Příběh Machavert: Jak česko-americký startup pracuje na revoluci v léčbě rakoviny

O americkém startupu Machavert, který založili a vedou (a zatím většinou i financují) Češi, jste pravděpodobně ještě neslyšeli. Jeho vizí je přinést revoluci v léčbě rakoviny díky využití nových účinných látek. Na rozdíl od ostatních farmaceutických firem má mít jednu velkou výhodu – místo obvyklých 800 milionů dolarů tento startup na vývoj léku potřebuje „jen“ 300 milionů (ano, jen něco přes šest miliard korun). A pokud vše dopadne, jak má, o Machavertu ještě hodně uslyšíte. Dočkáme se prvního unicornu s českými kořeny?

Za založením firmy stojí Jakub Staszak-Jirkovský, který vyrůstal v rodině chemiků se zaměřením na boj proti rakovině. Vystudoval na pražské Vysoké škole chemicko-technologické, poté roky působil na univerzitách ve Velké Británii, Švédsku i Spojených státech. Celý život se ale připravoval na převzetí rodinného podniku Areko, vyrábějícího doplňky stravy a další produkty podporující onkologické pacienty s využitím biologicky aktivních fosfolipidů.

Jdeš do toho?

O jejich účinnosti v boji proti rakovině se diskutuje již od první poloviny dvacátého století a Jakub díky nim chtěl pozvednout rodinný byznys na mnohem vyšší úroveň. Dosud však nebyly dostupné technologie, díky kterým by bylo možné fosfolipidy v léčbě využít. Před několika lety nicméně Jakub dospěl do stádia, kdy už byl na rozběh připraven.

Jakub Staszak-Jirkovský

„S Jakubem se známe přes dvacet let, za tu dobu mezi námi vznikla obrovská důvěra. Před čtyřmi lety mi zavolal a řekl: ,Hele, já jsem na ten projekt ready. Mám zkušenosti, umím vést lidi a vím, jak dělat výzkum. Neumím ale sehnat peníze a byznysovou stránku, můžeš mi s tím pomoct?‘ A já na to kývl,“ popisuje začátek příběhu Machavertu Stanislav Pavlín v rozhovoru pro Tyinternety.

Pavlín v té době pracoval pro Vodafone, kde měl z lucemburské dceřiné společnosti na starosti vyjednávání nákupů, pak strategii dodavatelského řetězce a necelý rok strávil také v Číně. Za svou práci získal prestižní ocenění IT Asset Management Award (ITAM). Po telefonátu s Jirkovským se stal jedním ze spoluzakladatelů Machavert Pharmaceuticals, pomohl mu získat první investice a později Vodafone opustil, aby se farmaceutickému startupu mohl věnovat naplno.

„Čtrnáct dní předtím, než jsem fyzicky přestal chodit do Vodafonu, jsem získal vůbec nejvyšší ocenění ve své oblasti,“ směje se Pavlín s odkazem na zmiňované ITAM. „Dá se říct, že jsem přestal na vrcholu své kariéry. Má hodnota jako zaměstnance prudce stoupla a já jsem se rozhodl jít dělat něco jiného.“

V Machavertu má teď aktuálně z pozice předsedy představenstva za úkol zejména získávat finance na rozvoj. Zároveň ale ve firmě funguje jako lepidlo – dává všechno dohromady, aby chod společnosti fungoval bez problémů, na nic se nezapomínalo a všichni, co spolu komunikovat mají, tak opravdu dělali.

Šetrnější než chemoterapie

Léčba rakoviny z dílny Machavertu stojí na již zmiňovaných fosfolipidech. Jde o přírodní látky, které se v lidském těle nacházejí běžně jako základní součástí buněčných membrán (takže jich v těle máme opravdu hodně).

To je základní rozdíl oproti chemoterapii, která se v současnosti při léčbě rakoviny využívá. Látky, jež se dostávají do těla pacientů, jsou uměle vytvořené a v podstatě se dají označit jako jed. „Chemoterapie funguje na principu, že tenhle jed zabíjí nádor rychleji než jeho majitele,“ vysvětluje Pavlín.

Stanislav Pavlín

Biologicky aktivní fosfolipidy umí Machavert speciálním způsobem přizpůsobit na boj proti rakovině. Jakým způsobem to dělá, je ovšem know-how a přísně strážené tajemství. V principu nicméně fungují jako podpora obranyschopnosti organismu. A protože jde o přírodní látku, na rozdíl od chemoterapie nepřináší velké množství nepříjemných vedlejších účinků. To vše za zachování stejné úspěšnosti léčby.

Testování na lidech do dvou let

Tak zní alespoň teorie. Lék už v podstatě opustil vývoj a je hotový. Aktuálně však probíhá několikaletý proces testování, na jehož konci by měl být zisk licence na jeho používá. Testování probíhá (ve velmi zjednodušené podobě) v několika krocích:

  • Nejdřív je pochopitelně potřeba najít účinné látky a v teoretické rovině ověřit jejich potenciál v rámci léčby určité nemoci.
  • Druhým krokem je dokázání účinnosti. Tento proces probíhá na zvířatech (třeba myších), kterým se do těla vloží lidské nádory a následně se v léčbě sleduje jejich vývoj. Velká váha je kladena také na bezpečnost použití léku, tedy na vedlejší účinky a stanovení bezpečných limitů dávkování.
  • Poté přichází na řadu testování na lidech, které je opět rozděleno do několika fází. Prvně se testuje na malém vzorku maximálně desítek lidí, kteří už jsou v nejhorším stádiu choroby, a tedy s velmi negativními vyhlídkami na uzdravení. V tomto stádiu se sleduje hlavně bezpečnost, jestli lék celkový stav pacienta nezhoršuje.
  • Po úspěšném otestování přichází fáze s testováním na stovkách lidí, kde se kromě bezpečnosti více pozornosti opět věnuje samotné účinnosti léku. V případě pozitivních výsledků dochází k testování na velkých vzorcích v některých případech až tisíců lidí.

