Imagine Cup zná vítěze, za odměnu je Microsoft pošle do Ruska

Uznáváme, že ten titulek je trochu kousavý, ale pro letošní vítěze může být alespoň útěchou to, že s jiným projektem už v Imagine Cupu uspěli i v minulosti a dokonce ne jednou. Doufejme, že u toho současného už zůstanou a něco z něj bude, porota se totiž shodla, že tohle už je opravdu naposled.

Tentokrát se Imagine Cup konal v Praze, protože má ale za sebou z minulých let historii převážně brněnskou, byla i finálová sestava nakonec kompletně z Brna. Stejně tomu ostatně bylo i u dosavadních největších historických úspěchů, sedmého místa Celebria (z 350 firem) a ocenění Best Project pro firmu GINA Software, o níž se na svém blogu zmínil i Bill Gates. Publicita je i letos hlavním lákadlem pro boj o nejvyšší mety na mezinárodní úrovni, byť ani 50 tisíc dolarů jistě není k zahození. A kdo to tedy bude hájit české barvy?

Rozšířená realita potřebuje vylepšit

Parta WickedGames představila svou hru reSOUND, která je založena na hledání zdrojů hudby v rozšířené realitě a jejich směrování k cíli s pomocí logických prvků. Hrátky s melodiemi a jejich tvarováním vypadají moc hezky, stejně jako celá hra (až na nepříliš přesvědčivý pokus o příběh), prezentující se jí ale věnovali tak poctivě, až skoro zapomněli zmínit, že vlastně celá běží na jejich vlastní unikátní technologii, která řeší nejeden problém současné rozšířené reality – přílišné požadavky na výkon a tedy i baterku, pomalou orientaci a málo sofistikované markery.

Je tedy rozhodně fajn, že WickedGames mají promyšlený obchodní model kolem své modulární hry, ale porotce by určitě víc zajímaly třeba letmo zmíněné výstupy z konferencí, kde prezentovali schopnosti nové technologie. Přesto se právě tento tým nakonec stal absolutním vítězem, byť paradoxně díky něčemu, o čem v prezentaci vlastně zpočátku ani moc nemluvil. Místo kategorie Games se klidně mohl přihlásit do kategorie Innovation a nebylo by v tom tolik zmatků.

Výživový poradce do kapsy

Na FoodGraph si možná vzpomenete, pokud jste četli naše představení projektů ze StarCube. Aplikací, které se snaží poradit s výživou, najdete mraky, tahle je ale v několika ohledech jiná. Po konzultacích s odborníky klade důraz především na snadné plánování jídel dopředu a usnadnění nákupů, protože právě tam většina lidí ztroskotá. Jídla navíc doporučuje algoritmus, který hodnotí jak výživová kritéria, tak zvyky a chutě samotného uživatele, takže není třeba nic vymýšlet a za pár vteřin je hotový jídelníček na celý den nebo týden.

Podle průzkumů je se svým stravováním nespokojena většina lidí a čísla o nadváze a rakovině tlustého střeva také mluví ve prospěch FoodGraphu, jehož beta by měla být dostupná v červnu. Otazníky zatím vzbuzuje hlavně byznys model, který počítá s nepříliš progresivním prodejem přes partnerské výživové poradce a jinak se opírá jen o trochu naivní fráze o „virálním marketingu“ (ostatně jako skoro všechny týmy). Ale proč třeba nezkusit celý proces dotáhnout až do konce a propojit aplikaci s online prodejci jídla z řad řetězců či restaurací?

Vezměte svůj telefon a zahoďte ho

Jestli nějaký projekt dokázal opravdu překvapit a zaujmout, byl to Flyphone. Princip je jednoduchý – svůj telefon vložíte do speciálního míče (aktuální verze se inspirovala americkým fotbalem) a s pomocí senzorů svého smartphonu a aplikace pak sbíráte body v rámci nejrůznějších her nebo jen honíte statistiky jako rychlost rotace, zrychlení a podobně. Se svým telefonem komunikujete hlasem (názorná ukázka bohužel moc nezafungovala) a on skrze repráčky zabudované v míči zase komunikuje s vámi.

