Lean Startup pořádně a na vlastní kůži. Už nikdy jinak!

Už nějakou dobu jsme měli velice silnou motivaci se tuto metodu naučit, a protože ani po přečtení velkého množství článků a knihy Running Lean nám nebylo vše zřejmé, zdálo se přihlášení na workshop od Lean Startup Machine jako docela dobrý nápad. To, co následovalo, byl doslova mindblow. Zpočátku workshop začal úplně stejně jako třeba Startup Weekend, tedy pitchováním nápadů. Dostali jsme však několik instrukcí, které nebyly úplně standardní:

  • Je to hra a její výhrou je znalost.
  • Nejste tu proto, abyste vyvíjeli produkt, ale proto, abyste se naučili definovat základy, na kterých produkt stavět.
  • Pitchujte nějaký šuplíkový nápad, se kterým nejste emocionálně spjatí a jste ho ochotni eventuálně zabít.
  • Nepitchujte již rozpracovaný projekt. Pokud nutně chcete, tak radíme ostatním, aby se k vám nikdo nový a neposkvrněný nepřidával.
  • Je jedno, jestli děláte design, business nebo kód. Všichni budete v úvodu dělat jedno.
  • Nesmíte mít v týmu více než 5 lidí. Snižujete tím riziko „cock fightingu“ a celý proces si jinak tolik neužijete.

Několik málo minut po odhlasování nejlepších deseti nápadů jsme byli rozdělení do týmů (mezi TOP 10 byl i náš nápad na alarm zaznamenávající čas spánku, probuzení a počet snooze). Následovalo představení ultimátního nástroje celého workshopu, tzv. Validation Board (ke stažení zdarma!). Jeho pochopení není nějak složité a je velice velice velice užitečný. Při dodržení všech principů vám pomůže přijít během několika hodin až dnů na to, čemu se má smysl věnovat a čemu ne. Jinými slovy: změní vám život.

Záhy po první části jsme seděli s pětičlenným týmem v naší místnosti a vyplňovali jsme první kolonky Validation boardu, konkrétně položky hypotetická cílová skupina a hypotetický problém. Současně jsme nesměli vyplňovat kolonku hypotetické řešení. Situace byla silně matoucí, neboť se kolem prezentovaných řešení zformovaly všechny týmy. Nevěděli jsme přesně, jak dál. Následoval potřebný zásah mentorů, kteří přišli s radou hodnou vytesání:

  • Soustřeďte se na PROBLÉM, nemyslete na ŘEŠENÍ!

Jinými slovy nám řekli, že sice kolonku solution nemáme vyplněnou, ale stejně ji máme v hlavě a je nezbytné, abychom se od ní oprostili, zapomněli ji a začali od píky. V tento AHA moment jsme si uvědomili, že se jedná o běžnou praxi prakticky všech začínajících startupů a děje se tak např. i na hackathonech jako je Startup Weekend či Startup Live a podobně, kde se pitchuje jak problém, tak i jeho řešení, na němž se po zformování týmu začne pracovat.

V případě našeho týmu byli určeni jako hypotetičtí zákazníci rodiče s dětmi, neboť ti podle našeho brainstormingu nejvíce řeší hypotetický problém špatného spaní. Následovalo určení nejriskantnějšího předpokladu, který půjdeme prokazovat do terénu. Pro nás to bylo „jedná se o problém hodný řešení“, což je vůbec nejčastější první předpoklad.

Virtuální problémy a realita

Slogan následujícího dne byl přímočarý: vypadněte z budovy. V programu byly přesně vymezené časy, ve kterých jsme měli být venku. Přesněji řečeno venku s cílovou skupinou a validovat náš předpoklad. V první fázi se více než doporučuje vyjít ven a s cílovou skupinou mluvit, v dalších fázích už se může využít i telefon nebo internet.

Náš tým, stejně jako ostatní, odhodlaně vyrazil v 10:00 do parku s jasným záměrem krátkého interview s lidmi, kteří vozí kočárek a hrají si s dětmi na hřišti. Záhy jsme zjistili, že rodiče urputně spánek řeší, a že se problém týká zejména rodičů dětí do 14 měsíců. Neřeší však spánek vlastní, ale svých dětí. Ty jsou v útlém věku silným zdrojem zvukových vln během nočního klidu. Následoval první tzv. zoom-in pivot. V našem případě změna problému na špatný spánek dětí pro konkrétnější cílovou skupinu rodičů dětí ve věku 0 až 14 měsíců.

