Organizátorky Women Startup Competition: Ženy nejsou tak průbojné a víc se bojí

Pavlína Zychová (na úvodní fotce vlevo) z Mystay je jako úspěšná startupistka většinou v mužském kolektivu, Jana HodboďováNápadu roku v oblasti podpory startupů také. Podle svých slov proto vědí, že to mají ženy v byznysu těžší, ale to i s ohledem, jaké jsou – ne tak průbojné a víc se bojí.

Společně proto organizují Women Startup Copmetition. „Přišlo nám fajn holky trošku nakopnout, aby se tolik nebály,“ říkají v rozhovoru pro Tyinternety. Povídali jsme si o postavení žen ve startupech, ale i o minulých ročnících a novinkách v rámci soutěže.

Jana Hodboďová se pohybuje ve startupovém ekosystému přes 8 let. S podnikáním se setkala ještě o několik let dříve, když se podílela na vedení vydavatelství. Se startupy se seznámila díky ČVUT, kde dostala možnost nastartovat inkubátor InovaJET a následně působila i v Prague Startup Centre. Aktuálně je Project manager ve startupu Leadspicker, spoluorganizuje soutěž Nápad roku a Women Startup Competition a také působí ve startupu zaparkuju.cz.

Pavlína Zychová je absolventka Univerzity Palackého. Právnička vzděláním, dobrodruh povoláním. Již několikátým rokem je hnacím motorem startupu MyStay. Rozvíjí obchodní aktivity v Evropě, Asii a Africe. Věří, že Booking.com anebo Airbnb nestačí jako jediná online revoluce v hotelierství. Minulý rok jí Hospodářské noviny vyhlásili Top ženou Česka v sekci startupy. Ve Women Startup Competition Prague pomáhá zviditelnit podnikatelky a motivovat okolí. Miluje rozmanitý život a neví co je to nuda. Jeden z nejsilnějších momentů, který zažila, bylo zdolání pětitisícovky v Africe.

Finále letošního ročníku soutěže Women Startup Competition se koná 12. února v prostorech Impact Hub Prague.

Proč jste se rozhodly organizovat Women Startup Competition?

Pavlína: Byla jsem jedním z účastníků WSC v Budapešti, kde tuto soutěž založil Tamás Müller. Celoevropské finálové kolo pořádá od roku 2014 a v roce 2015 jsme se tam zapojili s MyStay. Dostali jsme se do finále a rok na to mě Tamás oslovil s tím, že by chtěli víc působit v jednotlivých zemích, kde by se pořádala semifinálová kola. Nabídka stát se ambasadorkou mě nadchla. Koncept se mi líbil a šla jsem na radu za Janou, protože měla s organizováním eventů spoustu zkušeností.

Jana: A já jsem pro každou špatnost [smích]. Když mi o tom Pavlína řekla, rozhodly jsme se do toho jít dohromady. Přišlo nám to jako vhodné spojení. Pavlína má zkušenosti z pohledu startupu a já v rámci ekosystému.

Pavlína Zychová (vlevo) a Jana Hodboďová

Co je vlastně cílem WSC?

Pavlína: Osobně ráda rozdávám entuziasmus do podnikání a chuť něco dělat. Tahle příležitost představovala ideální propojení. To, že to padlo na soutěž pro holky, je spíš náhoda.

Jana: Obecně mě baví pomáhat lidem a tím, že jsme holky, to dokážeme vnímat z našeho pohledu. Ani jedna z nás není feministka, ale známe to z vlastní zkušenosti. Pavlína je jako úspěšná startupistka většinou v mužském kolektivu, já v oblasti podpory startupů také. Proto víme, že to mají ženy těžší, a to i s ohledem na to, jaké jsou – ne tak průbojné a víc se bojí. Přišlo nám fajn holky trošku nakopnout, aby se tolik nebály.

Proč tomu tak je?

Pavlína: Na to se snažím přijít i já sama. Proč zakládají jen 19 procent startupů? Proč do toho nejdou víc? Proč?

A přišla si na nějakou odpověď?

