Muchna: Dávejte si pozor na to, co chcete. Může se vám to totiž splnit

„Cesta spravedlivého lemovaná jest nespravedlností, sobectvím a tyranií lidské zloby,“ tvrdí v Bibli Ezechiel. Zakladatel Y Softu má z podnikání podobné zkušenosti. „Než jsme se dostali k tomu nápadu, tak to trvalo pět let. Pět let marných pokusů o rozjezd byznysu,“ tvrdí Václav Muchna.

O tom, že cesta k úspěchu je dlážděná omyly, se přesvědčil i sám, když ve dvaceti letech rozjížděl freehosting mesto.sk. „Měli jsme to pěkně rozjetý a den předtím, než jsme měli firmu prodat slovenskému Telekomu, nám naši partneři sebrali všechny servery a nám zůstaly jenom dluhy,“ vzpomíná na svůj první nepovedený kšeft.

„Byl to zlomový moment, kdy jsme se se zbylým partnerem dohodli jet dál a nevzdávat to,“ popisuje Muchna své začátky. „Mohl jsem tehdy jet programovat do Švýcarska za astronomických 140 tisíc, ale to jsem netušil, že za to bych si v Curychu moc neužil. Kolega tak prodal byt, abychom splatili dluhy, ale myslím, že dneska je rád, že se na to tenkrát nevykašlal.“

Po deseti letech fungování Y Softu má jeho firma tržby kolem půl miliardy korun, zisk padesát milionů a zaměstnává 180 lidí po celém světě. „Žádné štěstí není. Je nutné to pořád zkoušet a zkoušet. I když je to občas hlavou proti zdi. Hlavní je ale myslet globálně a naučit se svůj nápad vidět rovnou s globálními parametry. České startupy to prostě neumí,“ vysvětluje klíčovou ingredienci úspěchu. Globální nastavení startupu je podle Muchny největší výzva pro české podnikatele.

Z koleje do inkubátoru

Krušné byly i samotné začátky Y Softu. Po několika marných projektech totiž zůstala jen ta vize. „Co vám budu vyprávět. Žil jsem v kanclu, protože jsem neměl na nájem bytu a sprchoval jsem se naproti v hospodě, výměnou za to, že jsem tam občas vařil,“ popisoval začínajícím brněnským startupistům své podnikatelské dobrodružství Muchna. Zlom přišel se službou Safe Q, se kterou se firma rychle prosadila i globálně.

„Vlastně to nebyl ani náš nápad. Vymysleli ho v brněnské bohunické nemocnici, kde měnili kancelářské tiskárny za síťové a někoho tam napadlo, jestli by nemohly ty tiskárny vytisknout každému to jeho po přihlášení zaměstnaneckou kartou. A tak to všechno začalo,“ popisuje Muchna start milionového byznysu.

Po pár měsících a poté, co se službu experimentovali na několika českých univerzitách, se ohlásila delegace z japonského výrobce tiskáren Ricoh. „To byl průšvih. My tou dobou neměli vizi, neměli obrat, a jediné, co jsme měli, byly kancly na koleji. Ještě rádi jsme se přes víkend nastěhovali do tehdy nového inkubátoru v JIC,“ vzpomíná na první oficiální kanceláře Y Softu.

Investory nemáme, investujeme sami

Protože Y Soft nedělá jenom softwarové, ale i hardwarové řešení, potřebovala mladá firma peníze. „Samozřejmě jsme našli andělského investora, který nám půjčil náš první milion na andělský úrok čtyřicet procent. To ale byly jediné peníze, které jsme od někoho dostali,“ konstatuje Muchna s tím, že dodnes firma nevyplácí dividendy, ale všechen zisk vrací zpět do vývoje a deset procent odesílá do malého vlastního investičního fondu.

V roce 2009 už firma začala rychle růst a bylo potřeba dát dohromady finance. „Tou dobou se o nás začali zajímat investoři a chtěli po mě pro mě dosud neznámé papíry jako třeba ballance sheet. Nechal jsem proto udělat audit, po kterém jsme museli vyhodit finančního ředitele,“ popisuje přechod do standardizovaného světa velkého byznysu. On sám už dnes neprogramuje. „Rád bych, ale šéf vývoje mi to zakázal už v roce 2008.“

Opatrně na svá přání

Při přechodu z malého startupu do velké firmy se mu osvědčilo hlídat si čtyři faktory. Standardizaci, automatizaci, vzdělávání s důrazem na praxi a spokojené lidi. „První dvě věci se hodí v okamžiku, kdy potřebujete, aby spolu efektivně komunikovaly pobočky v různých částech světa. Třeba v Praze a v Brně. Další dvě jsou jasné – bez vzdělávání lidé zakrní a zároveň je třeba s nimi zacházet tak, aby neztráceli motivaci. Doba, kdy podnikatelé lidi vysáli a odkopli, je už dávno pryč,“ vysvětluje a dodává, že největším blokem pro rozvoj byznysu je nedostatek seniorních vývojářů.

Jeho podnikatelská filozofie je upřímnost a otevřenost. „Co si budeme namlouvat, firmy tu nejsou pro zákazníky, ale kvůli zisku. Tak je to i v zákoně a pokud společnost nevydělává, tak by neměla existovat,“ shrnuje svůj pohled na byznys.

„Dávejte si pozor na to, co chcete. Mohlo by se vám to totiž splnit,“ zní Muchnova rada na závěr. „Chtěl jsem mít globální firmu a teď pomalu nevím, co je za den a v jakém jsem časovém pásmu, jsem v první pětce nejčastějších pasažérů British Airways ve střední Evropě a ženu vidím jednou za čas. Tak opravdu rozvažte, jestli tohle chcete taky.“