Adam Šoukal (Investiční aukce): Současná podoba PSD2 se bankám nehodí, liberalizaci ale potřebujeme

Seriál o fintechu

Nová legislativa PSD2, která má vstoupit v planost v roce 2018, má potenciál změnit fungování bankovnictví i celého fintechu. Nejde o revoluci, ale spíše o evoluci. Banky budeme potřebovat stále, říká v rozhovoru Adam Šoukal, zakladatel společnosti Investiční aukce..

Zároveň však zejména startupy nebo malé firmy, které by svými inovacemi trh opravdu měnily, mohou narazit na své velké a zavedené konkurenty – bankovní domy. Ty s chystanou legislativou tak spokojené nejsou.

Fintech je zajímavý obor, ve kterém se pohybují zajímaví lidé. Rozhodli jsme se mu dát prostor i na Těch Internetech.

V předchozí epizodě jsme o tom, že pravidla PSD2 otevírají bankovnictví a celý fintech startupům, mluvili s Martinem Pejšou z Creative Docku. První část se věnovala tomu, jak bitcoin mění svět – i daleko za oblastí samotného fintechu.

Jak může PSD2 změnit trh? A mohou liberalizaci banky opravdu zastavit? Nejen o tom v rozhovoru – taky o plánech firmy Investiční aukce, společnosti, kterou Šoukal zakládal. Nedávno oslávila tři roky a milník proinvestovaných 400 milionů korun.

Adam Šoukal studoval v Česku, Španělsku a Nizozemsku, přičemž má dva inženýrské tituly z ekonomie a managementu. Po ukončení studia se zaměřoval na projekty z oblasti corporate finance a pracovního kapitálu v oddělení restrukturalizací v pražském PwC. Následně působil v Londýně, kde pracoval pro banku Santander na akvizici bankovní instituce. Po návratu založil společně s Tomášem Slobodníkem společnost Investiční aukce.

BANKY PROTI NOVÝM HRÁČŮM

Jak vnímáte chystanou legislativu PSD2?

PSD2 by měla v bankovnictví udělat to, co se stalo s trhem mobilních operátorů. Už to nebudou výsadně jen bankovní domy, kdo bude poskytovat finanční služby a obsluhovat účty klientů. Tak jak v telekomunikačním sektoru vznikli virtuální operátoři, tak podobní „virtuální operátoři“ přijdou i do bankovnictví.

PSD2 je napsaná tak, že byste měl být schopen obsluhovat všechny své účty a za všechno platit přes regulované providery – platební instituce, které vám umožní číst všechny svoje účty a zadávat platby z jednoho místa.

Jaké možnosti to přináší?

Od prosté agregace účtů, přes bezplatné trvalé příkazy, v e-shopech budete moct platit bez karty… Všechno to zní dobře, úmysl zákonodárců byl skvělý. My ale tu směrnici čteme, připomínkujeme ji a vidíme, že české banky vynakládají velké úsilí, aby noví hráči do toho trhu nemohli vstoupit.

Můžete uvést příklad?

Například, aby se nemohly činit „neopodstatněné“ rozdíly, abychom měli „přiměřené“ pojištění. Podobné vágní výrazy pak nabízí prostor, aby nám banky neumožnily trh liberalizovat a nemohli bychom nabídnout koncovým zákazníkům lepší službu.

Je důležité, aby PSD2 přinesla to, že stejné služby, jako dostává klient ve stejné rychlosti, jsme byli schopni připojit i my jako platební instituce. Pokud vy jako klient máte 24/7 přístup k účtům přes e-banking a vidíte na nich zadarmo úplně všechno, my musíme mít také zdarma stejný přístup.

České banky se teď snaží chránit trh tak, jak je. Pokud má některá z nich miliardu ročně z toho, že vede klientům účty, což je třeba v Londýně neslýchané, tak je jejich motivace zabránit liberalizaci opravdu velká.

Myslíte si, že se bankám opravdu podaří zabrzdit tuto liberalizaci?

Kdyby byl zákon schválen v podobě, v jaké je nyní, tak se jim to podaří. Za prvé, není žádný API standard, který by nám, třetím stranám, platebním institucím, banky poskytnout musely. Znamenalo by to, že by se to bankovní API třeba každý týden měnilo, a když byste tam měli zapojených 15 bank, tak je to v konečném důsledku neuhlídatelné a nebude to fungovat.

Za druhé, když v bance zadáváte příkazy, musíte mít dvoustupňové ověření identity. Zákon je teď nastaven tak, že my bychom měli použít vaše údaje k tomu, abychom za vás udělali transakci, což je nesmysl. Bankovní credentials, přístupové kódy do bankovnictví, se prostě nesdílí, tečka.

