Miroslav Esser (Creative Dock Ventures): 99 % času chodím po trhu a sháním investory

Funguje hlavně jako dodavatel řešení na klíč pro firmy. Záběr má ale daleko širší. Už od samého začátku chtěli lidi v Creative Docku vyvíjet i vlastní projekty. „Ty nám totiž dávají daleko větší svobodu,“ vysvětluje partner Creative Docku Miroslav Esser, který má na starosti „ventures“ – shánění andělských či venture kapitálových investorů.

Do řady vlastních projektů, do kterých je možné investovat, patří například nedávno spuštěná služba životního pojištění Mutumutu přes správu kontaktů Kontakto až po revoluční univerzální platformy pro banky Sixty 60.

V poslední době rozjel Creative Dock několik vlastních projektů. Co vás k tomu vede?  

Vlastně to není otázka poslední doby. V podstatě jsme hned od samého začátku chtěli dělat projekty společně s korporacemi, mít v nich majetkový podíl a nechat se motivovat růstem jejich hodnoty. Ukázalo se však, že firmy zatím nejsou připraveny se s námi dělit, nebo pouze ve výjimečných případech.

Víte, proč tomu tak je?

Korporátní firmy na to v naprosté většině nemají nastavené schvalovací procesy, právní procesy, je to pro ně úplná novinka. Jednání se tím strašně komplikovala nebo úplně uzavírala. Teď už máme jiný finanční model, kdy startup patří zákazníkovi. My děláme s minimální marží, a pokud se to podaří, tak jsme domluveni na bonusu. Tím v podstatě simulujeme exit.

Přesto se vám už v minulosti podařilo nějaké vlastní věci rozjet. Jak se vám to povedlo?

To byla spíše náhoda, takový vedlejší produkt. Vybudovali jsme třeba cloudové účetnictví Sečteno, které vzešlo ze spolupráce s jednou bankou. Změnilo se v ní totiž vedení včetně strategie, tak nám Sečteno nabídli a od té doby je naše. Pak je to také SingleCase, který vznikl ze systému správy dokumentů xPaper určeného běžným zákazníkům. Řekli jsme si, že je na trhu místo pro podobný systém, který by byl šitý na míru právním kancelářím. Ty totiž mají ve spisech často nepořádek a v cloudu pro ně žádné řešení neexistuje. Jde o docela úspěšné startupy z naší dílny, které už ale běží několik let.

Takže nyní se chcete více ponořit do vlastních projektů a dát jim nějaký oficiálnější rámec…

S Martinem Pejšou [zakladatel Creative Docku] jsme si loni na jaře řekli, že se do toho pustíme naplno. A ne jenom tehdy, když něco náhodu vyjde. Na starost jsem to dostal já. Pomáhám rozjet vlastní projekty, a především pak zařídit peníze, což je ta nejsložitější věc, aniž bych to chtěl zveličovat. Takže devadesát devět procent času chodím po trhu a sháním investory.

Pro jaké projekty je aktuálně sháníte?

Loni jsme spustili dva, z toho první bylo životní pojištění Mutumutu. Zjistili jsme totiž, že na trhu s pojištěním chybí inovace. Banky se snaží, operátoři taky, jen pojišťovny strašně zaspaly. Navíc jsou v zajetí brokerských sítí – životní pojištění si můžete koupit v podstatě jen přes zprostředkovatele. Reagovali jsme na to postavením produktu, který je jednoduchý a transparentní. Pojistné podmínky mají jen šest stran, to je ve srovnání s běžným pojištěním, které jich má přes čtyřicet, docela rozdíl. Hlavně si ale pojištění jednoduše sjednáte on-line, což na stránkách pojišťoven v podstatě vůbec nejde. Zároveň je to určené lidem, kteří se starají o své zdraví. Takže pokud nám prokážete, že třeba běháte, chodíte a jezdíte na kole, dostanete nějaké peníze zpátky.

Jak vám dokážu, že jezdím na kole?

O tom bychom mohli mluvit hodiny. Máme aplikaci na sbírání a vyhodnocování dat. Pokud už teď používáte nějakou fitness aplikaci, tak si z ní ta data bereme. Zároveň máme algoritmy, které dovedou posoudit, jestli jste opravdu jel na kole, nebo jste to šidil autem. Ale předpokládáme, že k mnoha podvodům docházet nebude. To by musel být člověk blázen, aby si pořídil životní pojištění a pak dvacet let švindloval.

