Chytré popelnice Sensoneo: Odpad je černá díra. Díky tomu jsme už na pěti kontinentech

Chytré popelnice z dílny slovenské společnosti Sensoneo nově hlídají odpady i ve Spojených státech a Spojených arabských emirátech. Firma, která se chlubí, že díky svému systému dokáže ušetřit třeba třetinu nákladů na svoz odpadu, expanduje rychle. “Nestíháme,” hlásí spoluzakladatelka Andrea Basilová.

Aktuálně proto Sensoneo přemýšlí o tom, že se otevře novým investicím. Naposledy to společnost pošťouchlo dostatečně dopředu. Investice venture a soukromého kapitálu dohromady dala jeden milion eur. Sensoneo tak mimo jiné pro svůj tým mohlo začít sahat do známějších firem, díky tomu si našlo třeba Tomáše Kelemena z Cisca. Zařízení pro ně začaly montovat tři výrobní linky, z nich dvě na Slovensku a jedna v Česku.

Odpad je černá díra

Ač nevyrábějí jen pro ně, Sensoneo je zaměstnává slušně – připravují pro něj čtyři různé “obaly” na chytré krabičky, jeden z nich je v patentovém řízení. Software do nich se nahraje v Bratislavě. “Umíme každých pár minut posílat aktuální stav. Můžeme měřit teplotu, ale třeba i náklon kontejneru, nebezpečí požáru, kontrolujeme, kdy se odpad vysypal,” popisuje Basilová.

Jejich chytré krabičky jsou napojené na internet věcí a popelnice nejen hlídají, ale především právě monitorují stav zaplněnosti. A to je to, kde mohou veškeré zapojené firmy ušetřit tolik, že se jim vyplatí zařízení si koupit.

Odpad doteď opravdu efektivně podle Sensoneo žádná země neřešila. “V žádném smyslu optimálně. Takže to vypadá tak, že jsme nenarazili na klienta, který by s námi nezískal finanční a časovou výhodu,” říká Basilová. A ještě jednu přidává – tu, která zcela řeší problém s nedostatkem pracovníků. “Ráno se podívají, v jaké situaci jsou kontejnery, a jdou dělat něco jiného,” popisuje Basilová.

Na jedné straně získávají společnosti hospodaříci s odpadními nádobami nebo firmy v procesu zpracování odpadů perfektní přehled o tom, kdy, jak a kudy mají nádoby vyprazdňovat, na druhé straně firma poskytuje servis i těm, kteří chtějí odpadky prostě vysypat. Aplikace, která vás navede k nejbližšímu opravdu volnému kontejneru, je k dispozici zdarma. Ať už se chcete zbavit jakéhokoliv typu odpadu. Funguje ovšem samozřejmě jen tam, kde jsou i senzory.

Nitra do popelnic neviděla

Celý byznys vznikl tak nějak mimochodem na základě jediného zadání – slovenské město Nitra ve velkém nasadilo podzemní kontejnery a hledalo způsob jejich monitorování. Často k nim totiž pracovníci přijeli, aby zjistili, že se vůbec nemuseli namáhat. Jednoduše byly prázdné, jenže vidět na ně nebylo.

Zakázku překvapivě vyhrálo rodinné spojení Andrey Basilové a jejího muže Martina Basila. “Spolu s Nitrou jsme produkt ladili nejbližší měsíce tak, aby hardwarově a softwarově splňoval nároky. Měli jsme rychlou a přímou zpětnou vazbu od zákazníka. A pak jsme si uvědomili, jak velký business case za tím je. Do té doby to byla zábava při práci. Rozhodli jsme se, že to nakopneme a že potřebujeme investici – a ta nám zaručila, že můžeme chytrá řešení dělat ve větším množství,” vzpomíná Andrea Basilová. 

Historické odpadní cesty

Slušnou konkurenci firma má. S celosvětovým zaměřením, tedy tam, kde to Sensoneo zajímá, podle Basilové v této oblasti operuje zhruba pět společností. A paradoxně, pro domácí společnost dostat se do Evropy je někdy těžší než třeba do Spojených států. Mnohde jsou historicky domluvená partnerství, úzce provázané vztahy a zajeté systémy svozu. “Trh potřebuje čas, aby pochopil, že to není jen technologie pro technologii,” vysvětluje Basilová. 

Výrazně se proto firma uchytila právě ve zmíněných Arabských emirátech, kde funguje nově. “Tam je na takové problematice velký technologický zájem a řešení se nekupuje každý den. Také ve Spojených státech – tam je situace specifická. V procesu je hodně hráčů Člení se totiž na mnoho firem s různým zaměřením a mezi nimi jsou takové, které nemají jinou úlohu, než je optimalizace služeb. A to jsou naši klienti,” popisuje Basilová.

Sensoneo takto snížilo třeba Nitrianským komunálním službám náklady na svoz o 30 procent. Společnost snížila počet svozových tras a tím náklady na pohonné hmoty, opotřebení vozidel i cenu práce. Firma ve městě v roce 2015 nainstalovala prvních 130 ultrazvukových IoT senzorů, hned o rok později se projekt rozšířil a od loňska už společnost provozuje 302 takzvaných “double” senzorů monitorujících podzemí kontejnery i 180 senzorů v kontejnerech na skleněný odpad.

Podobně chytré krabičky snížily tyto náklady o pětinu v nemocnici ve Veľkom Krtíši na jihu Slovenska. Už dva roky Sensoneo dodává ve své domovské zemi řešení pro Tesco. V centru bulharské Sofie se podařilo snížit množství nepořádku v ulicích. Další místa na oficiální vyhodnocení svých úspor čekají, kromě Evropy třeba v Austrálii, na Novém Zélandu, v Brazílii, a nově právě v Ohiu či Kalifornii a Abu Dhabi. Celkově působí Sensoneo ve 22 státech na pěti kontinentech.

Ve Spojených arabských emirátech spolupracuje s firmou Huawei a v Americe testuje NB-IoT síť přímo ve spolupráci s T-Mobile jako jeden z prvních vendorů vůbec. Mezi výrobce, kteří integrují či chtějí integrovat její řešení do svých výrobků, patří třeba Asekol, Elkoplast, Meva či Molok. Partnery má i v Česku, na Praze 2 funguje už rok v pilotním provozu. Spíš se ale komunikovaly chytré solární koše od Bigbelly. 

Firma jen za první půlrok své existence dosáhla obratu ve výši 70 tisíc eur. “Samozřejmě musíme počítat s tím, že jsme mladá firma. A ve světě neznámá, stejně jako země, odkud pocházíme. Stává se nám, že vysvětlujeme, že jsme v Evropské unii. Ale i tak se zákazníky problém nemáme. Možná i díky chytře nastavené reklamě na internetu – přes něj nás většina společností najde. Zaplatili jsme si šikovná klíčová slova. Využíváme chatovací systémy, které velmi urychlily kontakt,” popisuje Basilová.

A samozřejmě – významnou pomocí jsou samotní telekomunikační operátoři, na jejichž síti chytré senzory komunikují. Ty chtějí podoprovat – a stále tak hledají nová řešení chytrých technologií, které by se k nim připojily. 

Diskuze k článku