Musíme uznat, že nápad zahodit nebo pořádně nakopnout svůj telefon má takovou zvláštní přitažlivost. Uvnitř míče je speciální ochranná hmota a výztuhy, takže pro telefon údajně není problém přežít i vyhození ze šestého patra, obal je zase vodě odolný. Byznys bude založený hlavně na prodeji různých obalů a míčů pro různé typy sportů s možnou cenou už kolem deseti dolarů. Pořád trochu váháme, jestli to vlastně není hrozná blbost, nicméně projekty na podobném principu jako Ubooly už za oceánem posbíraly nemálo investic.

Péče o zákazníky není jen pro bohaté

Projekt LuxuryCom měl trochu problémy s vlastní definicí a lavíroval mezi pojmy jako ticketovací systém či zákaznická podpora, nakonec se ale dospělo ke shodě na tom, že jde vlastně o jednoduché a chytré CRM řešení pro malé firmy, úřady či neziskovky (pro ty je dokonce zdarma). A jelikož podle prezentovaných čísel je získání nového klienta 6x dražší než udržení stávajícího a drtivá většina zákazníků odchází právě kvůli špatným zkušenostem s podporou, určitě by i menší firmy měly otázky spojené s péčí o klienty řešit.

Díky chytrým algoritmům a propojení se všemi rozšířenými e-mailovými klienty dokáže LuxuryCom příchozí podněty sám třídit, přiřazovat úkoly jednotlivým zaměstnancům a spojovat dohromady související zprávy. Celou komunikaci tak výrazně utřídí, zpřehlední pro vedení a omezí zahlcenost e-maily. Prvním klientem a také mentorem je již zmíněné Celebrio, nástroj ale už nyní testují tři další firmy a zatím se zdá, že se lean přístup vyplácí. Prezentaci sice hodně chyběl wow faktor, ale byznys by to mohl být moc hezký. Do budoucna se pak počítá s ještě větším důrazem na lepší zákaznickou péči, zapojením sociálních sítí a messengerů, mobilními klienty a podobně.

Sdílení knih konečně i přes telefony

Možná už jste slyšeli o projektu na sdílení knih (těch skutečných) mezi lidmi s názvem Knihotoč, české obdobě známého BookCrossing. První jmenovaná aktivita má v Česku asi tisícovku příznivců a čtyřikrát tolik knih v oběhu, druhé se celosvětově věnuje 1,8 milionu lidí a zahrnuje skoro 10 milionů knížek. Právě sdílení knih v podobě blízké geocachingu se věnoval poslední tým Book Keepers, který se do této oblasti rozhodl přivést zatím chybějící mobilní aplikace.

Tenhle tým je zatím hodně v začátku a jedna aplikace byznys nedělá, jeho členové se ale nijak netají tím, že cíle jsou v tuto chvíli v podstatě neziskové. Povedlo se jim navíc domluvit se přímo s BookCrossingem, kterému vytvoří oficiální aplikaci (pokud si to druhá strana nerozmyslí), což je rozhodně skvělý zářez. Zatím sice týmu chybí dlouhodobější vize a celé je to trochu na vodě, tohle je nicméně přesně ten způsob přístupu, kdy člověk něco udělá „jen tak“, který se obvykle časem v dobrém vrátí (Robin Raszka by se svým redesignem Instagramu mohl vyprávět).

Obecně nás také až na výjimky příjemně překvapila kvalita prezentací – spousta praktických ukázek, videa, výpovědi zákazníků, sebevědomé vystupování a přinejmenším přijatelná angličtina, což bohužel stále není samozřejmost. Nakonec to snad s tím podnikáním na českých školách nebude tak černé.