Co může Evropě přinést crowdfunding a co stojí v cestě

99 procent všech podniků v Evropě jsou malé nebo střední podniky s tím, že jednoznačně převládají podniky do deseti zaměstnanců. A právě tyto podniky jsou rozhodující pro tvorbu nových pracovních míst a tím pádem i zaměstnanost obyvatel Evropské unie.

Přitom klasické ekonomické problémy, jakých jsme byli svědky od krize v roce 2008, způsobují, že pro tyto podniky není k dispozici dostatečné množství kapitálu pro jejich činnost. Během krize běžné mechanismy pro zásobování podniků penězi selhávají, podniky kapitál neseženou a ve výsledku trpí nejvíce zaměstnanost.

Kudy z této situace ven? Autoři zprávy A Framework for European Crowdfunding věří, že crowdfunding, způsob získávání prostředků od velkého počtu investorů z řad běžných lidí, může situaci změnit a poskytnout podnikům prostředky i tam, kde běžný finanční trh selhává. Důvodem je odlišná motivace investorů v rámci crowdfundingu od motivace běžného finančního trhu.

Metody crowdfundingu

Zatímco trh očekává finanční zisk, a ve chvíli, kdy si jím není jistý, peníze se pro podnikatele stávají nedostupnými, drobní investoři v případě „davového financování“ jsou motivováni mnohem více svým přesvědčením, hodnotami a zájmy, a jsou smysluplné projekty ochotni zafinancovat i tehdy, pokud je finanční návratnost nulová. V takovém případě totiž získávají minimálně dobrý pocit, že se podílí na projektu, který je pro ně osobně nějak důležitý, ať už kvůli jejich přesvědčení, nebo třeba pro jeho vysokou potřebnost v regionu, kde žijí.

Obchodních modelů crowdfundingu je celá řada a vzájemně se kříží a nejrůznějšími způsoby odlišují, v základní rovině lze ale odlišit čtyři metody. Ty se liší podle toho, co za svou investici získává ten, kdo se do financování projektů zapojuje:

  • dar – při této metodě investor nezískává nic, jeho motivace je pouze hodnotová; nejčastěji metodu využívají charity a jiné veřejně prospěšné organizace
  • odměna – investor získává jako protihodnotu slib zboží či služeb, které budou v rámci projektu, na který přispěl, vytvářeny; jde vlastně o jakousi předobjednávku
  • půjčka – investor má po uplynutí času dostat zpět vloženou jistinu spolu s úrokem
  • podíl – investor se stává podílníkem projektu, jeho spolumajitelem s podílem odpovídajícím vloženým prostředkům

Již z předchozího je patrné, že crowdfunding jako metoda financování plní celou řadu různých tržních funkcí. Přitom realita je ještě bohatší a zpráva popisuje některé další odchylné či kombinované metody crowdfundingu, které mají na trhu svoje místo, protože slouží jeho určitému segmentu. Obvykle přitom platí, že v rámci crowdfundingu stojí mezi investorem a projektem zprostředkovatel, platforma, která peníze vybírá od investorů a předává je organizátorům projektů.

Než se budeme dále zabývat rolí těchto zprostředkovatelů, ještě je dobré doplnit jednu důležitou charakteristiku crowdfundingu. Podle studie má totiž oproti běžným způsobům získávání kapitálu výhodu, že plní zároveň i další funkce, které klasický finanční trh neplní. Mezi nimi je získání představy o situaci na trhu, jaké publikum má o produkt zájem, získání zpětné vazby k němu a jeho předprodej v rámci odměnového modelu. Dále crowdfunding dokáže již samotnou fundraisingovou kampaní vytvořit o projektu povědomí a vyvolat word-of-mouth, který informace o něm bude dále šířit. A výhodou je i vytvoření sociální základny lidí, kteří za projektem stojí a jsou často kromě peněz ochotni do něj investovat i čas a úsilí v případě podílového modelu financování.

Tři pilíře pro budoucnost

I přes všechny tyto výhody ale crowdfundingu není podle autorů zprávy, která je mimo jiné směřována i evropským úřadům, dostatečně přáno a neexistuje pro něj v rámci Evropy ideální zákonný a vědomostní rámec. Proto zmiňují tři pilíře, na kterých je nutno stavět, pokud má davové financování převzít v evropských ekonomikách část břemene financování inovativních a pro budoucnost prospěšných projektů.

  • Zákonný rámec – je třeba především nastavit pravidla, která zajistí bezpečnost crowdfundingu pro jeho účastníky a zabrání nejrůznějším podvodným schématům, která právě u crowdfundingu hrozí více než při andělském či bankovním financování projektů.
  • Vzdělávání – autoři zprávy volají po speciální instituci, která by investorskou i podnikatelskou veřejnost v Evropě vzdělávala o metodách a výhodách crowdfundingu, o vhodných způsobech jeho provádění a jak nejlépe předejít nejrůznějším problémům při davovém financování.
  • Výzkum – další výzkum, jak akademický tak nezávislý, může pomoci posunout crowdfunding ještě dále a jeho možnosti ještě více přiblížit potřebám reálné tržní ekonomiky.

Ve druhé půlce zpráva shrnuje současnou evropskou legislativu, která se crowdfundingu týká. Vytýká jí především velkou roztříštěnost a nejednotnost úpravy a interpretace předpisů v jednotlivých státech, která často stojí v cestě financování větších projektů. V závěru se pak soustředí na rozvedení nastíněných třech pilířů a způsobů, jak dosáhnout jejich realizace, včetně návrhů několika změn evropských právních řádů, které by umožnily širší využitelnost této metody financování.

Kompletní zprávu naleznete ke stažení na stránce: www.crowdfundingframework.eu