Machavert se aktuálně nachází ve druhé fázi testování. Výsledky na lidských nádorech (v tělech zvířat) jsou podle Pavlína dobré a za 12 až 24 měsíců by se měl proces dostat do stavu, kdy první (lidští) pacienti reálně užijí první pilulku. Dosud však není úplně jasné, na které druhy rakoviny je léčivo vhodné.

„Zatím nemůžeme říct, jestli je to na všechny druhy rakoviny, protože to na všech typech testováno nebylo. Ale na typech lidských nádorů na zvířatech, na nichž jsme lék testovali, to bylo vždy úspěšné. Primárně se zaměřujeme na rakovinu slinivky. Ta patří mezi nejagresivnější formy s velmi krátkou mírou dožití, přičemž klasická léčba na ní pořádně nefunguje,“ vysvětluje dále Pavlín.

Stačí jen šest miliard korun

Testování léčiva probíhá ve Spojených státech, kde Machavert také oficiálně sídlí. Výhodou tamního Colorada, kde má biotechnologický startup svou laboratoř, je blízkost všech důležitých institucí v okruhu pěti kilometrů. Je tu univerzita s potřebnými přístroji, velká nemocnice a také úřady.

Spojené státy navíc tvoří čtyřicet procent celosvětového farmaceutického trhu, a tak je Colorado i z byznysového pohledu vhodné. Většina dnes vyvíjených a schvalovaných léků speciálně v menších firmách se vyvíjí právě v USA. Po úspěšném dokončení testování nicméně Machavert plánuje získat licenci také v Evropě. To by po absolvování procesu za oceánem mělo být o něco jednodušší a zahrnuje především práci armády právníků.

Kromě získání licence před Machavertem však ještě stojí další velká výzva – peníze. „Celý průběh vývoje léku v průměru stojí 800 milionů dolarů. My věříme, že budeme výrazně levnější, podle edukovaných odhadů by to mělo být kolem 300 milionů dolarů (6,2 miliardy korun),“ přiznává Pavlín.

I to je další důvod, proč Češi založili firmu ve Spojených státech. Kapitálový trh je tu mnohem větší než v Evropě, investice jsou dynamičtější a USA jsou zároveň domovem největší akciové burzy na světě. IPO (počáteční veřejná nabídka, tedy vstup na burzu) je i logickým vyústěním financování podobného výzkumu. V případě Machavertu je v plánu do tří až pěti let, avšak tři roky jsou až přehnaně optimistickým odhadem.

Americký startup s českým kapitálem…

Dosud se v otázce financování Machavert spoléhal zejména na české investory. „Fungujeme tak trochu obráceně, z českého kapitálu financujeme výzkum a vývoj v Americe,“ směje se Pavlín. Důvodů pro tenhle fakt je několik, zejména pak dlouhodobé osobní kontakty zakladatelů firmy s podnikateli-investory v České republice.

Ve dvou investičních kolech startup zatím získal zhruba 65 milionů korun, tedy 3,2 milionu dolarů (v prvním 1 milion a v druhém 2,2 milionu), což firmu oceňuje na přibližně 500 milionů korun. Aktuálně probíhá další investiční kolo s cílem získat další dva miliony dolarů.

„V Česku je dostatek kapitálu na to, abychom takhle mohli financovat několik fází. Kvůli rychlému růstu však rychle roste také spotřeba peněz, kterých je potřeba čím dále tím víc,“ popisuje Pavlín. Česká republika tak pro financování startupu přestává stačit. V aktuálním kole tak už navazují spolupráci se zahraničními investory – příslib evidují ve Velké Británii i ve Spojených státech.

…od 40 investorů

Noví investoři se tak přidají k celkovým již více než čtyřiceti předešlým. Mezi nimi jsou přímo zakladatelé Machavertu (kteří si udržují akcie s rozhodovacími pravomocemi) a také členové boardu: spoluzakladatelé Invia.cz Michal Drozd a Radek Stavinoha. Podle Pavlína je mezi investory také několik z nejbohatších Čechů. A další známé jméno je například Ondřej FrycReflex Capital působící ve startupu na pozici business advisora.

Proč se do něj rozhodl investovat? „Mám osobní zkušenosti s Ovosanem, něco na tom je. A za pokus to stojí,“ odpovídá na dotaz Těchinternetů Ondřej Fryc. Ovosan je přírodní preparát na podporu obranyschopnosti využívající biologicky aktivní fosfolipidy (ano, ty, které Machavert plánuje využít při léčbě rakoviny) z dílny firmy Areko, ze které vlastně celý nápad pramení.

Co od investice očekává? „Uvědomujeme si, že Machavert čeká ještě dlouhá cesta, takže v krátkém horizontu nic. Ale očekáváme, že do toho kluci dají všechno,“ říká Fryc s úsměvem.

A má Machavert potenciál stát se unicornem? „Pokud se jim to podaří, mají potenciál stát se unicornem. A kdyby nebyla vůbec žádná naděje, že se jim to podaří, tak by to nedělali ani oni, ani my,“ uzavírá Fryc.

To si uvědomuje i Pavlín: „Nejde vůbec o konzervativní investici, riziko je ve farmaceutickém oboru jedno z nejvyšších vůbec. Pro investory to ale představuje obrovský potenciál, a to zejména pro ty z prvních kol. Multiplikace případného zisku je enormní, pokud se to povede, bude to opravdu lifestyle changing investment.“

Diskuze k článku