Vanhara: Investoři vám v podstatě nijak nepomohou, spíš naopak

Rodilý Brňák John Vanhara má na investory názor ostrý jako břitva. Je to totiž střelec. Odjel na rok do Ameriky pochytat něco z angličtiny a mimochodem tam založil firmu, která je dnes na špičce trhu v posílání balíků z USA do celého světa. K tomu ještě (taky mimochodem) pomáhá zakládat firmy Američanům, ale hlavně novým přistěhovalcům.

Pokud jste si někdy objednávali vánoční dárky z Ameriky, tak je vysoká pravděpodobnost, že jste využili služeb Johna Vanhary. “Ze začátku jsme posílali jenom do Česka a měli jsme stránky v češtině. Teď s odstupem jsem rád, že jsem to rozjel ve větším,” říká podnikatel, který založil službu Shipito.

Na vlastní kůži totiž poznal, jak může být byznys krutý, když se člověk nepřipraví. “Když Evropská unie zavedla nová pravidla na dovoz zboží, tak nám spadly objednávky o padesát procent. Kdybychom byli tou dobou závislí jenom na Česku, tak by nás to položilo,” vysvětluje a dodává, že momentálně jsou jedničkou v Rusku a úspěchy má jeho služba i v Austrálii. “Do Ruska jsem úplně jít nechtěl, ale přeci jenom – jeden Rus mi vydělá průměrně třicet dolarů a jeden Čech dvanáct. To asi hovoří za vše,” konstatuje.

Orientace na nové trhy přinesla další růst. Shipito je dnes mezi dvěma stovkami nejrychleji rostoucími firmami světa a má obrat kolem šestadvaceti milionů dolarů. A to i přesto, že Vanhara po zkušenostech z Česka velkou firmu nechtěl. “Když jsem přijel do Ameriky, tak jsem si říkal, že nechci mít zaměstnance. Teď jich mám 150. Je to prostě jiný svět, velký trh, kde se ujme a může být úspěšná v podstatě každá blbina,” vysvětluje benefity Spojených států muž, který nenávidí schůzky a promrhaný čas na nich.

Schůzky jsou ztráta času

“Myslím, že všechno se dá uřídit přes telefon nebo e-mail. Pokud někdo není schopný zformulovat otázku nebo problém do pár vět v telefonu, tak s ním nemá cenu chodit na schůzku,” popisuje svou filozofii jednačtyřicetiletý podnikatel. “Problém téhle civilizace je v tom, že už nevěří dohodám bez schůzek, porad a dalších prokecaných hodin,” tvrdí.

Podobně se tváří na venture investory. “Mluví se o spoustě podpory a pomoci, ale ještě jsem neviděl podporu, která by se nedala zařídit i bez VC. Většinou vám jen pomůžou utratit peníze za nějaké služby – právníky, účetní, konzultanty a další lidi, kteří by měli něco vyřešit. Měl jsem z těch jednání takový pocit. Nezažil jsem schůzku, kdy bych měl pocit, že se bavím s někým, kdo by mi dokázal přidat hodnotu do firmy, tedy kromě peněz. Prostě ti lidé mají zkušenosti v něčem jiném,” pustil se do investorů na svém blogu.

Reagoval tím hlavně na prohlášení spoluzakladatele Sun Microsystems Vinoda Khosly, který tvrdí, že až osmdesát procent investorů může mít pro startup negativní přínos.

Do Ameriky by měli jet všichni, co to myslí vážně

Vanhara moc nechce komentovat české startupy a ještě méně ochotnější je v případě jejich srovnávání s americkou konkurencí. “My prostě nejsme Američani, nebudeme jako oni a myslím, že je zbytečný si na to hrát,” celkem upřímně komentuje občasné snahy místního startupového prostředí kopírovat Silicon Valley.

“Jsme dobří v technologiích, tak bychom se toho měli držet. A pak už jenom stačí trocha odvahy,” dodává Vanhara s tím, že je rozdíl mezi tím, když startup sedí v Česku a shání zákazníky a zahraniční uživatele, a tím, když je přímo na místě a zkouší fungovat v prostředí, kde chce uspět. “Mám pocit, že ti mladí kluci občas nepoužívají selský rozum. Jinak by si museli spočítat, že některé jejich služby nemůžou nikdy vydělávat,” tvrdí.

Zároveň komentuje rozdíly mezi českým a americkým prostředím, především v připravenosti startupů na vstup investorů. “Plno zahraničních investorů je trochu zmateno českým kreativním účetnictvím. Za to ale může spíš stát než podnikatelé,” vysvětluje.

V Česku už byla nuda

Sám si prošel startupovým obdobím i v Česku. Tou dobou se tomu neříkalo startup, ale progresivní vydělávání na internetu, úplně novém médiu. “S kolegou jsme rozjeli server Fazole.cz, na kterém jsme vydělávali desítky tisíc díky internetové reklamě. Šlo ještě o dozvuky internetového boomu, části firem bylo tehdy stále jedno, jak získávají návštěvnost,” řekl Vanhara loni serveru iHned.

“V Americe byl byznys mnohem intenzivnější, a začalo mi to chybět,” vysvětloval důvod svého návratu do Spojených států. Vanhara je prostě obchodník. Hned po návratu do Kalifornie rozjel realitní firmu a k tomu začal dovážet z Číny plážová kola.

Vždy jde po jádru byznysu, prodává jen čistý základ. To je vidět třeba u jeho dalšího podniku – zakládáním firem v Americe. “Konkurenční firmy nabízí celý balík služeb, ale i takové, které vlastně nikdo nepotřebuje. My nabízíme jenom základ za zlomek ceny s tím, že pak si klienti dokoupí, co opravdu potřebují,” vysvětluje Vanhara fungování své služby Paradise.

Amerika mu byla souzená. V Americe si dodělal i vysokou školu, kterou v Brně nedodělal, v Americe rozjel svůj blog o podnikání. A domů už se natrvalo nevrátí. “Mně se tady prostě líbí,” tvrdí s úsměvem.

Total
0
Shares
Další články