JIC vidí budoucnost v nanotechnologiích, investuje do NenoVision

Jihomoravské inovační centrum (JIC) získává podíl 2,5 procenta v startupu NenoVision vzešlého z výzkumu na brněnském CEITEC VUT. Díky investici bude moci vyrobit několik ukázkových zařízení a posunout je k referenčním zákazníkům.

Startup umí propojit zobrazení ze dvou typů mikroskopů a tím zpřesnit a zároveň urychlit práci se vzorky. Jeho zařízení LiteScope totiž propojuje dvourozměrný obraz z elektronového mikroskopu a trojrozměrný obraz z mikroskopu atomárních sil.

Podle vyjádření JICu tak přesnou technologii schopnou pracovat v reálném čase žádné jiné zařízení na světě neumí. Pro výzkum solárních článků nebo mikročipů je přitom možnost vidět hloubku i členitost miniaturních vzorků klíčová.

„V České republice se příliš nedaří komercionalizovat výsledky výzkumu a zároveň motivovat a udržet u nás kvalitní vědce. Univerzitních spin-offů vzniká málo a soukromí investoři se do nich zdráhají investovat. NenoVision je přitom příkladem toho, že to jde. Zakladatelé skvěle propojují akademické know-how a podnikatelského ducha na velmi slušné úrovni,“ vysvětluje rozhodnutí investovat ředitel JIC Jiří Hudeček.

NenoVision na JIC prošel programem pro začínající podnikatele JIC Enter a brzy poté se stal vůbec prvním spin-offem CEITEC VUT.

Brno ve světové špičce

Řešení startupu nadále zlepšuje možnosti elektronové mikroskopie, která má v Brně světovou úroveň – vyrábí se tam až třetina celosvětové roční produkce tohoto typu přístrojů. Trh elektronových mikroskopů navíc dál roste se zvyšujícími se nároky výzkumu v oblasti nanotechnologií a biotechnologií.

Dle analýz Frost & Sullivan se v roce 2016 prodalo asi 4 100 kusů elektronových mikroskopů, v roce 2020 by to mělo být až 5 700 kusů. Pracoviště navíc přístroje zhruba po osmi letech obměňují.

LiteScope tak může najít své využití v polovodičovém, automobilovém a strojírenském průmyslu. Cílem startupu je prodávat desítky kusů svých zařízení ročně, společnost se ale zároveň nehodlá zastavit jen u jediného produktu.

„Cílíme na to stát se klíčovým hráčem v oblasti vývoje a výroby vědeckých měřících přístrojů. Chceme působit jako most mezi akademickou půdou a businessem tím, že bude komercializovat další výsledky výzkumu akademické sféry,“ popisuje ředitel společnosti NenoVision Jan Neuman. Podobně jako jeho kolegové má za sebou výzkumnickou zkušenost z CEITEC VUT a zároveň také řídí další firmu Optik Instruments.

První zákazník: Akademie věd

LiteScope se prodává za jednotky milionů korun. Prvním pracovištěm, které jej koupilo, je Fyzikální ústav Akademie věd ČR.

„Spolupracujeme s CEITEC VUT a vznik zařízení LiteScope jsme vzrušeně sledovali z povzdálí. Když se objevila možnost mít jedno také na našem pracovišti, nebylo nad čím přemýšlet. Jeho výhodou je kromě modularity a kvality zobrazení také to, že umí pracovat ve tmě. To se hodí při zkoumání fotoodezvy nanostruktur tenkovrstvých solárních článků,“ říká vedoucí vědecký pracovník Antonín Fejfar z Oddělení tenkých vrstev a nanostruktur.

Tenkovrstvé fotovoltaické články mají oproti deskovým výhodu v podstatně nižší spotřebě křemíku a jednodušším výrobním procesu. Jejich nevýhoda je ale nízká účinnost, a právě tu by chtěl Fejfarův tým díky výzkumu zvýšit.

Diskuze k článku