Příběh růžového lovebrandu: Jaká byla šestiletá jízda Rekol, která mají již 200 tisíc uživatelů

Každé město si zaslouží bike-sharing. Taková byla prvotní vize Vítka Ježka, když rozbíhal česká Rekola. Za šest let tuto vizi naplnil v deseti tuzemských městech pomocí známých růžových kol, ale i skateboardů, koloběžek či nedávno představených elektrokol – a rozhodně neplánuje zpomalit. I nadále hodlá přicházet s novinkami a časem pořádně šlápnout do zahraničí.

Na začátku byla jen myšlenka a znechucení z toho, že v Praze pořád neexistuje žádný bike-sharing. Psal se rok 2013 a skupina lidí ze sdružení Žijeme tady rozběhla projekt Kola narůžovo – v rámci kterého sbírala starší kola, natírala je na růžovo a pak zdarma nabízela pro své uživatele, hlavně v oblasti pražského Suchdola.

Projekt však nebyl udržitelný a v roce 2014 skončil. „Jako hlavní důvod bych uvedl neschopnost zajistit důstojné fungování. Na projekt jsme kvůli studijním a jiným osobním aktivitám měli méně času a on ho vyžadoval pořád víc. Bylo stále těžší kola udržet v provozu a jevilo se to čím dál více jako maření času a peněz – jelikož kola hodně mizela, museli jsme stále doplňovat nová, až nám to v této podobě přestalo dávat smysl,“ uvedl v rozhovoru pro portál Prahou na kole Martin Petřík, který byl jedním z organizátorů projektu.

Každé město si zaslouží bike-sharing

Myšlenka dobrého bike-sharingu v Praze však zaujímala také Vítka Ježka, který se s kluky stojícími za Kola narůžovo setkal a projekt jej oslovil. „Praha v té době bikesharing neměla, byl to jen sen mnoha lidí. Povídalo se o tom, že tady možná jednou za spoustu let bude. Mě napadlo IT řešení, jak by mohl bikesharing fungovat a přišel jsem za kluky z projektu Kola narůžovo, že jim chci pomoct. Pro ně však byl můj plán příliš velký, ale že na něm můžu pracovat. Bylo příliš zajímavé nepustit se do toho, a tak se Rekola začala rozjíždět,“ popisuje Ježek v rozhovoru.

Vítek Ježek, zakladatel a CEO Rekola

V začátcích spolu se svým týmem začal také sbírat kola od lidí (tak vznikl název Rekola), udělali crowdfundingovou kampaň, workshopy a kola barvili do dnes již specifické růžové barvy pod širým nebem. Ne všechno však šlapalo tak hladce.

Nejjednodušší naplnění základní myšlenky – každé město si zaslouží vlastní bikesharing – se ještě v roce 2013 zdálo formou neziskové organizace. Rekola se však dostala do fáze s tak vysokými náklady, že by tým musel neziskovku zavřít a kola odprodat, jen aby měl na platy pro lidi.

„Byli jsme pár dnů před tím, že bychom už nemohli pokračovat. Všechny kohoutky byly vyschlé a situace hodně zlá, lidé už nějakou dobu nedostali zaplaceno. Tým nás podržel, kdybychom ho neměli, tak bychom tady neseděli,“ popisuje Ježek.

Následně tak došlo k transformaci Rekol z neziskové organizace na klasickou firmu, o čemž se vedli dlouhé debaty. Někteří z původních lidí zůstali, jiní odešli, protože pro ně podle Ježka byla zajímavá právě punk atmosféra dřívějšího působení.

Díky transformaci na klasickou s.r.o. tak mohl Ježek se svým týmem pokračovat v dalším rozvoji a sledovat svůj cíl. „Díváme se na dopad, který nás osobně hodně zajímá – jak pomoct veřejnému prostoru. Jak celkově možná pomoct globální změně klimatu, když to protáhnu hodně daleko.“

Nová kola v celé Praze i rozvoj elektrokol

Rekola se tak mohla nadále rozvíjet – a minimálně na základě čísel se zdá, že úspěšně. Aktuálně mají již kolem 200 tisíc registrovaných uživatelů, Praha z toho tvoří přibližně polovinu. Druhá polovina je pak v dalších devíti městech, kde aktuálně český bike-sharing působí (Brno, Ostrava, Liberec, Olomouc, České Budějovice, Frýdek-Místek, Kladno, Mladá Boleslav a Písek). Měsíční tržby se pohybují v milionech, s každoročním nárůstem o dvoj- až trojnásobek.

