhovoru s Vojtěchem Bendou, členem Bankovní rady ČNB.

Spendee umí napojit více účtů

Konkurencí od startupů to nekončí. Zájem mohou mít i telekomunikační operátoři

Otevírání přístupu ke klientským účtům však nemění jen fintech svět startupů. Nová konkurence bankám může přijít třeba i ze strany telekomunikačních operátorů. „Když se podíváte na některé služby, běžně spolupracují s bankami, například při prodeji jejich služeb. Často nabízí platební služby – odložené platby, elektronické peněženky a podobně,“ říká Polák.

Příkladem v České republice může být elektronická evidence tržeb. Své řešení nabízí všichni největší operátoři – O2eKasu, Vodafone svou ePokladnu a svoji službu bez speciálního jména také T-Mobile. Spojení telekomunikačních služeb s platbami již probíhá, dál mohou operátoři pro klienty vytvořit třeba vlastní analytické aplikace firemních financí.

„Fungování telekomunikačního operátora je velmi podobné jako v případě banky. Pokud umí nabídnout dvacetitisícový telefon na dva roky, jde v podstatě o spotřební úvěr ve výši 20 tisíc korun. Mají také zkušenosti s vymáháním dluhů. Co se týče PSD2, banky si budou moci k jednomu účtu připojit x dalších účtů klientů z jiných bank, telekomunikační operátoři zase toto x navýší z nuly na jedna,“ popisuje dále Polák.

Inovativní banky se bát nemusí

Nejde ovšem jen o telekomunikační operátory, tvářit se jako banka může být výhodné pro finanční makléře, z pohledu startupů pak možná crowdfundingové nebo další investiční platformy. Obory mající k bankovnímu byznysu blízko budou mít díky PSD2 ještě víc otevřené dveře.

Mají se banky bát? „Příjemné to pro ně určitě nebude [úsměv]. Internetbanking je pro banku v podstatě prodejním kanálem. Čím dál tím víc bude internet pro přístup k bankovním službám důležitější a méně věcí se bude řešit na pobočce. Hlavní kanál komunikace s klientem tak bude stále víc online. Bankám reálně hrozí, že ztratí hlavní marketingový kanál na svého klienta,“ myslí si Polák.

Kvůli tomu na jedné straně mohou mít banky důvod k panice, na druhé straně ty opravdu inovativní banky se budou snažit vytvořit kolem sebe ekosystém startupů a inovativních firem, se kterými budou úzce spolupracovat, aby právě ony byly v centru dění.

Diskuze k článku