Český fintech: Stovky tisíc zákazníků, aplikace pro všechny. Teď je čas na nové procesy

Český fintech má stále proti bankám co dohánět: obsadil zatím jednotky procent trhu, a překotný růst teď nečeká. Přesto se firmy znatelně mění. Z malých startupových projektů vznikli důležití hráči na trhu. Twisto už Česko přerostlo a hodlá se uplatnit třeba i v okolním Polsku, kde nejspíš najde početnější publikum. Revolut zas vyhlašuje nábor zaměstnanců a slibuje – i díky němu – také kampaň, která by jej měla v číslech zas o něco posunout. Firmy jsou větší, zkušenější a především se staly platformami pro daleko víc služeb. Poslouchali jsme jejich povídání v rámci akce Creative Talks, a na další podrobnosti se jich doptali.

Fintech se už dostal do fáze, kdy musí do modernější podoby přetvářet sám sebe. Třeba Twisto plánuje veškerou svou nabídku přehledně uspořádat do jedné aplikace, která “bude vládnout všem”. Revolut hodlá zavést jednoduché obchodování s akciemi.

Nastavujem procesy

České Twisto hlásí prakticky od svého vzniku samé úspěchy. Z prvotní myšlenky umožnit zákazníkovi nakoupit na jeden klik s možností vyzkoušet zboží se jeho vesmír rozrostl na celou platební aplikaci s kartou, platbami mobilem a dalšími službami i vybavením, včetně třeba platebního náramku. Twisto si za posledních pět let vyzkoušelo 500 tisíc zákazníků – takže skoro jeden z deseti lidí, kteří nakupují online. Pro firmu pracuje 80 lidí a už zdaleka se nedá označit jen jako malý nadšenecký startup. I když, nadšení mu samozřejmě nechybí a v rozvoji se nezastavuje – naopak. Jen je jeho složení různorodější. “Dokonce jsme nabírali 45letou kolegyni,” usmívá se Michal Šmída, CEO firmy, s jasným poselstvím – výhradně ajťáky po škole tu už dávno nehledejte. “Zásadně se teď měníme. Už také musíme nastavit procesy,” doplňuje.

Startup se teď mění na firmu a doslova – nastupuje fáze formalizace. Lidí je moc a všichni už nesedí „u jednoho stolu“, komunikaci je tak třeba spíš řídit než nechávat plynout a ke slovu se dostávají pravidla, která ale podle CEO nezapomínají na selský rozum. 

Rozlet firmy paradoxně její úspěch trochu přibrzdil. Zacílení na tuzemský trh se vyplatilo, ale nakonec startup podle svého zakladatele v Česku zůstal příliš dlouho. “Podruhé bych začal třeba v Londýně. Česko je malinké. Nějakou chvíli trvá prolomit tu masu iniciačních zákazníků. Fungují tu sice fondy, ale pokud chcete opravdu velké peníze, potřebujete do zahraničí. No a ze zahraničí vám nebudou chtít posílat peníze jen na produkt fungující v Česku,” vysvětluje.

Právě vstup nových investorů by mělo Twisto během několika dnů či týdnů veřejně oznámit. A to jej má posunout mimo Čechy. Potenciál v zemích, kde je jednoduše víc obyvatel, vidí velký. I proto prý jednou může nastat situace, kdy se ty největší novinky budou představovat nejdřív mimo Česko.

Michal Šmída

Průměrný Čech Revolutu

Z druhé strany na to šel Revolut. Světově známá firma nedávno v tuzemsku otevřela své zastoupení a i když na používání jejího digitálního bankovnictví potřebujete umět anglicky, účty už si pořídilo 56 tisíc zákazníků.

Což je ovšem poněkud méně, než si firma plánovala – do konce loňského roku jich mělo být rovných 100 tisíc. Revolut to ale příliš nevzrušuje. “Do léta bychom se na původní plán měli dostat,” říká David Pavliska, country manager Revolutu pro Českou republiku. “Už nejsme jen karta pro ty, kteří cestují nebo studují v zahraničí. Chceme být aplikace pro vše ohledně vašich financí, co používáte každý den,” dodává.

