Jak se dělá fintech v Česku: Co podle designérů potřebuje projekt, aby uspěl

Mobilní aplikaci od “své” banky si stáhneme a používáme bez jakýchkoliv obav. Podobně to je s nákupy v e-shopech. Jak ale vznikají úspěšné české on-line finanční služby? Co mají společného peer-to-peer finanční služby (jako je Zonky) s investicemi do developerských projektů či moderními a ryze onlinovými životními pojistkami? Všechny jsou to nové FinTech služby, které si daly za cíl změnit náš tradiční způsob přemýšlení o penězích a investování.

Označení FinTech, jak se zkráceně říká použití nových technologií ve finančních produktech, zahrnuje nové metody finančních služeb, které vytváří konkurenci tradičním peněžním institucím a produktům. Obzvláště pokud se podíváte na produktu pro obyčejné klienty – jednotlivce –, tedy jak se v bankovní hantýrce říká pro retail. S tím, jak se čím dál více našich životů odehrává na síti, se i víc z nás začíná zabývat tím, jak online řešit i své finance. 

Jenže jak má vypadat webová stránka či mobilní aplikace, která vám finanční produkt představí minimálně tak dobře jako finanční poradce při osobní schůzce? To je otázka, se kterou si musí poradit designéři a návrháři mobilních a webových služeb. Studio Švejda-Goldmann vysvětluje, co český FinTech projekt potřebuje, aby uspěl.

Důvěryhodnost je součást každého návrhu

FinTech služby jsou pro návrháře poměrně specifické. Představte si, že máte navrhnout řešení pro lidi, kteří určitý finanční problém či potřebu doposud byli zvyklí řešit jinak nebo dokonce vůbec. Jsou například zvyklí si životní pojištění sjednat jen pokud se je na ně osobně finanční poradce (pojišťovák nebo bankéř) při schůzce zeptá a vysvětlí jim, proč ho vlastně potřebují a jaké jsou jeho výhody. A ještě je otázka, nakolik mu budete věřit, protože s touto profesí má nejen z nás spojeno to, že někteří poradci mají při těchto nabídkách na srdci víc svoji provizi než naše dobro. Pokud navrhujete FinTech z oblasti životního pojištění, tohle musíte umět překonat a navíc bez osobního kontaktu s vaším klientem.

Takže, i když žijeme v době, kdy se nad nákupem fyzického produktu v e-shopu už nikdo ani nepozastaví a všichni jej běžně děláme, nakoupit on-line finanční službu tak běžné není. A Právě design (pod který se skrývá nejen to, jaké barvy a grafické prvky se v aplikaci objeví, ale i to, jak celá služba funguje, kolik dotazníků musíte cestou vyplnit a jak logická vám přijde jejich posloupnost) může onomu rozhodnutí hodně pomoct.

Kamenné banky, ale i e-shopy a další instituce si již sítem důvěryhodnosti prošly. Jinak je tomu ale s novými FinTech službami, které si kladou za cíl změnit tradiční způsob myšlení lidí o financích a investicích. K překonání prvotní bariéry nedůvěry může pomoci i správně odvedený návrh uživatelského rozhraní,” popisuje svoji práci Jakub Goldmann, jeden ze zakladatelů studia Švejda-Goldmann. 

Lidé jsou pochopitelně na své finance opatrní, je třeba jim tedy ukázat a informovat je, že danému produktu mohou věřit. Přesně proto musí designéři při jejich návrhu více přemýšlet o tom, co a jak lidem představí, jak je procesem a službou provedou, jaké informace jim předají a kdy. Přesně taková funkčnost, její plynulost a jistá samozřejmost i srozumitelnost napomáhají překonat jistou lidskou nedůvěřivost.

Úkolem FinTech designérů je tedy podpořit uvěřitelnost a předat jasné sdělení, co se s informacemi a penězi zákazníků bude dít. Nové finanční produkty musí své potenciální klienty přesvědčit, že se nemusí bát. A mají na to různé nástroje. Někdo hravé barvy a lidský tón řeči (viz již zmiňované Zonky), někdo propracovaný a na první pohled patrný proces on-line sjednání služby (například Mutumutu), jiný nabídne podrobné informace o potenciální investici včetně všech plusů i nevýhod (jako třeba Upvest).

