Právo pro startupy II: Firma – Základní dokumenty

Přestože vlastně neexistují důležitější dokumenty než ty ujasňující založení firmy, hodně zakladatelů úvodní fázi bohužel podceňuje. Nebuďte mezi nimi a přečtěte si o zakladatelské listině a společenské smlouvě! Aneb druhý díl seriálu Právo pro startupy a dvojice dokumentů, které určují základní práva a povinnosti ve firmě.

Zvážili jste pro a proti a zakládáte firmu. Skvělé! Je načase seznámit s dvojicí nejzákladnějších dokumentů pro firmu.

Projděte si také díl první: Firma – Kdy si ji založit, kdy se dělit o podíl? Prochází základní situace, které se týkají založení firmy a radí třeba i to, jaký je ideální počet společníků.

Společenská smlouva a společenská smlouva

Všude, kde je právo příliš jednoduché, vymyslel zákonodárce alespoň nástrahu v podobě zmatení pojmů, abychom měli my advokáti znesnadněnou práci. Stejně je tomu u zakladatelské listiny. Ta je základním formálním dokumentem a obsahuje standardní informace – jak se jmenujete (název společnosti), co budete vlastně dělat (předmět podnikaní), kam vám může finančák posílat upomínky (sídlo) apod.

V čem tedy tkví zmatení pojmů? Jakmile firmu nezakládáte sami, nejmenuje se tento dokument zakladatelská listina, ale společenská smlouva. I když se jedná o ten samý dokument. A aby toho nebylo málo, jako společenskou smlouvu označujeme v praxi také druhý základní dokument, tzv. Shareholders agreement.

Zakladatelská listina, resp. Společenská smlouva

Jedná se o formální dokument, který je veřejně dostupný všem. Změny v tomto dokumentu se dělají notářským zápisem a proto se začínající firmě vyplatí udělat ho již napoprvé správně, každá změna s sebou totiž nese další náklady navíc. Tím, že je tento dokument určen veřejnosti, musí obsahovat kromě výše uvedených skutečností také informaci o tom, kdo má právo za společnost jednat, resp. jestli mohou jednatelé za společnost jednat samostatně, nebo musí podepisovat některé nebo dokonce všechny smlouvy společně. Jeho součástí je také určení způsobu hlasování o interních záležitostech firmy.

Je důležité zopakovat, že tento dokument je veřejný. Znamená to, že je to jakási výloha do fungování vaší firmy. Většinu citlivých dat a informací proto ustanovuje právě druhý ze základních dokumentů – Shareholders agreement (dále jen SHA).

Někdy však můžete chtít některé citlivé informace, jako je například nakládání s majetkovými právy k vaší společnosti, veřejně dostupné. V takovém případě jsou součástí společenské smlouvy. Typickým příkladem je nutnost souhlasu společníků s převodem podílu jednoho z nich na společnost. Pokud je tato podmínka zmíněna přímo ve společenské smlouvě, nazýváme ji v právním prostředí pojmem “tvrdá brzda”. Do veřejného dokumentu můžete zahrnout i další vztahové záležitosti jako například předkupní právo nebo přednostní právo na podíl, ty jsou však ve většině případů obsaženy právě v SHA.

Společenská smlouva, resp. Shareholders agreement (SHA)

Většina citlivých záležitostí bývá upravena ve speciálním dokumentu – SHA. Tento dokument není povinný, je však celá řada důvodů, proč ho mít, a v naší praxi je využíván téměř vždy při zakládání společností o více společnících.

Prvním z důvodů je fakt, že je to smlouva neveřejná, tzn. nenajdete ji v obchodním rejstříku. Druhým důvodem je, že se jedná o neformální dokument, společníci tak mají možnost v něm značně svobodněji upravit mnohem větší množství záležitostí. Jednoduše řečeno, SHA oproti společenské smlouvě snese mnohem flexibilnější, inovativnější a z pohledu tradičního pojetí společenské smlouvy mnohdy až hraniční úpravu vztahů mezi společníky.

V extrémních případech může obsahovat i záležitosti, které jsou na hraně dobrých mravů či práva. I proto je důležité nechat si smlouvu posoudit právníkem.

Třetím a asi nejdůležitějším argumentem pro použití SHA, zejména pak zařazení práv a povinností do něj místo do Společenské smlouvy, je fakt, že k jeho změně není potřeba notářský zápis. To výrazně zvyšuje flexibilitu úprav, ať už z časového nebo finančního hlediska. Měnit společenskou smlouvu každý měsíc by vás administrativně i finančně značně bolelo, v případě SHA to již takový problém není. SHA proto v některých případech funguje jako transakční dokument, pomocí kterého se mění formální společenská smlouva.

Zdroj: Flickr.com, Santi Villamarín, Files

Zdroj: Flickr.com, Santi Villamarín, Files

Doporučená struktura SHA obsahuje tři základní okruhy:

  • Kontrola nad společností – V tomto okruhu se řeší nejen otázka jednání jménem společnosti, ale také právo nakládat s ní, jejím majetkem a jejími právy a povinnostmi. Jde typicky o povinnost schvalování některých úkonů. V případě vstupu investora se například jedná o závazek společníků, že nebudou uzavírat smlouvy nad určitou částku bez jeho vědomí či souhlasu.
  • Preference mezi zakladateli – Společnost se zakládá za účelem zisku, na který však nemají všichni společníci stejná práva, neboť mají většinou trochu odlišná postavení. Proto se často upravuje přednost v čerpání prostředků společnosti. Nejde čistě jen o zisk, ale také o úpravu rozdělení rozpočtu mezi jednotlivá oddělení. Může se jednat například o rozhodnutí, že minimálně 20 % zisku půjde vždy do vývoje.
  • Civilizované řešení rozchodu – Asi nejzajímavější, ale také nejčastěji citovaná a upravovaná část. V časech, kdy máte s ostatními zakladateli dobré vztahy, je příhodné s pomocí právníka určit řešení situace, která může nastat v případě, že vztahy již nefungují a zakladatelé se hádají, nebo dokonce rozcházejí. Americká právní praxe poskytuje množství zajímavých instrumentů řešení takové situace. Základní čtveřicí instrumentů jsou: tag along, drag along, předkupní právo a opce (právo odkoupit podíl druhého + povinnost prodat podíl druhému). Dopodrobna se jimi budeme zabývat v některém z dalších dílů.

Shrnutí

V tomto díle jsme vás seznámili se dvěma nejdůležitějšími dokumenty při zakládání společnosti. Přes shodu názvů představují zcela odlišné listiny. Nenechte se zmást a mějte při zakládání společnosti jasno. Nepodceňte počáteční fázi a věnujte dostatečný čas vypracování těchto dokumentů. Věříme, že to zvládnete. Sledujte náš seriál Právo pro startupy a dozvíte se další užitečné a cenné rady, v příštím díle například to, jak ochránit váš nápad.

Diskuze k článku