Martin Henk (Pipedrive): Estonsko dalo v 90tých letech přednos fiberu před železnicí, což bylo dobré rozhodnutí

Estonský startup Pipedrive vyvíjející CRM platformu v Praze otevře novou pobočku, ve které chce zaměstnat 100 ajťáků. Martin Henk, spoluzakladatel firmy s námi v rozhovoru mluvil o nové pobočce i o tom, jak se z Estonska stala startupová velmoc a jak může inspirovat Českou republiku.

Co je Pipedrive a proč jde do Prahy

Pipedrive je prodejní CRM platforma, která snižuje míru administrativu obchodníků ve firmách. Aktuálně má ve 170 zemích 75 tisíc zákazníků z více než stovky odvětví. Společnost byla založena v Estonsku a je jednou z tamních vedoucích technologických firem, jen letos získala investice 50 milionů dolarů a její tržní valuace se podle TechCrunche pohybuje nad 300 miliony dolarů.

S pobočkami v Tallinu a Tartu (Estonsko), New Yorku, Lisabonu a v Londýně, nedávno Pipedrive oznámil otevření kanceláře v Praze. Ta se stane pátou mezinárodní lokalitou této společnosti. Nová pobočka zaměstná vývojáře, produktové manažery a softwarové designéry. Celkem by měl jejich počet v průběhu tří let narůst až na 100 lidí.

„Cílem společnosti Pipedrive je podílet se na komunitě místních startupů, stát se známým zaměstnavatelem v České republice a vytvořit novou pobočku v Praze jakožto strategickou součást společnosti. Během tří let investujeme 350 milionů korun, aby byla naše pražská inženýrská pobočka plně funkční a aby zde pro Pipedrive mohlo pracovat alespoň 100 lidí,“ uvedl Tomáš Řehoř, ředitel společnosti Pipedrive v Praze.

Aby se Pipedrive představil na pražské technologické scéně a mohl zahájit nábor, uspořádal koncem září v pražském co-workingovém prostoru HubHub panelovou diskuzi ve spolupráci se společností Startup Grind Praha.

Během akce jsme se potkali s Martinem Henkem, spoluzakladatelem a ředitelem product managementu. V rozhovoru jsme kromě nové pobočky v Praze mluvili o tom, jak je vůbec možné, že se Estonsko stalo startupovou velmocí a jak může inspirovat Českou republiku.

Proč jste se rozhodli otevřít novou pobočku právě v Praze?

Měli jsme se zdejším trhem zkušenosti, náš CTO [Sergei Anikin] tady kdysi pracoval s lidmi ze Skypu, který má v Praze velkou pobočku. Věděli jsme, že lidi jsou tady skvělí a talentovaní a zároveň jsme měli pocit, že bychom je tady dokázali nabírat. V některých městech je trh práce úplně zblázněný, hledat nové zaměstnance je náročné.

Přemýšleli jste nad dalšími lokalitami?

Ani ne, v poslední době jsme otevřeli pobočky v Lisabonu a Londýně, Praha pro nás byla dalším logickým krokem.

Říkáte, že tady dokážete najímat lidi. Česká republika a zejména Praha má nejnižší nezaměstnanost v Evropské unii, na zdejším trhu chybí desítky tisíc IT specialistů. Proč jste se tedy rozhodli pro Prahu? S hledáním zkušených a talentovaných lidí tady mají problém snad všichni.

Myslíme si, že máme unikátní schopnost najímat nové lidi. Vyčníváme jako opravdu dobrý zaměstnavatel, v Estonsku jsme několikrát vyhráli ocenění jako Dream Employer. Viděli jsme, že jsme schopni přilákat talenty i na opravdu hodně konkurenčních trzích. Nejšílenější je teď asi Tallinn, na tak malé město tam bylo letos přilito obrovské množství kapitálu, trh se přehřívá. A pořád jsme schopni tam fungovat. Proto si myslíme, že budeme schopni přesadit se i v Praze.

Čím se chcete od ostatních firem na trhu práce odlišit?

Najímáním jsme poměrně posedlí, bereme to opravdu seriózně. Vím, že to řekne každý, ale náš proces je opravdu intenzivnější a soustředí se na hodnoty. Nehledáme jenom lidi, kteří jsou dobří ve své práci, chceme se také ujistit, že dobře zapadnou do kolektivu. Velká část najímacího procesu je tak zaměřena na vyhodnocování, jestli spolu dokážou lidi spolupracovat, čímž vytváříme výrazně lepší pracovní prostředí.

Martin Henk

Přesuňme se do Estonska. Jaká je tam situace v rámci startupového ekosystému?

Posledních několik let bylo v Estonsku opravdu intenzivních. Tallinn je relativně malý, žije tam 400 tisíc lidí. Tamní firmy zároveň naraisovaly stovky milionů eur, jen letos je to přes 300 milionů. Na trhu je hodně kapitálu a hodně se najímají lidi, kterých je jen omezený počet.

Estonsko vyčnívá, v propočtu na osobu máme nejvíc startupů v Evropě, ve světě je to pravděpodobně už jen Izrael, kde mají i vyšší investice na osobu. Aktuálně máme 4 unicorny, což je na zemi s 1,3 miliony obyvateli opravdu dost, mnoho dalších firem se valuaci jedné miliardy dolarů blíží. Takže se toho děje hodně [smích].

Čím je tahle situace způsobena? Jak je možné, že zrovna Estonsko je tak úspěšné?

Spojilo se několik věcí dohromady. Tím, že jsme se ze Sovětského svazu dostali v správný moment, kdy začínal technologický boom, nám umožnilo přeskočit mnoho úrovní early technologií. Nikdy se u nás nerozšířili pagere nebo telefonní záznamníky, rovnou jsme se přesunuli na mobilní telefony a internet banking.