Kdy má být zákon schválen? Do kdy ho můžete připomínkovat?

Do ledna se zapracovávají připomínky odborné veřejnosti. Ze začátku roku 2017 by se měl posunout do dalšího kola legislativního procesu. Finalizovat by se pak měl v půlce příštího roku.

Směrnice Evropské unie je přitom závazná pro všechny členské země a vstoupit v platnost musí nejpozději v průběhu ledna 2018. Co víme, v Bruselu probíhá obrovská lobby bankovního sektoru, aby to bylo posunuto o další rok.

Lobujete taky vy jako zástupci fintech sektoru?

Ano, v tomto směru spolupracujeme. Nedávno vznikla nová fintechová asociace. K tomu, aby byla ta směrnice transponovaná správně, nám pomáhají zkušení lidi z regulatorního prostředí. Zároveň jako dobrého regulátora vnímám Českou národní banku a doufám, že nedopustí, aby k potřebné liberalizaci nedošlo.

Očekáváte, že se ČNB postaví na vaši stranu?

Očekávám, že bude neutrální, tak, jak má být. Stejné podmínky pro všechny.

Adam Šoukal Investiční aukce

BANKY TADY BUDOU STÁLE POTŘEBA

Pokud se podaří PSD2 prosadit tak, jak byla navržena, jaké možnosti vy jako Investiční aukce plánujete využít?

Konkrétně bychom přinesli další produkty pro malé firmy, do retailu ale nepůjdeme. Mohli bychom firmám měnit levněji peníze a taky zlevnit úvěry. Za minulý kvartál jsme firmám na subprime lending půjčovali podle váženého aritmetického průměru za 2,76 procenta. V průměru mají malé a střední podniky půjčeno v prime loans někde okolo čtyř procent a těch úvěrů je tady za 600 miliard. Pokud umíme subprime levněji než banky umí prime, tak je tam logicky prostor.

Dále se pak díváme na agregaci účtů a taky snížení nákladů na platební služby. Malé a střední podniky pořád platí za standardní platby, za vedení účtů, za trvalé příkazy, což je nesmysl.

Na čem banky na malých a středních podnicích vydělávají?

Zhruba 20 procent tvoří nejrůznější poplatky, v tom jsou velmi kreativní. 40 procent tvoří výnosy z úvěru a dalších 40 procent tvoří forex, směny peněz a další produkty s tím spojené, kde je opravdu nízká přidaná hodnota bank. Díváme se na největší kusy toho koláče a tam půjdeme.

CASHBACK, APLIKACE, KARTIČKY A PÉČE O ZÁKAZNÍKY

Kde vidíte další komerční využití PSD2, mimo vašeho působení?

Potenciál vidím v online platbách, které se výrazně zjednoduší. Když si budete chtít něco koupit, nebudete zadávat detaily z kreditní karty a velký e-shop vám dá okolo procenta cashback, protože to nebude muset platit MasterCard nebo Visa, kteří se o to ještě dělí s bankou. Určitě začnout dávat větší smysl aplikace jako Spendee, které začnou agregovat informace o tom, kde a za co utrácíte.

Obrovský komerční potenciál je taky třeba ve slevových kartičkách, kterých existuje mnoho. Umíme si představit, že někdo udělá jednu platební kartu, půjde s ní do Nike a řekne, že má tisíce uživatelů, kteří nakupují v Adidasu a pokud je chtějí, stačí jim dát slevu a tahle karta atrahuje nové klienty a konverze tam budou vysoké. Uživatelé zároveň budou vědět, že když platí naši kartou, tak dostanou cashback a ještě slevu.

Customer care a nabídnutí produktu přímo zákazníkovi je další velká výhoda PSD2. Banky tato data mají, ale špatně s nimi pracují. Obecně když se v bance dělá nový rozpočet a mají třeba 12 nových technologických projektů, tak 9 z toho je regulatorních a jenom tři nějakým způsobem pomáhají klientům.

Popisujete tady dost velké změny fungování bank. Nazvali byste to revolucí?

Použil bych slovo evoluce. Málokdo z nás jako fintech sektoru má ambici vést účty. Existují služby, které si banky zachovají. Čím dřív ale na to zareagují, tím víc si mohou ulovit z nového fintech trhu. Určitě se musí připravit na snížení marží, ale nezaniknou, jsou tady potřeba.