Ukázat, že ani FinTech není nic složitého

Fintech nemusí ale automaticky znamenat složitou či nudnou službu. Své finance budou lidé jako vy i my řešit stále častěji, a to rozhodně i online. V návrzích se proto designéři musí zaměřit i na to, aby uživatele (= potenciální klienty) nenudili, aby je zaujali a aby svým zákazníkům pomohli se odlišit od jiných finančních služeb.

David Švejda, druhý z dvojice zakladatelů studia Švejda-Goldmann k tomu doplňuje: “Naše návrhy musí k uživatelům mluvit jednoduše. Poslední co chceme je, aby je odradila například přílišná komplikovanost určité služby. Někdy je to jednodušší – třeba když je hravost součástí identity produktu -, jindy to obnáší víc práce a vysvětlování, ale nikdy do světa nepouštíme něco, čemu sami nerozumíme.

Právě poslední zmíněné – hledání cest, jak celý proces pochopení a sjednání služby pro uživatele zjednodušit – berou ve Švejda-Goldmann jako stěžejní. Klientům je totiž třeba ukázat, že se nemusí ničeho bát, zajistit, že službu pochopí a zvládnou bez další pomoci sami sjednat online. Jako designéři jim tedy musí napovídat, vést je za ruce a říkat jim, co je čeká.

Na druhou stranu musí vybalancovat i to, že není dobré je ihned přehlcovat informacemi a čekat, že vše sami pochopí. Správně udělaný FinTech design nemá zajistit jen ono pochopení služby jako takové, ale i to, že jí uživatelé budou hlavně věřit. Odkomunikovat toto nikoliv osobně, ale s pomocí dobrého návrhu sice není hračka, ale jde to.

České FinTech projekty jsou ambiciózní

Na českém poli vznikají zajímavé projekty ve FinTech oblasti. Zdaleka nemluvíme jen o srovnávačích cen pojištění nebo hypotečních úvěrů. Vznikl tu například projekt Leveris. Ten zjednodušeně řečeno vytváří pro různé světové banky mobilní aplikace v podobě de facto balíčkových řešení. Výrazně tak zjednodušuje vznik bankovních mobilních aplikací.

Nebo projekt MutuMutu, kde je životní pojištění spojené s cashbackem za zdravý životní styl. Mutumutu tedy navazuje odměny na moderní chytré hodinky a jiná zařízení, která měří, kolik kroků denně ujdete, kolik kilometrů naběháte či najezdíte na kole. Propojit všechna tato data přehledně a ještě přesvědčit o užitečnosti životního pojištění je samo o sobě už dost ambiciózní.

A když se podíváme na téma investic, nemusíme asi opakovat, že právě u nás vznikl první peer-to-peer projekt na financování potřeb retailových zákazníků. Ano, mluvíme o projektu, kde lidé půjčují lidem, tedy o Zonky. Ale vznikl tu i projekt, který dává jednotlivcům možnost půjčovat peníze i developerským projektům.

Upvest vytváří prostor pro tzv. mezaninové úvěry, tedy peníze, které developerům mohou pomoci získat prostředky na to, aby pro své projekty mohli zabezpečit lepší architekty či marketing, a tím svým drobným věřitelům přinést i vyšší výnos pro jejich investici.

I když se v obou případech jedná o investice, každá služba potřebuje jiný detail informací o projektu, do jakého investujete. Pro zkušenějšího investora by jen popis lidského příběhu nepůsobil důvěryhodně a naopak, pro obyčejného člověka, který nemá moc zkušeností s investicemi, ale svoje peníze chce zhodnotit, by složitá analýza rizik moc povzbuzujícím dojmem nefungovala. To vše museli při návrhu obou služeb ve Švejda-Goldmann zohlednit.

Diskuze k článku