Pavlína: Myslím si, že je to o mindsetu. O přístupu, který vychází ze samotné výchovy. Ten v sobě pak zrcadlí i možnosti, které společnost časově dovoluje a podporuje. Nemyslím tím, že by po ženách společnost obecně požadovala, aby zůstaly doma a staraly se o domácnost. Ale prostor zařídit si dostatek času na všechno je menší. Třeba v Nizozemí mají mnohem kratší mateřské dovolené, ale podpora, škola je pak mnohem silnější. A je to i o komunitě, ne jen o státu. Lidé si tam zakládají vlastní školky – 5, 10 rodičů má stejně staré děti, tak si pronajmou jednu místnost a rodiče se střídají při hlídání. Všechno jde, když se chce. U nás jsme v tomhle možná pomalejší, ale ještě jsem na to zatím nepřišla. To, že organizujeme WSC, mě nad tím ale nutí neustále přemýšlet a nadále pomáhat, poskytovat lidem mentoring.

Jana: Myslím si, že je to hodně o příkladech. Holky potřebují vidět, že to jde a že to není nereálné. Obecně jsou holky možná méně průbojnější, dokud své věci nemají na 120 procent, tak to nejde. Jsou perfekcionistky. Chlapy si někdy jedou „fake it till you make it“, ale ženy opravdu potřebují mít všechno tip-ťop, aby si tím byly samy jisté. Jsou to přirozené vlastnosti, není to nic zvláštního, ale tohle nemusí být bariéra.

Jana Hodboďová

Potkáváte se někdy s hejty? Čeho se nejčastěji týkají?

Jana: Čekala jsem, že to bude mnohem horší. Sem tam si někdo rýpne, většinou chlapi, ale jde jen o drobné komentáře, které myslím pramení z nepochopení. Prostě si nás zaškatulkují mezi feministky, aby to pro ně bylo srozumitelné, a tím to hasne. Jednoduše asi nerozumí, proč soutěž určenou pouze pro ženy vlastně pořádáme. Mně to přijde normální – ze stejného důvodu, proč existují soutěže pro např. studentské startupy. Mají zkrátka společnou charakteristiku a nikdo to neřeší. Ale pokud jde o ženy, hned je to citlivější téma a zavání feminismem, což je úplný nesmysl.

Z druhé strany si moc dobře umím představit, co by se dělo, kdyby někdo organizoval podobnou soutěž jen pro muže.

Pavlína: Pokud zjistíme, že je v dané cílovce stejná potřeba, klidně se tam můžeme jednou rozšířit. Nemám s tím problém.

Jana: Jeden ročník pokojně můžeme udělat pro chlapy, když jim to udělá radost.

Pavlína: Důležité je, aby se ženy i muži z akce poučili. Jednoduše teď máme nastavený target group, což jsou ženy.

Jana: Absurdní je, že kdybychom to zaměřovaly na středoškoláky nebo seniory, tak to nikomu divné nepřijde. Žádný 30letý člověk by si nezačal stěžovat, že je to soutěž jen pro 50+, protože by vypadal jako hlupák, a nenadával by nám do seniorek [smích].

V Česku je zároveň dost různých startupových soutěží. Jak se na to díváte, je potřeba nějaká další?

Pavlína: Kdyby to byla „normální“ soutěž se zacílením na všechny startupy, tak ne. Ale tím, že cílíme na konkrétní skupinu a není tady pět podobných soutěží – Women Startup, další Competition for Women a pak SuperWomen, se toho nebojíme. Víme, že máme svoji cílovku a té se držíme.

Jana: Já WSC organizuji prostřednictvím platformy Nápad roku a vůbec v tom problém nevidím. Jak říkala Pavlína, máme jinou cílovku než ostatní soutěže a té přizpůsobujeme obsah. Jsou tu i jiné iniciativy, kteří sdružují ženy-podnikatelky, jako například Ocenění českých podnikatelek, ale není to ve střetu s tím, co děláme. Jsou naši partneři, protože se dokážeme navzájem doplňovat. Podobných aktivit je tady opravdu málo, ale navyšovat jejich počet by už neodpovídalo velikosti trhu. Každá soutěž by si měla najít něco, v čem je jiná, a to se nám myslím daří.

Pavlína Zychová

Teď organizujete již třetí ročník WSC. Jak hodnotíte první dva?

Jana: První ročník byl pro nás pilot, protože nic podobného tady neexistovalo a nevěděly jsme, co od toho očekávat. Překvapilo nás ale, jak pozitivní ohlasy jsme měly. Po pilotu jsme se tak rozhodly pokračovat a udělat z WSC platformu nejen jako jeden event za rok, ale pracovat s holkama dlouhodobě, což se nám začíná dařit.