Adam Šoukal Investiční aukce

Investiční aukce se svoji službou instantPlatba představují obdobu bankovního faktoringu, kde společnosti postupují faktury bance, s cílem zkrátit jejich splatnost tak, aby vylepšily své cashflow. V případě instantPlatby však nemusí plnit minimální roční objemy či postupování všech pohledávek. Služba tak představuje flexibilní nástroj financování pro male a střední podniky.

Na platformě investAukce se pak setkávají investoři, kteří zhodnocují svůj kapitál investicí do pohledávek vystavených proti bonitním společnostem z řad obchodních řetězců.

V rámci Investiční aukce jste nedávno překročili milník 400 milionů půjčených peněz a zároveň tři roky od získání licence od ČNB. Kolik klientů v současnosti máte?

Přibližně stovku malých firem, které financujeme a zhruba tři stovky aktivních investorů, kteří naši platformu zásobují penězi.

V čem je vaše půjčování jiné jako od bank?

Na západních trzích je bankovní factoring [ve kterém společnosti postupují pohledávky před splatností bance, aby zrychlily a vylepšily svoje cashflow – pozn. red.] malým firmám dostupný. Je to v podstatě mikrosegment a bankám se špatně úvěruje, protože ty firmy jsou často jen tři roky staré, nemají výkazy. Banky nevědí, jak hodnotit rizika, ty mají stále nejraději velké výrobní haly.

Díval jsem se na to, jak tenhle segment funguje ve Spojeném království a podstata je v tom, že se nedíváme na tu malou firmu, její aktiva a podobně. Důležité je dívat se na přidanou hodnotu, kterou ta firma vytváří a komu to dodává. Revoluční jsme udělali factoring v tom, že se nekoukáme na klienta a jeho riziko, ale komu on dodává. To je ten subjekt, který platí fakturu, riziko je tam. Zacílili jsme na trh dodavatelů do řetězců, telekomunikací, energetiky, velkých internetových obchodů. Jsou to velcí hráči se spoustou drobných dodavatelů.

Jak to přesně funguje?

Třeba když máte velký internetový obchod a dostanete zboží, tak ho můžete mít na skladě nebo dávno prodané. Pro vás je jednoduše lepší zaplatit to až za 75 dní. Tohle je globální trend, netýká se to jen České republiky. Pokud jako malá firma chcete do velkého řetězce dodávat, tyto podmínky musíte akceptovat. Na začátku to jde, například když dodáváte každý měsíc produkty za milion korun. Dodáte v únoru, lednu, březnu a se splatností 90 dní jste neviděli ani korunu, první dostanete až v dubnu.

Ale pak se vám obchod ozve, řekne, že se vaše zboží prodává opravdu dobře a že ho chtějí za pět milionů měsíčně. Tady vzniká problém a malá firma se často zadusí a není schopná reagovat. My jim umožňujeme toto období překlenout. Jedná se o velké hráče, proto jsme schopni zhodnotit riziko a také pohledávky pojistit.

Zároveň se chlubíte, že máte velmi nízkou míru defaultů.

Všichni naši investoři, kteří investovali přes naši platformu, vždy dostali peníze zpátky. Pokud nezaplatí velký odběratel, tak za fakturu ručí malý dodavatel. Když to on není schopen vrátit, tak to ještě máme pojištěné do 75 procent. Přičemž investoři od nás mají dovoleno financovat právě do těch 75 procent, aby nikdy nepřišli o jistinu.

Jako investor u vás klient nikdy neztratí peníze?

Existují rizika, třeba pojišťovna přestane plnit kvůli nějakému sporu. My rizika řídíme tak dobře, že se nám to ještě nestalo, ale víme, že se to stát může.

Máte tři roky, to není tak moc.

Už nechodíme prezentovat na startupové konference. V roce 2014 jsme byli zvoleni jako druhá nejnadějnější firma v ČR, loni jsme byli nominováni na EY podnikatele roku a Vodafone firmu roku, takže občas se někde ukážeme, ale spíš se soustředíme na rozšiřování portfolia klientů.

Začátkem roku jste taky oznámili strategické partnerství.

Spojili jsme se s dominantním hráčem na trhu elektronických faktur, brněnskou společností CCV. Přes ně v těch fakturách měsíčně projde 4,5 miliardy korun, využívají je řetězce nebo internetové obchody. Pro nás je to krásné portfolio, mají tisíce a tisíce malých klientů, kteří jsou perfektně zdokumentovaní, se skvělou auditní stopou. Je to pro nás strategický investor, rádi jsme jim dali část naší ekvity.

Hledáte další partnery?

Díváme se na PSD2 a určitě něco vyvineme. Ale říkáme si, že pokud by za námi byl někdo velký a silný, kdo by do toho s námi chtěl jít, tak se dohodneme.

Diskuze k článku