  • Všechny stěžejní domněnky je třeba validovat u cílové skupiny, za níž je třeba vyjít do ulic! Tím, že s cílovou skupinou mluvíme, zjistíme spoustu dalších důležitých informací a příběhů, které pomůžou lépe definovat problém a případně změnit cílovou skupinu.

Kritickým okamžikem dne bylo dilema, jestli vůbec chceme řešit problém spících dětí a zdali je v tomto ohledu technologie nejlepším řešením. Předchozí pivot nás totiž dostal někam, kde jsme vůbec nezamýšleli být. Co více, nebylo to v souladu s naší vizí. S pomocí mentorů jsme se nakonec rozhodli provést další pivot, tentokrát cílové skupiny.

  • Pokud vás pivot zavede k jinému problému či cílové skupině, neznamená to, že ho máte slepě následovat. Podstatné je, jestli vám to dává stále smysl a máte do řešení motivaci.

Oči otevírajícím zjištěním bylo, že žádný z dalších týmů nezůstal u své původní cílové skupiny a problému, všichni je nějakým způsobem změnili. Nezdráháme se tvrdit, že aplikací zmíněného postupu by každý začínající startup mohl ušetřit desítky až stovky hodin práce a dalších zdrojů.

Práce, která má smysl

Den třetí se v dopolední části opět nesl v duchu interakce s cílovou skupinou, kterou nově byli lidé sbírající data sami o sobě. Nicméně došlo ke značnému posunu, protože ověření problému proběhlo z druhotných dat – celkově existuje asi 60 aplikací na monitoring spánku. Až v tomto momentě jsme definovali řešení (cca 30 hodin po zahájení akce!). Vytvořili jsme jednoduchou landing page, která definovala klíčové funkce, a dělali jsme vše pro to, abychom na ni dostali relevantní traffic.

Díky Google AdWords se nám podařilo získat přes 100 přístupů a zjistili jsme, že 10 procent návštěvníků bylo ochotno zanechat e-mailovou adresu a aplikaci si vyzkoušet. Shrnuto a podtrženo, za 25 hodin práce pětičlenného týmu můžeme říci, že náš problém je reálný a řešení, které bylo navrženo, vede návštěvníky k akci.

  • První krok v Lean není vyplnění Lean canvas ani Business model canvas, jak jsme si mysleli. Je to komunikace s cílovou skupinou a ověřování problému a následného řešení, efektivně a s minimálními náklady.

Lean Startup Machine v Česku

Lean Startup Machine byla akce, která nás neskutečně nadchla a pomohla nám konečně hlouběji nahlédnout do základů lean přístupu. Ten je možné použít i ve velkých firmách (v ČR např. Direct People) a kdekoliv jinde. To potvrzuje i složení účastníků, které bylo snad nejbarvitější, jaké jsme zažili – lidé od 24 do 50 let, muži i ženy z různých oborů a sfér, finančníci, manažeři, projektoví manažeři, designéři, podnikatelé, startupisté a dokonce se ukázal i jeden filosof.

Vidíme pro tento typ akce obrovskou potřebu nejen v České republice. Proto jsme se okamžitě rozhodli, že LSM chceme přivést do Prahy, a to co nejdříve, ideálně ještě před Berlínem a dalšími evropskými městy. Už na místě jsme se začali domlouvat s pořadateli a budeme za to lobovat i dál.

Cena workshopu se pohybuje mezi cca 3000 až 6000 korunami (early bird – full price) a už teď je možné vyjádřit nezávazný zájem, který vám zaručí informace z první ruky a možnost si včas koupit early bird lístek. Čím větší zájem bude, tím rychleji se tahle newyorská pecka dostane do Prahy a tím dříve budeme efektivněji budovat naše startupy. Není tedy na co čekat, komunito!

 

Autory článku jsou David Šiška a Jan Kolář.