Tyrani a sociopati aneb kdo byl nejhorší tech CEO v historii

Nejvyšší příčku ve společnosti by měl zastávat člověk, který inspiruje a motivuje všechny pod sebou, který si umí poradit s nástrahami firemního koloběhu, a který zároveň dokáže pěkně prošlapat cestu k úspěchu, aby se na ni vyšplhala všechna firemní oddělení – i ti, kdo jsou fyzicky méně zdatní, i ti, kterým trvá déle, než se k podobnému kroku odváží. V zástupu firemní karavany vedoucí ke skvělým projektům by tak neměl chybět ani nejposlednější vrátný nebo uklízečka kanceláří. Protože i ti jsou součástí vítězného týmu, right?

Názory vrcholného vedení totiž utvářejí firemní kulturu. Každý pracovník se snaží udržovat rovnováhu mezi pracovním a soukromým životem – jakmile však společnost vede skvělý CEO, pak jsou i zaměstnanci ochotni dělat ústupky a obětovat svůj čas za fungující vztahy, s větší vervou se věnují procesům, které mají vést k vysněným cílům.

Jak se pozná špatný CEO?

  • Je to nepoučitelný snílek, vždy má po ruce fantastické představy, jejichž realizaci není schopen dotáhnout do konce.
  • Je to inovátor s kapsou plnou bizarních nápadů, nepředvídatelnost je jeho druhou přirozeností. Většinou však postrádá odbornost i zaměření.
  • Je to lídr, který vyžaduje pořádek vždy a všude. Řídí veškeré procesy, lidi i systémy a zabíjí tak veškerou inovaci, kreativitu a rozmanitost.
  • Je to obchodník, který udrží ziskovou a stabilní společnost, ta bohužel pod jeho vedením nikam dál neroste.
  • Je to vizionář, který zůstává věrný svým původním myšlenkám nehledě na to, co se ve společnosti aktuálně děje.
  • Je to umělec, který navenek působí inspirativně, ale uvnitř společnosti vytváří chaos.
  • Je to všeználek a všeuměl, který je odborníkem na všechny aspekty podnikání. Nenechá si poradit a jeho sebedůvěra nepolevuje 24/7, 365 dní v roce.
  • Je to boss, který nevidí za horizont. Dokáže se soustředit jen na jediný objekt, problém nebo situaci a není schopen vidět do budoucna. Zabývá se zpravidla jen tím nejpalčivějším nebo nejblyštivějším aspektem.
  • Je to manažer, který neumí delegovat práci, ani si udělat čas sám pro sebe. Projekty nedokončí, brzy vyhoří a snažit se s ním udržet krok je předem prohraná bitva.
  • Je to sériový podnikatel, který založil první společnost v 17, další v 18, nyní je u firmy č. 25, moc toho nenaspí a každý druhý měsíc rozjíždí nový start-up.

Kolik takových už historie poznala, a čím se nesmazatelně zapsali do povědomí nejhorší tech CEO všech dob?

John Sculley: Apple (1983–1993)

Steve Jobs pomohl bývalému prezidentovi PepsiCo, aby získal práci v Silicon Valley. A pod jeho vedením Apple skutečně chvíli vzkvétal. Jak se ale Sculley Jobsovi v roce 1985 odvděčil? Přesvědčil představenstvo Applu, aby Steva vyhodili a učinili Sculleyho výkonným ředitelem. Nedostatek znalostí v oblasti IT a neetické přístupy (plus projekty jako Newton) měly za následek, že věhlas společnosti začal upadat, stejně tak i Sculleyho sláva. V roce 1993 se Apple vzpamatovával z řady obchodních failů, musel celosvětově propustit 16 % zaměstnanců a konsolidovat prodejní a marketingové týmy. Sculleyho nahradil jeho chráněnec Michael Spindler a Sculley se později vyjádřil v tom smyslu, že Apple neměl nikdy Jobse propouštět, a že byla velká chyba, když on sám přijal pozici CEO.

Eckard Pfeiffer: Compaq (1991–1998)

Příběh Compaqu a Pfeiffera patří mezi ty smutnější, které zde uslyšíte. Compaq byla jednou z prvních počítačových společností na světě a měla na trhu velký záběr. V roce 1989 se jí podařilo v bitvě o low-end server market vytlačit i Packard Bell a IBM. Pfeiffer měl při převzetí společnosti rozsáhlé plány o tom, jak expandovat, a v roce 1997 koupil Tandem a později DEC. Pfeifferovo rozhodnutí expandovat směrem od core byznysu se ukázalo jako špatné, bez ohledu na to, že značky, které koupil, byly zastaralé. Compaq se zaměřil na trh high-end serverů, zatímco Dell a Gateway získaly podíl na low-end trhu, kde býval Compaq lídrem. Správní rada vyhodila Pfeiffera v roce 1998, přesto se však společnosti nepodařilo vzpamatovat a přesvědčit trh, že na to ještě má. Compaq byl v roce 2002 prodán společnosti HP.