To však na takový úspěch pochopitelně nestačí.

Zároveň jsme v Estonsku měli několik opravdu zanícených lidí, mezi nimi i prvního prezidenta po získání nezávislosti. Byl dychtivý po tom, abychom zavedli přístup na internet do každé domácnosti. Program se jmenoval „Tiger’s Leap“, začalo se školami a dalšími veřejnými institucemi, pak se pokračovalo domácnostmi.

To vyžadovalo obrovskou péči o infrastrukturu, která to všechno fyzicky umožnila. Pamatuju si ze svých středoškolských let, tedy koncem 90tých let, že mít internet a počítač doma nebylo úplně běžné, protože byli opravdu drahé a lidé si je nemohli dovolit. Tím, že jsem měl přístup k internetu a počítačům ve škole, mohl jsem se naučit programovat a designovat, což bylo pro mě a mnohé jiné kritické.

Podobná situace, co se týče rozvoje technologii, byla i v Československu po pádu komunismu. Říkáte tedy, že rozdílem je zejména přístup vlád k rozvoji technologické infrastruktury v následujících letech?

V té době jsme měli na výběr mezi investicemi do staré infrastruktury, tedy budování a oprav cest a železnic, nebo do nové infrastruktury, tedy aby každé město bylo připojeno na optickou síť. Naše vláda se rozhodla pro fiber místo železnic, což byla tehdy hodně diskutabilní strategie, ale když se na to díváme zpětně, pravděpodobně to bylo dobré rozhodnutí. Měli jsme tak dobrou infrastrukturu, která nám umožňovala dělat tyhle věci.

Svou roli pravděpodobně sehrála i obrovská success story.

Ano, další částí byl Skype. Ten byl vybudován v Estonsku estonskými developery a stal se opravdu velkým, opravdu úspěšným, opravdu rychle. Když byl prodán eBayi [v září 2005 za 2,6 miliardy dolarů, tři roky od svého spuštění – pozn. redakce], bylo to zjevení. Lidi si uvědomili, že je něco takového možné, a to nejenom někde v Kalifornii a Silicon Valley, ale také u nás v Estonsku.

Nezanedbatelný efekt pravděpodobně měla také naše národní kultura. Estonci všeobecně jsme poměrně tvrdohlaví, a ne moc zaměstnatelní [smích]. Odtud pravděpodobně pochází to, že máme nejvíc startupů na hlavu. Každý chce být podnikatelem, mít svůj vlastní byznys a být odpovědný za svůj vlastní život.

Když se tedy spojí tyhle věci dohromady – infrastruktura, Skype a tahle přirozená ochota zakládat si vlastní podnikání – je pravděpodobně důvodem, proč jsme teď tam, kde jsme.

Zástupci Pipedrive na Startup Grind Prague

Jak v tomhle ohledu vnímáte Česko a český startupový ekosystém?

Co vím, tak lidi jsou tady opravdu talentovaní, máte velmi dobré developery, produkťáky nebo designéry. Také jsem slyšel, že výrazně dobrý je vývoj související se strojovým učením a umělou inteligencí.

V čem se může nejenom česká vláda inspirovat od té estonské, aby se i jiné země mohly stát tak úspěšnými?

Estonská vláda dělá velmi dobrou práci v tom, že vede příkladem. Bezpapírová [paperless] vláda pro nás byla velkým tématem už delší dobu. A opravdu bezpapírová je. Všechny vládní služby byly udělány tak, aby byly dostupné online. Centrální služba nazvaná X-Road, díky které je možné identifikovat se online pomocí vládou vydávané identifikační karty, všechno dohromady krásně propojuje.

Když se jednou identifikujete online pomocí své občanky, máte přístup ke všem informacím o své osobě a jste schopni online dělat úplně všechny související operace, jaké vám jen napadnou. Funguje to pomocí opravdu silných elektronických podpisů. Když něco podepisujete, neděláte to čmáráním do pdf souboru, ale pomocí vládou vydané ID, která je navíc verifikována třetí stranou. Je to výrazně bezpečnější než obyčejný podpis na papíře.

Tahle infrastruktura ulehčuje životy lidem, ale také firmám. Jeden z faktorů podporujících množství firem v Estonsku je, že si firmu můžete založit online během 18 minut. Je to opravdu efektivní, všechna byrokracie v Estonsku se stala opravdu rychlou a hladkou. Někdy je těžké tomu věřit, ale opravdu to ulehčuje život.

Dalším krokem vlády je opravdu pomoct malým a středním podnikům s ještě pokročilejšími službami. Například již teď existuje nástroj, který můžete používat na správu všech vašich faktur v systému automaticky deklarujícím vaše daně. Tím se výrazně snižuje množství papírování menších firem. Takovým způsobem naše vláda opravdu jde příkladem.

Nějaká rada na závěr pro startupisty v Česku?

Budujte firmy a mluve spolu. Když přemýšlím nad současným startupovým ekosystémem v Estonsku, téměř všichni jsou do něj zapojeni. Opravdu společně mluví, scházejí se a pomáhají si. To je relativně unikátní. Hodně se to děje v Silicon Valley, ale když se díváme na jiná startupová města, zdá se mi, že Tallinn je v tomhle ohledu pokročilejší. Možná je to dané velikostí, možná nadšenými lidmi, kteří startupový ekosystém budovali. Je to velmi výjimečné, Estonci jsou ve všeobecnosti hodně uzavření, neradi mluví s jinými lidmi, ale startupová scéna je vždy nadšená, potkává se, sdílí zkušenosti a pomáhá si. To je pravděpodobně něco, co současný rozvoj hodně podporuje.

Diskuze k článku