Kolik jste do Mutumutu vložili a kolik peněz sháníte?

Jako Creative Dock jsme investovali zhruba 1,5 milionu eur a nyní sháníme další 2–4 miliony na expanzi. Na trhu jsme od prvního října, od té doby jsme získali stovky platících klientů, kteří si u nás sjednali a podepsali životní pojištění. V této oblasti vidíme obrovský potenciál a životní pojištění je první, s čím jsme začali. Šéfem Mutumutu je David Bystrzycki, bývalý ředitel českého Home Creditu. A právě v týmech, které jsme postavili, je obrovská síla, tedy v kombinaci seniorních lidí s mladými a odvážnými, kteří se nebojí makat.

A ten druhý projekt?

Jmenuje se Kontakto. Jde o službu pro správu firemních kontaktů a ve srovnání s Mutumutu je podstatně menší. Zjistili jsme, že sami v Creative Docku máme nepořádek v kontaktech, a to nejen interně, ale především na lidi kolem nás. Vytvořili jsme proto službu, která projede firemní komunikaci a vytvoří deduplikovanou databázi všech lidí, se kterými si někdy někdo psal. Vyhledání přitom funguje nejen podle jména osoby, ale i názvu firmy nebo pozice. Pokud potřebujete třeba všechny CEO, developery nebo copywritery, tak si je jednoduše najdete. Projekt je spuštěný, stojí čtyři eura měsíčně za jeden e-mailový účet a zatím máme asi 900 účtů v patnácti firmách.

I pro Kontakto hledáte investora?

Ano, investovali jsme do toho sami a teď hledáme půl milionu až milion eur. Do firmy investoval vedle Creative Docku a founderů i business angel.

Kdo takoví „andělé“ obvykle jsou?

Jsou to lidé, kteří historicky vydělali peníze a nyní je sami investují do startupů. Většinou se nebojí investovat do raných fází projektů, které ještě nemají klienty, jsou jen ve fázi prototypu nebo myšlenky. Pokud se do projektu zamilují a sedne jim tým, tak jsou ochotni do něj dát peníze a investují v řádech desítek až stovek tisíců eur.

Jak je hledáte?

Konkrétně investor do Kontakto se o nás dočetl v článku a pak se nám sám ozval. Obecně se ale naši investoři dělí do tří skupin. Jednak to jsou venture kapitalisté, kteří jsou nejsnáze uchopitelní, protože to je pro ně standardní byznys a jsou snadno dohledatelní. Existují kontaktní seznamy investorů, ke kterým se můžete dostat, a to nejen v Česku, ale i v zahraničí. Můžete také jezdit na konference, domluvit si tam s nimi spoustu schůzek nebo si je oni domluví s vámi. Pak jsou to korporace, které si v současnosti často staví své investiční odnože. S nimi je to velice podobné. No a nakonec tu máme už zmíněné business angels, se kterými je to nejsložitější. Neexistují totiž žádné seznamy s kontakty a obvykle to je o doporučení, o známostech a hlavně o spoustě schůzek.

Předpokládám, že vedle už fungujících projektů máte i další věci, které chystáte.

Investorům nabízíme ještě dva projekty. Historicky byl naším největším projektem Zonky, který pravděpodobně znáte. Teď jsme začali připravovat podobnou propozici v Nizozemí.

Takže de facto holandské Zonky?

V podstatě ano. Je to peer to peer banka zaměřená na freelancery a cizince, pro které je v Holandsku komplikované získat úvěr. Jmenuje se Brinker a spuštění je naplánované na duben příštího roku. Přípravu a vývoj jsme dokázali zainvestovat sami, ale pro spuštění budeme potřebovat spoustu peněz na marketing. Takže hledáme investora.

A ten poslední projekt?

Ten jsme nazvali Sixty 60, má totiž ušetřit šedesát procent peněz a šedesát procent času bankám. Zjednodušeně řečeno je to IT platforma pro moderní banku. IT systémy v současných finančních institucích jsou strašně zastaralé a programované na technologiích, jejichž vývojáři už pomalu vymírají. Odhadujeme, že do pěti let banky budou muset své systémy kompletně zrenovovat. Proto pro ně stavíme IT platformu, kterou si mohou koupit buď celou, nebo po komponentech, na nichž bude možné dělat hypotéku, úvěr nebo třeba běžný účet. Dokázali bychom to celé udělat sami, ale pokud seženeme investici, můžeme jednotlivé části vyvíjet rychleji.