Česko je podle něj zajímavé třeba i proto, že se tu neplatí eurem. Navíc zdejší zákazníci jsou prý ti, kteří rádi přijímají nové věci. A na jejich další vlastnosti se dá použít světový přístup. “Příliš se nelišíme od průměru,” říká David Pavliska a naráží třeba i na to, kdo je průměrný zákazník – zatímco v Evropě je mu 34 let, u nás 33. “Ale bylo to 32. A to vypovídá něco o určité důvěře službě a třeba i o tom, že ji využívají lidé se stabilním příjmem,” věří.

Z desítek tisíc českých uživatelů si jich stále víc je také ochotno za služby připlatit. Uživatelů Premium účtu je asi 3 000, metalový účet pak má zhruba 1 500 lidí. Čechy ale zajímají i další digitální možnosti finančnictví. “Hodně využívají funkci na způsob ‘prasátka’ – posílají si peníze na spořící účty. Třeba když v obchodě zaplatíte 35 korun, necháte si strhnout 50 a zbytek jde na spoření. Nebo si na něj necháváte každý den posílat stokorunu,” vysvětluje Pavliska.

David Pavliska

Prolomit bariéru

Největší fintechové firmy jsou v tuzemsku spokojené. Kromě zmíněných Čechy zaujala především firma Zonky, jejíž mobilní aplikaci si za měsíc stáhlo do mobilu 17 tisíc lidí. Navíc s ní pracují chválihodné 4 a půl minuty denně. I tady jde především o starší mileniály- nejčastější věkovou skupinou jsou uživatelé mezi 25 a 34 roky, a na “investování” do půjček jiných jim stačí třeba známé “swajpnutí”.

Jednoduchost v mobilu zní jako naprosto jasný recept na úspěch. Některým oborům se však dosud vyhýbal. Třeba pojišťovnictví se má měnit až teď – alespoň podle představ projektu Mutumutu, nejdražšího projektu Creative Docku.

Pro něj aktuálně pracuje 12 lidí a celé životní pojišťovnictví se snaží převést do mobilu. Přesvědčit tento obor o digitalizaci je podle Jindřicha Lenze, spoluzakladatele a CEO, poměrně těžké. “Ještě v roce 2010 bylo běžné, že pojišťovák s vámi sepsal smlouvu na papírový formulář podložený propisovacím papírem,” popisuje.

Jindřich Lenz

Zavést takové služby v Česku je navíc složitější než v případě výše zmíněných startupů – ty totiž oficiálně nejsou bankami (vlastně jen předplacenými kartami), a tedy se na ně nevztahují veškerá omezení, se kterými se musejí vypořádat velké instituce. Revolut podléhá britské obdobě České národní banky, obě tyto firmy ale s českým regulátorem – prý na poměrně vyhovující úrovni – komunikují. Mutumutu svůj regulační problém nakonec vyřešilo spojením s Komerční pojišťovnou.

Jenže nebýt velkou bankou má i nevýhody. Vybudování důvěry u lidí je velmi těžké. Banky jsou tu stovky let, fintech 11. Masa lidí bankám věří. Podle průzkumů je dokonce 60 až 70 procent populace s jejich službami úplně spokojeno,” podivuje se Michal Šmída.

A především, pokud nejste instituce, které jsou lidé víceméně zvyklí platit, musíte najít způsob, jak peníze vydělat. Online hrátky s penězi samy o sobě totiž nejsou výdělečným byznysem. Michal Šmída i David  Pavliska vysvětlují, že každá platba, kterou svým klientům nabízejí, je vlastně prodělečná. “Na tom se nedá vydělat. Dá se ale díky nim vystavět skvělá firma s nulovou profitabilitou,” upozorňuje Šmída.

Možnost výdělku? Jedině na přidružených službách. Tedy za předpokladu, že je v zemi dost lidí, kteří si je koupí.

Diskuze k článku