Startup Genome: Co odlišuje úspěšný startup?

Jak vést svůj startup, čeho se vyvarovat a na co naopak nezapomínat, to jsou a nevyhnutelně i budou starosti všech podnikavých zakladatelů. Přestože přesný návod neexistuje, úspěšné společnosti mají vždycky cosi společného. Co přesně to je, na to se rozhodl odpovědět projekt Startup Genome.

Startup Genome je společným nápadem čtyř podnikatelů se jmény Bjoern Herrmann, Max Marmer, Fadi Bishara a Aleksandra Markova. Kromě zakladatelů se ale na projektu podílí i celá řada dalších, například akademici z univerzit Berkeley a Stanford nebo lidé z asi desítky akcelerátorů. Základem je snaha získat co nejvíce dat o začínajících společnostech a tak současným i budoucím zelenáčům v oblasti podnikání jejich začátky usnadnit.

Pro lepší pochopení a systematizaci dat byly nejprve definovány tři typy startupů (se dvěma podtypy u jednoho z nich, takže výsledně čtyři) a šest stádií, kterými by každý startup měl projít (objevování, potvrzení, efektivita, rozsah, maximizace zisku, obnova). Tato základní teorie byla poté dále pilována na datech získaných z dotazníku, který vyplnilo přes 650 startupů. Výsledkem se stala zhruba 50 stránková analýza obsahující data, která mohou začínajícícm internetovým firmám v lecčem pomoci.

Učit se, učit se, učit se…

Co je vůbec nejdůležitější, a z průzkumu vyplynulo jednoznačně, je zcela zásadní charakter schopnosti přizpůsobovat se trhu a zákazníkům. Úspěšné startupy mají všechny, nezávisle na tom, pod který typ či podtyp spadají, společnou schopnost zakladatelů učit se. Základem jsou tedy poctivé analýzy činnosti a její následné neustálé vylaďování. Tato schopnost je zároveň to, co odlišuje ty úplně nejúspěšnější. Jak se píše na stránkách projektu:

“Stovky lidí vytvářely sociální sítě před Markem Zuckerbergem, i tak se ale Facebook stal vítězem s potenciálem vyrůst v nejdůležitější společnost současnosti. Zuckerberg nebyl inteligentnější, ambicióznější, vzdělanější nebo bohatší než ostatní tvůrci sociálních sítí, pouze podnikatelskou hru lépe hrál. Pokud by se dal izolovat jeden faktor, v němž se Zuckerberg skutečně lišil od svých konkurentů, byla by to pravděpodobně schopnost učit a přizpůsobovat se.”

Statisticky řečeno a přeloženo do praktické rady: startupy, které měly zkušenější poradce, měřily výkonnost a učily se od ideových vůdců, získaly od investorů 7x více peněz a měly 3,5x rychlejší růst uživatelské základny.

Různí zakladatelé si lépe vedou s různými společnostmi

Mezi další zjištění bezesporu patřil fakt, že startupy s jedním zakladatelem rostou 3,6x pomaleji než ty, kde jsou zakladatelé dva. To jen potvrzuje zjištění z našeho nedávného článku “Kdo zakládá úspěšné startupy? Mladí, zkušení a v týmu“. Vícečlenné týmy zakladatelů navíc umožňují lépe se přizpůsobit z hlediska kvalifikace, různé typy startupů totiž potřebují různě zaměřené původce. Zatímco týmy orientující se na byznys a ekonomii byly efektivnější pokud šlo o prodejní startupy, zakladatelé s technickým a technologickým zázemím si vedli podstatně lépe tam, kde společnost byla orientována na vytvoření vlastního produktu.

Podstatným se ukázal údaj o tom, kolikrát společnost za doby svého fungování zcela přehodnotila svou činnost, plány, či produkt. Společnosti, které to učinily jednou nebo dvakrát, získaly od investorů více peněz, měly rychlejší růst uživatelské základny a byla u nich nižší pravděpodobnost, že svůj vývoj příliš uspěchají a přeskoči či příliš zkrátí některé stadium nutné k pozdějšímu úspěchu. Společnosti, které buď byly příliš rigidní a nepřehodnotily svou činnost nikdy, nebo ty, které byly příliš nerozhodné a učinily tak více než dvakrát, byly podstatně méně úspěšné.

Další zjištění byla například tato (v plné verzi studie je jim věnováno podstatně více místa i s náležitým rozborem):

  • Investoři často vkládají příliš prostředků do startupů s jedním zakladatelem nebo do těch, kde chybí spoluzakladatel s technickým zázemím, přestože tyto startupy mají statisticky menší pravděpodobnost úspěchu.
  • Pomoc investorů má jen malý vliv na výkonnost společností (ne tak na jejich tržní ocenění).
  • Týmy s jedním technickým a jedním ekonomickým spoluzakladatelem získávají více peněz od investorů, mají rychlejší růst počtu uživatelů a méně často příliš uspěchají svůj vývoj.
  • Nejúspěšnější zakladatelé jsou poháněni touhou po vlivu, ne po penězích ani zkušenostech.
  • Zakladatelé přeceňují cenu duševního vlastnictví až 2,5krát.
  • Uspěchání jednotlivých fází vývoje nebo jejich úplné přeskočení je nejčastějším důvodem, proč si startup nevede příliš dobře.

Via TC, SG

Total
0
Shares
Další články
Přečtěte si více

Vzniká startupová bublina? Jak to vypadá ve srovnání s tou první internetovou

Do startupů tečou miliardy dolarů. Světová krize ničí tradiční hodnoty a investoři hledají nové možnosti, jak zhodnotit peníze. Velké firmy zjistily, že startupy potřebují k tomu, aby rozhýbaly svoje zatuhlé struktury a procesy. Některým by díky tomu mohla hodně žhavá startupová scéna připomínat internetovou bublinu v přelomu tisíciletí. Málokterý zainvestovaný startup je totiž schopen splnit nadějě, které do něj investor vkládá.
Přečtěte si více

Bonami, Designeros, Nenalezena.cz. Videa z pátého Startupcampu

Rekordní návštěvnost a několik zajímavých témat přinesl v pořadí už pátý Startupcamp Praha, nejlepší příležitost jak jednou do měsíce zajít na pivo se zajímavými lidmi. Díky přednáškám na téma Bonami a Designeros se velká část večera točila kolem moderního designu a pitche pak představily mimo jiné zajímavý způsob, jak využít chybové stránky 404 na svém webu pro dobrou věc.