Meg Whitmanová: eBay (1998–2008)

Veřejnost ji obdivovala za to, že přeměnila eBay na miliardový business, ale insideři ji vnímali jako zuřivou šéfovou, která útočila na zaměstnance a nebyla schopná dokončit větu bez nadávek. Za incident s kolegyní Young Mi Kim zaplatil eBay poškozené zaměstnankyni 200 000 dolarů. Co se vůbec stalo? Podle Kim do ní ředitelka v záchvatu vzteku strčila, kdežto Whitmanová ji podle svých slov jen „fyzicky doprovodila z místnosti“. Začátkem roku 2008 Whitmanová rezignovala na pozici výkonného ředitele a zaměstnanci eBay si konečně oddechli. Zato v Hewlett-Pacard, kde začala vládnout o pár let později, se měli na co těšit.

Steve Ballmer: Microsoft (2000–2014)

Vysloužil si mezi spolupracovníky i investory pověst arogantního egomaniaka, který může za masivní propouštění i za ztráty miliard dolarů. Přidejte k tomu seznam jeho trapných veřejných výbuchů, vášnivá gesta při vyjadřování nadšení a neschopnost vést lidi. Navíc dával zaměstnancům náležitě sežrat, když někdo z nich vlastnil produkty od Applu. Zmixujte výše uvedené v deitroitského rodáka s pleškou, a máte jednoho z nejbohatších lidí světa a zároveň bývalého CEO Microsoftu.

Mark Hurd: HP (2005–2010)

Během svého působení ve funkci CEO jím údajně lidé opovrhovali kvůli praktikám vedoucím ke snižování nákladů. Krátce po svém nástupu propustil 10 % společnosti (odhadem 15 000 lidí), o polovinu zmenšil IT oddělení (z 19 000 míst na 8 000) a konsolidoval datová centra z 86 lokací na šest. Jestliže ani to zbývající zaměstnance neznechutilo natolik, aby odešli, snížení platu o pět procent a zrušení určitých benefitů rozhodně nevylepšilo Hurdovu pověst.

Martin Winterkorn: Volkswagen (2007–2015)

Jeden z největších světových výrobců automobilů byl obviněn za to, že do 11 milionů automobilů po celém světě nainstaloval software, který zobrazoval nižší emise naftových motorů. Hlavním viníkem byl údajně CEO automobilky Martin Winterkorn, který velkou měrou přispěl k uskutečnění tohoto nelegálního a neetického podvodu. Winterkorn odstoupil v roce 2015, přestože byl dříve považován za známého perfekcionistu, který si nechával předvést jednotlivé zaměstnance, aby zkritizoval jejich práci, když nezvládli splnit své cíle. Otázkou je, jestli dosáhl Winterkorn těch svých.

John Stumpf: Wells Fargo (2007–2016)

John Stumpf se stal generálním ředitelem po 34 letech ve Wells Fargo. Během jeho funkčního období začali zaměstnanci bank otevírat kreditní účty pro zákazníky, kteří o to nestáli, respektive aniž by o tom vůbec věděli. Poté začala banka účtovat těmto zákazníkům poplatky za pozdní platby nebo poplatky za přečerpání, což trvalo několik let. Do skandálu bylo nakonec zapojeno 5 300 zaměstnanců Wells Fargo. Společnost mívala hvězdnou reputaci, kterou Stumpf dokázal zabít, a spolu s ní i všechno dobré, co stálo za touto uznávanou značkou. Americká vláda začátkem loňského roku oznámila, že Stumpf má doživotní zákaz pracovat v sektoru bankovnictví, a že musí v souvislosti se skandálem zaplatit pokutu v částce 17,5 milionu dolarů. Což je nepoměrně méně, než o co společnost přišla.

Travis Kalanick: Uber (2010–2017)

Kalanick v roce 2009 založil Uber, jehož existence otřásla všemi taxikáři i jejich žlutými vozy. Později se oblíbenými službami Uberu začaly zabývat regulační orgány. Agresivní přístup firmy přinesl Uberu úspěch a dostal jej na vrchol. Zároveň došlo k celé řadě neodpustitelných chyb – například, když autonomní vozidlo Uberu usmrtilo chodce, nebo když společnost expandovala do Číny, což mělo za následek velké ztráty. Černý puntík patří Kalanickovi za neetickou firemní kulturu, kde nebylo výjimkou ani systematické sexuální obtěžování, jehož odhalení nakonec rozdmýchalo vznik hnutí #MeToo. Kalanick následně rezignoval a koncem roku 2019 prodal přibližně 90 % svých Uber akcií.

Ani na vrcholu to není černobílé

Tímto seznam špatných CEO rozhodně není vyčerpán; mohl by dlouze pokračovat a adepti se o místo na výsluní chtě nechtě utkávají každý den. Pochopitelně ani v tomto případě nelze věci posuzovat skrz černobílý filtr – i vedoucí manažeři, kteří nedopadli zrovna slavně, se ve firmě zasadili o dosažení velkých cílů nebo zajímavých milníků.

Úspěch nebo neúspěch organizace je ovlivňován rozhodnutími výkonného ředitele, proto je důležité, aby se stávající i budoucí CEO poučili z chyb svých, ale i z chyb svých předchůdců.

Zdroje: Glassdoor.com, complex.com, theboard.blogs.nytimes.com, huffpost.com, pbs.org, inc.com, radiohc.cu, propakistani.pk, theceomagazine.com, cnbc.com

Total
11
Shares
Další články