Campus Party: Komisařka vyzývá k podpisu startupového manifestu

Říká se tomu geekovské Glastonbury. Po loňské zastávce v Berlíně se Campus Party přesunula do Londýna. A hned při úvodním small talku mezi zástupci O2, britským ministrem informatiky a zakladatelem Campus Party se zablýsklo. Neelie Kroessová, eurokomisařka, která jde operátorům dlouhodobě po krku, to prostě nevydržela.

Už třetí vstup do diskuse znamenal tradiční zásek do živého. „Operátoři by měli v Evropě vydělané peníze spíš investovat do rozvoje sítí, místo toho, aby vypláceli investory,“ vypálila eurokomisařka a následně se pochválila za regulaci roamingu. Zároveň vyzvala k podpoře Evropského startupového manifestu.

Podpis za dravější Evropu

Manifest ve dvaadvaceti bodech popisuje nutné změny systému, které umožní proměnu staré Evropy v inovativní supervelmoc plnou mladých a nadějných podnikatelů. Za aktivitou stojí skupina internetových hvězd typu Daniela Eka ze Spotify, Kaje Heda z Rovia nebo Nicklase Zennströma. Ano, toho Nicklase Zennströma.

Zlepšit vízovou politiku, zavést výuku podnikatelských dovedností už od dětství nebo zjednodušení přístupu k penězům pro rychle rostoucí firmy. Plno z požadavků manifestu už slýcháme nějaký čas z úst většiny evropských politiků. Teď se do toho pouští bruselští úředníci a čekají na podporu od lidí, kterých se změny můžou týkat. Síla Manifestu bude tím silnější, čím víc lidí jej podepíše, a možná to bude jedna z internetových petic, která bude mít trochu smysl.

Rozpačité přijetí rozjeté komisařky nicméně brzy přebil beatboxerský set britského BeardyMena, který ukázal, jak může vypadat propojení klasického beatboxu s moderní technologií.

Campuseros kam se podíváš

Hned od začátku přijelo do O2 Areny kolem deseti tisíc lidí. Většina Campuseros spí ve stanovém městečku kousek vedle – v hale věnované Davidu Beckhamovi. Asi by koukal, kolik ručníků se může v jeho hale sušit. Stanové městečko ale ke Campus Party patří. Nejde o pohodlí, ale o sdílení zážitků, společné projekty a nové nápady.

beckham hall

„Z Česka jsme zorganizovali skupinu přibližně tří set campuseros,“ tvrdí šéf naší výpravy Štefan Sabo. „Nejsou tu jenom klasičtí programátoři a hardcore geeci, jsou tu i lidé kolem třicítky, kteří prostě jen využili možnost se podívat do Londýna a poznat atmosféru takovéhle akce,“ dodává Ctibor Jappel z Telefóniky O2. Češi jsou dnes třetí největší výpravou. Hned za domácími Brity a Španěly. „Ve Španělsku to vzniklo, tak se není čemu divit. Letos přivezli šestadvacet autobusů lidí,“ dodává Sabo.

Největším lákadlem pro campuseros jsou ale kromě prezentací hlavně hackathony o ceny. Ty jedou už od prvního večera a tisíce programátorů se do témat zakously. „Věřím, že mezi spotřebou kafe a kreativitou je těsná korelace,“ říká Eze Vidra, šéf londýnského coworkingového centra Campus.

hackathon

Jako tradičně na velkých akcích je problém s wi-fi. K novinářským židlím jsou dovedeny ethernetové kabely a majitelé tenkých macbooků, kteří si zapomněli doma redukci, mohou jen skřípat zuby. „Bezdrát radši vypli, protože jim ho tu pořád někdo hackoval,“ vysvětloval Sabo. Zájemce o připojení ale uspokojí předplacená karta s půl gigabajtem dat.

Masakrózní záběr

Campus Party je ale kromě zběsilého mlácení do klávesnice, prolévání se Red Bullem (bez vodky) nebo denního spánku po hackathonové noci také konference. Svou prezentaci tu mají třeba zakladatelé internetu – Vint Cerf či linuxový ďábel John Maddog, šéfka Firefoxu Mitchell Baker, zakladatel Atari Nolan Bushnell nebo týpek jménem Alex Sandy Pentland, jehož kurzem na MIT prošli zakladatelé Flickru, tvůrci Google Glass nebo Google+. „Mým kurzem prochází většinou lidé, jejichž služby mají miliardové počty uživatelů,“ tvrdí.

Nechybí ale ani dravé mládí. Především na startupové Guttenberg scéně. Robin Exton ze ženského startupu Dattch sice hovořila jako kulomet, ale i tak bylo její sdělení jasné: „Každý startupový tým potřebuje tři typy lidí – hackery, hustlery a hipstery. Bez nich to prostě nerozjedete,“ tvrdí blondýnka, která se angažuje i v hnutí geekettes.

Škála témat je na Campus Party v podstatě nekonečná. Od interplanetárního internetu až po práci s fotografiemi z Instagramu nebo big data. „Analýza dat může přinést řešení i těch nejběžnějších každodenních problémů,“ tvrdí Alex Sandy Pentland z MIT a dodává, že práce s daty, která by podle něj mohla ušetřit v budoucnosti energii nebo vyléčit některé nemoci, naráží na nedůvěru lidí, kteří nechtějí být sledováni.

Popravdě, od internetových klasiků se návštěvník moc revolučních myšlenek nedozví. Uslyší ale věty, které mohou někoho utvrdit v tom, co dělá, nebo naopak objeví nový trend. Jména jako Cerf, Maddog nebo Pentland totiž nabízí vize. Vize, které už jednou změnily svět.