„Rekola každým rokem násobně rostou, s čímž jsme velice spokojeni. Rovněž tým je skvělý, spolupráce výborná a investice a její společenské dopady nás opravdu baví. Všichni v kanceláři Rekola používáme,“ pochvaluje si Ondřej Fryc z Reflex Capital, který v roce 2016 (tehdy ještě pod jménem Spread Capital) do Rekol investoval desítky milionů.

Dobrou zprávou je také to, že jsou v zisku – a můžou tak investovat do dalších inovací. „Naše role je v tom, abychom měli dobré kolo, na které je ideálně radost nejenom se podívat, ale i radost projet. V Praze je to teď aktuálně spojené s naší snahou, aby měla kola troj rychlostní přehazovačku a byla trochu lehčí. Superspeed kola jezdí super, ale jen po rovině. Praha je trošku kopcovitější, takže se snažíme přidávat přehazovačky. Díky tomu vidíme, že lidé teď začínají více jezdit na Letnou,“ popisuje Ježek s tím, že podle plánu by měl být v Praze jednotný vozový park s přehazovačkami ještě letos.

V okolí Letné se přitom letos uživatelé dočkali jedné z největších novinek posledních let. Na Praze 7 Rekola nasadila prvních 70 elektrokol, na vývoji kterých pracovala přibližně rok a půl. Původní model fungování – kola s vyměnitelnou baterkou, kterou by měl uživatel jako svou powerbanku – se při testování neosvědčil.

Zakladatel Rekola Vítek Ježek (vlevo) s investorem Ondřejem Frycem při nedávno představeném modelu elektrokol

Přednost tak dostala dnes již klasičtější varianta, a to výměnné baterie přímo na kolech se středovým motorem, který je podle slov Ježka nejdražší, ale zároveň i nejkvalitnější a nabízí nejlepší jízdní vlastnosti. „To nám přišlo důležité, spíš než to tahat na budget a udělat to co nejlevněji,“ popisuje.

A oproti svým konkurentům – jako například čínskému ofo, který v Praze plánoval nasadit rovnou tisíce kol a své sliby nesplnil – se Rekola vydala jinou cestou. „Naše strategie pro Prahu s e-biky nebyla založena na tom, jak sem dostat 500 nebo 1000 kol. Chceme v malém zjistit, jestli vůbec to vůbec dává smysl. Dá se s tím jednodušeji hrát, jednodušeji předěláte 70 kol než 500. Díky menšímu počtu se dá kormidlem hýbat snadněji. To je naše strategie,“ vysvětluje Ježek.

Koloběžky i skateboardy

Elektrokola však nejsou jedinou vertikálou, kterou bike-sharing v posledních letech představil. Jednou z nich je například pronájem koloběžek. V této oblasti je v Praze sice mnohem víc viditelnější americký Lime, Rekola si je však pochvalují.

„Loňský rok jsme viděli, že koloběžky fungují velmi dobře v rámci studentského kampusu v Dejvicích. Tam vycházíme z toho, že máme problém udržet tam kola. Když do Dejvic ráno zavezeme vozík s koly, během rána je pryč. Na druhé straně je dejvický kampus specifický, hodně lidí jezdí jen po něm, takže dává smysl omezit působení jen na tuhle oblast. Hrajeme se s tím a vnímáme to jako specifickou věc, která se dá dobře omezit na nějakou oblast. Přemýšlíme, že koloběžky dáme do dalších podobných kampusů pro malé vzdálenosti. Je to dopravní, čistě užitková věc. Pěšky je to daleko a na koloběžce je to rychlé,“ hodnotí Ježek.

Podobným způsobem se zároveň dívá na pronájem skateboardů, který spustil během loňského léta. Skateboardy totiž podle něj dokážou nabídnout veřejnému prostoru něco jiného a zajímavého. Po testování různých hardwarů, různých druhů uchycení a hledání modelu, který by ve městě dokázal vydržet i v noci bez toho, aby byl demontovaný – se růžové skateboardy rozšířili i mimo Prahu.

Aktuálně jsou dostupné i v Liberci a podle Vítka další města následují. Neočekává však, že se z nich stane velká věc. „Skateboardy jsou pro nás experiment, který ještě budeme vyhodnocovat. Je to spíš hračka než další vertikála,“ dodává.

Rozjezd do zahraničí

I když se to tak na první pohled může zdát, byznys Rekol jako firmy v současnosti nestojí jen na příjmech z pronájmů kol, koloběžek či skateboardů. „Příjmy máme rozděleny přibližně na třetiny. Jednou z nich je spolupráce s městy v rámci městských tendrů. Druhou je spolupráce s partnery a třetí samotné jízdné od lidí. Máme to takhle rozdělené i proto, jak se říká, že by židle měla být postavena alespoň na třech nohách. Přemýšlíme nad možnostmi, jak vytvořit další,“ prozrazuje Ježek.

