Jak si udržet inovativnost a prostředí startupu? Ptali jsme se úspěšných

Být startupem je sexy a in, kdo startupem není, jakoby ani nebyl. Pracovní kultura mnoha společností se změnila, a zejména mladší generace již bez nabídky neomezeného jídla nebo fotbálku v kancelářích (ilustrační foto z nového sídla Avastu) pracovat nebude. Jak si ale při rychlém růstu zachovat dynamičnost a inovativnost, která startupy často definuje? Zeptali jsme se několika nejúspěšnějších startupů z České republiky.

Pro některé je totiž vymezení se vůči velkým korporátům zásadní. „Korporace, ve které jsem kdysi pracoval, postrádá prvek odpovědnosti lidí za konkrétní výsledky,“ říká Ondřej Krátký, jeden ze zakladatelů Liftaga. A od téhle kultury se ve firmě odráží. Kladou důraz na příležitost realizovat se samostatností a vlastními nápady. „Myslím, že důvod, proč startupové prostředí u nás stále funguje, je ten, že lidi v týmu stále mohou přičítat konkrétní úspěch své práci,“ popisuje Krátký.

Neexistuje dobrý ani špatný nápad. Jen takový, co funguje

Dát zaměstnancům pocit, že pracují pro startup, je pro jejich nasazení důležité. Vidí to tak v Kiwi (donedávna Skypickeru). „Důvodů máme hned několik. Startupy jsou obecně flexibilnější, dokáží se lépe přizpůsobit změnám trhu, nejsou svázány přehnanou byrokracií a procesními řízeními,“ vysvětluje Lucie Brešová, výkonná ředitelka.

Lucie Brešová

Lucie Brešová

Projekty tak dokážou realizovat v kratším časovém horizontu bez potřeby „tisíců schvalování, jako ve standardních korporátech“. „Když něco potřebujeme udělat hned, prostě to uděláme ze dne na den,“ říká Brešová. „Zároveň je důležité udržovat tento přístup v lidech, aby neměli pocit, že do práce chodí pracovat pro nás. Chceme, aby cítili, že pracují pro sebe, svůj vlastní rozvoj a rozvoj produktu, kterému oni sami věří a v zásadě ho považují za svůj vlastní.“

Jak se tedy v Kiwi se stovkami zaměstnanců snaží předejít tomu, aby se atmosféra změnila na korporátní? „Klíčový je výběr lidí na seniorní pozice a na pozice ve vyšším managementu. Na nich je, aby nasáli naši interní kulturu zosobněnou v podobě Olivera [Dlouhého – pozn. TYI] a těch několika lidí, kteří s ním spolupracují v podstatě od začátku, a předali ji svému týmu,“ popisuje Brešová. Kiwi proto pravidelně pořádá i teambuildingy nebo oslavy společných úspěchů, či propojuje jednotlivé týmy při práci na jednotlivých projektech.

V rámci tvorby inovací si firma drží přístup pokus-omyl. „Realizujeme většinu nápadů s tím, že je podrobíme testování. Pokud fungují, s radostí je použijeme naplno. Pokud ne, zkusíme jiný postup a celý proces znovu opakujeme. Držíme se zásady, že neexistuje dobrý ani špatný nápad, jen takový, který funguje,“ dodává Brešová.

Startup jako DNA

„Inovace a startupové prostředí není něco, o co cíleně usilujeme nějakou aktivitou. Je to součástí DNA naší společnosti, tu atmosféru tvoří náš tým, který je celosvětová špička v oboru,“ myslí si Jakub Nešetřil, zakladatel a CEO Apiary.

Zdroj: Facebook Apiary

Zdroj: Facebook Apiary

Jeho startup se má čím chlubit – dokazuje, že s několika málo desítkami lidí se dá měnit svět APIs. Získal investice, jejichž celková výše loni přesáhla osm milionů dolarů„Vytváříme produkty, které definují trh a všechny přední světové IT firmy je znají a používají či kopírují,“ říká.

Proč je tohle všechno důležité pro naši otázku, co je udržuje ve startupové kultuře? Protože je to odpověď. Nešetřil vidí startup jako místo, kde funguje přirozená hrdost na špičkové výsledky.

Kouzelné slovíčko startup není všelék

Zajímavý způsob, jakým si udržet inovativnost v podnikání i po přerostu ze startupu v obchodní firmu s pobočkami na třech kontinentech, zkouší Kentico. „I když se za startup nepovažujeme, určitě bychom neradi dosáhli toho, aby se z nás stalo velké a neosobní korporátní monstrum,“ říká Gabriela Jakabová, HR Business partner.

Zároveň hned dodává, že „není důležité, jestli se u nás zaměstnanci cítí jako ve startupu, nebo jako v klasické firmě. Máte dobré i špatné startupy. Stejně jako máte dobré a špatné firmy. To není podstatné. Kouzelné slovíčko startup není všelékem. Proto je pro nás důležité, aby se vědomí toho, co dělám, proč to dělám, pro koho to dělám, neztrácelo. Abychom stále cítili zodpovědnost za naši práci, věděli, že můžeme ovlivnit mnohé, a měli stále chuť to měnit.“

Kentico se tak ve tvorbě inovací vydalo cestou interních startupů. V podstatě jde o týmy fungující (téměř) nezávisle na zbytku firmy. Mají větší volnost, jejich úlohou je dělat vlastní průzkum trhu, hledat nové příležitosti a vyvíjet nové produkty. Zatím jsou ve firmě tři a jeden z nich stojí za loni představeným produktem Draft.

„Kolegové dostali příležitost vytvořit zcela nové produkty, sami a od začátku. Mají naši plnou důvěru, že správně posoudí, co zákazník potřebuje, a že dokáží vytvořit produkty jejich snů. Nemají žádná omezení, co se týče technologií nebo postupů, mohou tedy zkoušet a nalézat vlastní řešení,“ popisuje Jakabová.

Zároveň firma u všech zaměstnanců podporuje takzvaný innovation time. „Tedy čas, který mohou věnovat studiu, zkoušení nových technologií, práci na vlastních projektech a hledání nových cest. A v neposlední řadě milujeme knížky,“ směje se Jakabová. „Pokud si u nás chtějí zaměstnanci cokoliv nastudovat, není zde žádné omezení. Všemožně podporujeme i další vzdělávání, jako jsou konference a školení,“ dodává.

I relativně větší společnosti tak radí prostě nevybočovat ze startupového módu. „Proč? Pocit řešit nekonečné série překážek v proměnlivém prostředí přitahuje do týmu zajímavé lidi. Dává to lidem zároveň pocit uspokojení, který je ve velkých týmech těžké dosáhnout,“ uzavírá Ondřej Krátký.

Diskuze k článku