Přiznám se, že si nedokážu představit, že zkostnatělé instituce typu bank dělají takový revoluční krok.  

Máte pravdu, prodat to nebude vůbec jednoduché. Síla Creative Docku ale spočívá v tom, že se dokážeme dostat do kterékoli banky nejen v Česku, ale třeba i v Německu. A bavit se tam s lidmi, kteří mají na starosti IT, a přesvědčit je, aby vyměnili část systému za Sixty 60. Toho bych se nebál.

Je to omezeno pouze na bankovnictví, nebo by se to mohlo rozšířit i na jiná odvětví?

Přesně takhle uvažujeme. Nechceme rozjet deset věcí najednou, ale dlouhodobě vidíme analogii v pojišťovnictví a energetice. V pojišťovnictví jsme dokonce už první krok udělali, protože platformu k Mutumutu můžeme prodávat i zvlášť. Můžeme tak prodat třeba zpracování formuláře, ale také celou logiku, která vyhodnocuje vaše aktivity – třeba jestli sportujete, nakupujete zdravé potraviny a chodíte na preventivní prohlídky.

Kolik peněz potřebujete pro Sixty 60?

Vývoj platformy nás vyjde na 20 milionů eur, ale jsme realisté a víme, že v téhle fázi není možné získat takové množství peněz od investorů. Sháníme proto asi dva miliony eur. S investory se sice bavíme, nikdo do toho ale zatím nevstoupil. Jednáme i s klienty a dost jsme v tom pokročili. Na závěr bych zmínil ještě poslední vlastní projekt, kterému pracovně říkáme Risk as a servis.

O co jde?

Čím dál víc subjektů má peníze a chtěly by klientům umožnit nějaké dluhové financování nákupů. Není to ale jejich hlavní byznys, příkladem je třeba energetika nebo jakýkoli e-commerce hráč. Nabízíme jim outsourcing schvalovacího procesu. Ten umí posoudit, jestli klientovi mohou půjčit peníze, nebo ne. Nemusí si najímat odborníky a stavět tým, službu si od nás s nějakým měsíčním paušálem koupí. Má to přitom dvě roviny – jednak to je samotná platforma, kterou máme připravenou a na níž schvalovací proces poběží, a pak taky její provozování. Klient si na nastavení a provoz schvalovacího procesu na naší platformě může někoho najmout nebo to jako službu poskytne Creative Dock.

A to je v jaké fázi?

To už prodáváme a myslím, že v dohledné době nebudeme potřebovat ani investice. Bavíme se se subjekty na trhu, které by ji mohly použít. Sice jde o vlastní aktivitu Creative Docku, od předchozích se ale liší tím, že ji dokážeme utáhnout sami i bez peněz od investorů.

Je zajímavé, že své vlastní projekty chcete dostat za hranice…

Ze spolupráce s korporacemi jsme si odnesli jednu důležitou zkušenost. Startup většinou chtějí postavit v zemi, kde působí. Nemají moc zájem o projekty, které by fungovaly po celé Evropě.

Proč to tak je?

Pokud děláme pro pojišťovnu v České republice, tak se bavíte s českým představenstvem, pro které je klíčový projekt v Česku. Německo a Francie jeho cíle neplní, protože za úkol má inovovat český byznys. To nemyslím zle, taková je realita. Dělání vlastních věcí nám dává daleko větší svobodu a třeba Sixty 60 ani nemusíme spouštět v Česku, pokud se dohodneme třeba se švýcarskou nebo rakouskou bankou. Kontakto jsme rozjeli v Česku, ale aplikace je celá v angličtině. A pokud si to odsouhlasíme, další zemí bude Německo. Je to přitom velice jednoduché, nejsou s tím spojeny žádné bariéry vstupu. To se stávajícím byznysem s korporacemi bylo velice omezené.

A jakou šanci na „exit“ vidíte u rozjetých projektů?

Může se to stát kdykoli mezi třetím a šestým rokem. Máme dopředu vytipované potencionální kupce. Kontakto si klidně může koupit třeba Google nebo Microsoft a udělat z něj funkcionalitu svých e-mailových řešení. Samozřejmě v ideálním případě. Pokud budeme dobří, tak ale nevidím důvod, proč by se nám to nemuselo podařit. U Mutumutu bychom exit chtěli udělat pojišťovně, až budeme mít velký pojistný kmen a ukáže se, že model funguje.

Diskuze k článku