Co už neprozrazuje, jsou další podrobnosti. „Máme rozdělané myšlenky, ještě letos možná přijdeme s nějakou novinkou. Nic ale není natolik vymazlené, abychom se o tom zmiňovali. Vše se snažíme postavit na testování, musí to dávat smysl pro nás, naše hodnoty a respektovat veřejný prostor. Podobně to bylo i s e-biky. Jsme poměrně dlouho tajemní, protože na začátku nevíme, kam až dojedeme a nechceme slibovat něco, co ještě není ve správné fázi. Takže ani teď nebudu moc sdílný.“

Víc sdílnější je Ježek v oblasti plánované expanze. Ještě letos plánuje vstup do dalších měst v Česku, v delším horizontu také v zahraničí. Nejdřív si však testuje Písek jako prototyp relativně malého města, které se tak pro Rekola stalo zkušebnou laboratoří.

„My se snažíme jít od počátku jinou strategii, která je postavena na lean startup. Vyzkoušet v menším s hlubokou znalostí lokálního prostředí. Když jsme šli do Ostravy, bylo pro nás zásadní, aby byl koordinátorem člověk, který se v Ostravě narodil, vyrůstal a zná lokální specifika. Víme, že dokážeme dělat bikesharing, ale vždy se musíme spojit s někým, kdo nám pomůže udělat jej v konkrétním kontextu. Raději začneme něčím menším – pojďme se na tom učit, zjistit, jak reagují lidé, jestli je to dobré. Pokud ne, zkusme to nějak jinak,“ vysvětluje Ježek.

V Písku aktuálně zkouší takzvaný dánský model – kdy se pro trajekci cest použije to, že lidé vyšlapou v trávě cestičky, které se pak zabetonují. Rekola se to snaží na základě dat od uživatelů dělat podobně. A do budoucna chce podobný model replikovat v dalších městech od 25 tisíc obyvatel po středně velká města.

Do těch velkých v zahraničí si už totiž netroufá a svoji přidanou hodnotu vidí někde jinde. „Například Berlín, tam je toho spousta a my bychom nepřidávali žádnou přidanou hodnotu. Ale třeba v Německu je spousta měst, které jsou menší a dávají nám smysl. Dokážeme pro ně něco vymyslet,“ myslí si Ježek s tím, že se aktuálně rozhlíží zejména po městech v Rakousku a Německu – i když svoje kola nabízí na pronájem i ve finském městě Vaasa.

„Expanze do zahraničí je těžká, to nebudeme zastírat. Bojujeme proti globální konkurenci s miliardami dolarů. Přesto jsme přesvědčení, že Rekola jsou bezpečnější a zábavnější, než koloběžky. Daří se nám inovovat, představili jsme sportovní kola i elektrická kola. Vše naší vlastní konstrukce. Co nám nejvíc v konkurenci pomáhá, je to, že to děláme srdcem. Potkáte-li jiného Rekolistu, usměje se na vás. A vidět naše usmívající se uživatele je pro nás největší radost,“ říká investor Fryc.

Cesta nekončí

„Vítek je nadšenec, Rekoly žije a dává do toho vše. Nedovedu si představit lepšího CEO Rekol,“ dodává Fryc s úsměvem. Za šest let od svého založení se tak dá říct, že Vítek Ježek se svým týmem z Rekol vybudoval lovebrand.

„Myslím, že jsme nikdy neměli cíl uměle vytvořit lovebrand. Náš cíl byl prostě přinést bikesharing do Česka, dělat věci tak nějak rozumně a bavit se. To, že taková iniciativa baví i ostatní lidi mě moc těší, jen to vzniklo tak nějak „vedle“,“ popisuje Ježek.

Tím však cesta Rekol ještě nekončí. Podle Ježka vývoj zejména ve velkých městech směřuje k elektrifikaci dopravy – a očekával, že ta přijde hlavně ze strany čínských startupů, což se ale například i v Česku ukázalo jako nesprávný předpoklad.

„Celkově ale podle mě ještě nemám finální dopravní prostředek,“ zamýšlí se Ježek. „Myslím si, že vznikne ještě něco jako další evoluční stupeň nad elektrokoly, který bude elektrický, legislativně bude spadat do kategorie elektrokol, ale nebude tak vypadat. Jednou z našich motivací je, abychom jsme si na to šáhli a věděli jsme, co dává smysl, jak se v tom můžeme vyvíjet.“

Diskuze k článku