Pavlína: Osobně jsem se obávala o účast, jestli to lidi vůbec bude zajímat. Bála jsem se o výběr startupistek, i když při prvním ročníku jsme měly nabito, protože jsme rovnou na začátku oslovily podnikatelky z našeho okolí. Kromě toho jsme pořádaly panelovou diskuzi a organizovaly jsme to v STRV, takže se přišlo podívat hodně lidí i od nich. První ročník tak byl nad očekávání a přinesl skvělé odhlasy ze širokého dámského i pánského okolí. Zkrátka výborný odrazový můstek pro konání dalších ročníků.

Pokračovat s dalším ročníkem tak byla samozřejmost?

Pavlína: Ano, když jsme viděly ohlasy z prvního ročníku, druhý ročník byl malou samozřejmostí. Ale musely jsme se dohodnout, že do toho opravdu půjdeme, protože nás to stálo mnoho nervů. Zároveň jsme už měly jméno, měly jsme co překonávat, druhý ročník musel být větší. To se nám podařilo, účast se navýšila na dvojnásobek, počet přihlášených projektů narostl, měly jsme zajímavou panelovku atd. A letos se chceme opět překonat, máme několik překvapení a esa v rukávu.

Co například bude letos jinak?

Pavlína: První ročník jsme si daly povinnost, že každá prezentující to den předem musí odprezentovat před našim coachem Lukášem Hrdličkou z Presentations, který jim pomáhá se slidy i obsahem. Druhý ročník jsme pak udělaly den předem větší bootcamp, kde jsme pozvaly pět mentorů z oblastí, které bych já jako startupistka potřebovala – právo, jak jednat s investory, jak nastavit byznys plán, prezentace a sales a marketing. Letos již máme mentorů šest, protože jsme oblast sales a marketing rozdělily na dvě.

Jana: Nechtěly jsme obsah totálně měnit každý rok, spíš chceme každý rok vypilovat a zlepšit to, co nám funguje. Bootcamp holkám hodně pomohl, proto ho rozšiřujeme. Do WSC se hlásí mnoho holek, které například nikdy neprezentovaly před publikem. Zkušenosti tak často nemají. Na prvním bootcampu jsme si při sledování prezentací s Pavlínou říkaly, že to bude úplný průšvih, avšak holky se za den dokázaly tak rapidně změnit, že jsme koukaly jak blázni. Prezentace ovšem nikoho nespasí, proto jsme bootcamp rozšířily.

Jana Hodboďová

Máme očekávat i změny v programu?

Pavlína: Během programu letos zařadíme panel Fast 50, soutěže od Deloittu, kde zvítězil Josef Průša s jeho 3D tiskárnami. Druhé v celém CEE regionu bylo Kiwi, za které dorazí, sice již ex-Kiwi, Lucie Brešová. Na konec plánujeme překvapení, ale to si zatím necháme pro sebe.

V Česku podle průzkumu ženy zakládaly nebo spoluzakládaly jen 19 procent startupů. Nenarážíte na limity počtu projektů, které se do WSC mohou zapojit?

Jana: Bály jsme se, že to tak bude. Zejména český a slovenský rybníček, na který se zaměřujeme, je dost malý. Letos však máme nejvíc přihlášek za celé tři roky. Víc spolupracujeme s partnery a celým ekosystémem. Uvidíme, jak to bude za další tři roky [smích].

Z jaké podnikatelské oblasti se nejčastěji startupy hlásí?

Pavlína: Například na prvním ročníku nebyly dva projekty, které by působily ve stejné kategorii. Ve druhém ročníku to bylo podobné, jen jsme měly dva startupy z travel oblasti.

Jana: Sice nerada zjednodušuju, ale vidíme dva trendy. Jedním je ICT, protože v této komunitě se díky Nápadu roku primárně pohybujeme, a druhá skupina jsou projekty, které mají sociální přesah.

Máte na závěr nějakou radu pro ženy-startupistky?

Pavlína: Nebojte se toho, přihlaste se do WSC a my vám pomůžeme.

Jana: Nebát se, nekomplikovat si to a neřešit nic víc, než je nutné.

Diskuze k článku