Jak je na tom venture kapitál v České republice: Část I. o Reflexu, Mitonu a Rockaway

Není překvapením, že region střední a východní Evropy (CEE) není světovým centrem mladých a rychle rostoucích firem ani fondů, které do nich investují. Jak si ovšem skutečně CEE stojí v mezinárodním srovnání a jakou úlohu hraje Česká republika v oblasti venture capital (VC)?

V Těchinternetech jsme se pokusili zanalyzovat situaci v oblasti financování do začínajících firem s velkým potencionálem růstu. Záměrně se přitom vyhýbáme slovu startup, protože investice VC fondů směřují i do před-startupové fáze, tzv. seed i do „post-startupové“ fáze.

2 procenta VC investic v Evropě

Podle studie Invest Europe do regionu CEE plynulo v roce 2017 108 milionů eur, což představovalo pouhé 2 procenta z celkových VC investic v Evropě. Zajímavé může být srovnání s pouze jedním kanadským městem Vancouver s populací kolem 650 tisíc lidí, kde bylo v roce 2017 investováno přes 300 milionů dolarů.

Průměrná investice do jedné začínající firmy v CEE regionu sice oproti předešlému roku stoupla o třetinu na 0,6 milionu eur, ovšem stále to bylo pod celoevropských průměrem, který v roce 2017 činil 1,7 milionu eur na jednu firmu.

Nejvíce bylo investováno v Polsku, kam připlulo 49 milionů, což bylo zhruba 45 procent z celkových investovaných peněz v CEE. Druhým státem bylo Maďarsko s 29 miliony eur. Nejvíce peněz obdržely ICT (Information and communication technology) firmy, a to 62 milionů eur.

Na druhou stranu je potřeba říct, že je problém definovat firmy z CEE regionu, do kterých bylo investováno. Mnoho začínajících firem má ambice prorazit na globálním trhu, proto mají mezinárodní týmy i sídlo společnosti v jiné zemi, než je CEE region. Dalším problém je, že výše zmíněná studie obsahuje investice pouze od fondů, které deklarovaly jako svůj cílový region CEE. Ve skutečnosti tak bude množství investovaných prostředků vyšší.

Reflex, Miton, Rockaway

Následující přehled stručně představuje nezajímavější a největší VC společností v České republice, které nejsou uvedeny ve výčtu firem na Czech Private Equity and Venture Capital Association.

Prvním venture kapitálovou firmou je Reflex Capital, kterou v roce 2012 založil Ondřej Fryc ještě pod jménem Spread Capital. Reflex Capital se přejmenoval v roce 2017 a vedle Ondřeje Fryce a Josefa Chvojky přibyli ve vedení společnosti Eduard Míka, Petr Král, Martin Stach a Vladimíra Josefiová.

Reflex Capital v rámci svého první fondu investoval do společností Spaceti, Rekola, Spaceknow, ProductBoard, Brand Embassy, ePojištění.cz, Smartlook a Apifier. V současnosti Reflex Capital otvírá druhý fond s maximální kapitalizací 80 milionů eur. Cílem bude investovat do 20 až 25 firem, které budou mít potenciál stát se tzv. jednorožcem.

Nepřehlédněte: Ondřej Fryc z Reflex Capital: V porovnání s USA jsou české startupy méně šílené

Další investiční skupina je Miton, která byla založena v roce 2000 čtyřmi partnery: Tomáš Matějček, Ondřej Raška, Milan Zemánek Michal Jirák. V současnosti má Miton 6 partnerů, ke zakládající čtyřce se přidal Tomáš Hodboď Václav Štrupl.

Nyní má ve svém portfoliu několik dalších desítek projektů. Například se jedná o bonami, GLAMI, Restu, rohlík.cz a mnoho dalších. Mezi poslední investice patří společnost Idealninajemce.cz, kde zvedli svůj podíl na 46 %.

Společnost Rockaway Capital vznikla v roce 2013. Mezi hlavní představitele firmy patří Jakub Havrant, Dušan Zábrodský nebo Robert Chmelař. Skupina se zaměřuje se na technologické inovativní firmy nejen v regionu CEE. Ve svém portfoliu mají více než 30 projektů. Firmy a projekty, do kterých Rockaway Capital investoval jsou Mall Group, CZC.CZ, Vivantis, bigbrands, Rozbaleno.cz, Uloženka.

Pod Rockaway Capital spadá Rockaway Ventures, kterou vede Viktor Fischer a jeho tým. V Rockaway Ventures se snaží udržet investiční tempo 3-5 zainvestovaných firem ročně. Poslední investice byla v rámci Series A v hodnotě jednotek milionů eur do společnosti Voya, která je lídrem na německém trhu cestovních služeb pro firmy.

Nepřehlédněte: Martin Konop z Rockaway: Díky lepší škálovatelnosti byznysu vznikají ambicióznější projekty než dřív

Diskuze k článku