Petr Podola a Jan Foret (C2H): Foundeři startupů by měli mít od začátku větší cíle

Foundeři startupů mají stále větší přeshraniční ambice, bohužel to jde pomalu a měli by mít větší cíle již ze startu. Zároveň se příliš koncentrují na produkt a jeho dokonalost a často dochází k průtahům ve vývojové fázi, říkají Petr Podola a Jan Foret, investment manažeři v C2H Equity.

C2H Equity, kterou vede Michal Mička, je struktura postavená na třech samostatných nohách, tedy třech oblastech zájmu:

  • C2H Private Equity, která nyní vlastní podíly v zaběhnutých společnostech Favorit, Liftago a Papíromat;
  • INCOMMING ventures s podíly v e-commerce projektech Carzada, Flatio, Expando, ShopSys a Apifier;
  • C2H Real Estate, který se zaměřuje na investice v oblasti realitního developmentu a aktuálně pracuje na dvou rezidenčních projektech v hodně 330 milionů korun a redevelopmentu obchodního centra v hodnotě 1,2 miliardy korun.

V rámci seriálu o aktuálních trendech ve startupovém světě jsme na Těchinternetech oslovili nejznámější venture kapitálové fondy se šesticí otázek. V předcházející epizodě nám odpovídal Cédrix Maloux ze StartupYardu.

Vidíte v posledních letech nějaký posun v rámci fungování nebo zaměření českých startupů?

Foundeři mají stále větší přeshraniční ambice. Dříve jsme se často setkávali s názorem, že prvně chtějí vyzkoušet a ovládnout český trh a až poté se zaměřit na zbytek Evropy, Spojené státy a další kontinenty. Nyní se již startupy nebojí jít do zahraničí, ať za zákazníky, nebo za investory pro peníze. Bohužel jde tento proces pořád pomalu a foundeři by měli mít větší cíle již ze startu, například v SaaS businessu je jedno, kde se zákazník nachází.

Petr Podola

Pozorujete, že se startupy, které vám posílají poptávky na investici, v průběhu let spíš zlepšují, nebo zhoršují, co se týče kvality jejich byznys plánu nebo i jejich samotného nápadu?

Určitě zlepšují, kvalita materiálů v principu roste. Projekty, které nás oslovují, prezentují většinou detailně připravený pitch deck, mají přehled o své konkurenci u nás i v zahraničí a mají i detailně vypracovaný business plán. Samozřejmě čas od času přijde poptávka na investici, kde poptávající nemá připravené žádné materiály a poptává finance pouze na nápad. Projekt, který není detailně připravený na investiční kolo, vůbec neuvažujeme.

Přehodnocovali jste v posledních letech oblasti, na které se zaměřujete?

Ano, pozorováním českého startupového prostředí bychom se rádi více zaměřili na technologické startupy, které využívají vysokého potenciálu lidí v České republice, ovšem s globální ambicí.

Jan Foret

V čem je startupové prostředí v České republice jiné než v dalších zemích, kde investujete?

Velká koncentrace týmů na produkt a jeho dokonalost v porovnání se zahraničím, kde je koncentrace především na prodej produktu (který ani nemusí být úplně dokonalý). České startupy spíše detailně pilují produkt, který by se dal spustit v beta verzi, začít budovat povědomí a nalákat první zákazníky. Často tak dochází k průtahům ve vývojové fázi, když už v zahraničí v daném stádiu produkt generuje tržby.

Jaký druh startupů vám chybí, do kterého byste chtěli investovat? (Něco jako dream startup, který byste prostě nemohli odmítnout, případně oblast, které se nevěnuje dostatečná budoucnost.)

Startup s výjimečným technologickým týmem a produktem, který je již otestován na zahraničním trhu, má platící mezinárodní zákazníky a tím pádem i globální potenciál a je reprezentován schopným týmem, který se nebojí výzvy v podobě globálního dosahu už v seed fázi financování.

Na základě čeho děláte risk analýzu? Které jsou nejdůležitější faktory, které při tom sledujete?

Nejdůležitějšími oblastmi, na které se zaměřujeme, jsou:

  • tým – zkušenosti s problematikou, seniorita, potenciál a ambice uspět na globálním trhu,
  • produkt – co nabízí zákazníkům, jaký problém řeší, jaký je zájem o dané řešení,
  • trh – velikost, míra růstu,
  • a konkurence – kdo je leaderem trhu, jaký je jeho podíl, srovnání produktu a konkurenčního produktu.

Dalšími rizikovými faktory, které zkoumáme, jsou například bariéry vstupu, možnost dosažení prezentovaného business plánu a další.

Diskuze k článku