Startup Empatica v Praze ukázal budoucnost sdílení emocí

Jak bude vypadat vaše běžné ráno za deset či patnáct let? Automatické hodinky vás probudí v nejlepší možnou chvíli v závislosti na kalendáři a kvalitě spánku, vybavení domácnosti se samo včas aktivuje a na sociální média se nasdílí první várka informací včetně toho, jak se zrovna cítíte. Alespoň podle Roberta Scobla, který považuje soukromí za přežitek. Jednou ze součástí jeho vize je také italský startup Empatica.

Třicetiletého Mattea Lai, zakladatele a šéfa společnosti Empatica, jsme krátce potkali už letos v dubnu v rámci The Next Web. Kde jinde, než v hospodě. A protože v té hospodě nechyběla ani Petra Hubačová z TechSquare, mohli jsme si nyní o měření a otevřeném sdílení lidských emocí nechat vyprávět v rámci oficiální návštěvy.

Jak se cítíš? Zbytečná otázka

Na sdílení osobních informací a měření určitých části našich životů už si pomalu zvykáme. Zatím ale automaticky nesdílíme o moc víc než uběhnutou či ujetou trasu, aktuální pozici, právě poslechnutou píseň nebo dohranou hru. A teď si představte běžnou kancelář se dvanácti zaměstnanci. Každý má na ruce nenápadný náramek, časem možná jen prstýnek. A když se šéfovi zachce, může si kdykoliv zobrazit grafy s aktuální i dlouhodobou úrovní stresu každého zaměstnance. Vybočuje někdo zásadně z normálu zdánlivě bez důvodu? Zřejmě má problém a je v zájmu obou stran ho vyřešit.

Tohle není sci-fi, taková kancelář už totiž díky Empatice existuje. Matteo je ale ten první, kdo přiznává, že na tohle zkrátka ještě nejsme v běžném životě připraveni. Přesto má na zápěstí hned několik podobných zařízení a přinejmenším to vlastní prakticky nesundává. Díky tomu má k dispozici dlouhodobá data o svém emočním stavu a experimentuje s drobnými i většími změnami ve svém životě, aby eliminoval vysoce stresující situace (například změnil čas, kdy čte e-maily, a začal cvičit). Stres je momentálně stav, který má Empatica podchycený nejlépe, zvládá ale i únavu, pohodlí, vzrušení a další. Měřit emoce je ovšem úplně jiná liga než měření pohybu i s ohledem na lidskou individualitu, a tak zvládnutí každého nového stavu vyžaduje hodně času.

Na první pohled se může zdát zbytečné mít na ruce přístroj, který vám řekne, že jste naštvaní, když jste naštvaní. Z dlouhodobého pohledu jsou ale taková data významná. Nebo vy si snad pamatujete, jak jste se cítili předminulou středu odpoledne? Pokud jsou ve vašem životě pravidelné zdroje stresu, máte obvykle možnost něco změnit. I proto se nyní vydatně pracuje na tom, aby služba dokázala emoce nejen monitorovat, ale také dávat lidem různá doporučení. Až bude spolehlivě pokryto více emocí, možnosti využití jsou takřka nekonečné. Zatím nadchnou hlavně geeky s “narušeným” vnímáním soukromí, ale časy se mění pro všechny.

Šance pro nemocné i pro vědu

Cílem týmu Empatica je pomáhat lidem nejenom tím, že jinak zdravým jedincům pomohou změřit to, co stejně nejspíš tuší, a stanovit jim jakýsi index dobrého života. Existující prototypy jsou využívány primárně v medicíně a na univerzitách. Zejména v případě psychických problémů jako jsou deprese nebo záchvaty paniky poskytují lékařům velice užitečná data pro pochopení problému, k nimž by se jinak nikdy nemohli dostat. Stejně tak existuje velký potenciál pro lepší porozumění emočním stavům dětí (laik by většinu z nich shrnul slovem “pláč”) a počátky celého odvětví měření emocí leží ve snaze pochopit fungování mozku autistů.

Určitě si dokážete představit rodiče, kteří by po něčem takovém skočili ihned. Emoce zkrátka říkají jací jsme a nedají se obelhat (jak jsme si mohli vyzkoušet, za dodání stresu díky Ondřejovi Bartošovi), takže přijetí tohoto konceptu a úplné odhalení sebe sama bude ještě vyžadovat nějaký čas. Ale troufnete si s jistotou tvrdit, že ten čas nepřijde?

Zařízení od Empatica by měla být i pro běžné uživatele k dostání už na konci příštího roku s cenou kolem 150 eur a zájem o nový typ rozhraní s lidským tělem bude jistě nemalý i díky potenciálu v marketingu. Již nyní například probíhají měření toho, jak se lidé cítí v různých prostorech a jak reagují na nejrůznější podněty, ať už je to film, politik nebo nové auto. Lze monitorovat pocity lidí v průběhu dne na různých místech, nebo zjistit, které oddělení ve firmě je příliš (či naopak zbytečně málo) ve stresu.

Na Matteovi je ale vidět, že spíš než marketing ho zajímá věda a výzkum, odkud ostatně sám pochází. I proto podle svých slov dlouho váhal s výběrem správného investičního partnera, který nebude zbytečně spěchat a příliš tlačit na pilu. První velké investiční kolo by mělo být uzavřeno co nevidět, dosud osmičlenný tým založený teprve v minulém roce s pobočkami v Itálii a Silicon Valley získal seed investici ve výši stovek tisíc eur. Zajímavostí je, že počátky projektu leží ve tvorbě her, které měly reagovat na pocity hráče a podle toho nabízet co nejzajímavější obsah a herní mechaniku.

Proti měření emocí vlastně nic nemáme, sami ale uznáváme, že jejich veřejné sdílení je pro nás zatím nepředstavitelné. Na druhou stranu, budoucí prezident USA už teď jistě má opilecké fotky z večírků na Facebooku, a když se podíváte na to, jak sociální sítě používá nejmladší generace, mnohé zažité představy o soukromí zcela opomíjí. V lékárnách se dá koupit čočka na iPhone, která za pár minut pozná rakovinu kůže, a emoce švýcarských krav jsou monitorovány už dnes, aby mohli být jejich majitelé včas varování, pokud je vyděsí například šelma. I Empatica podle Mattea naráží na to, že například některé staré školy psychologie zapojení takové technologie striktně odmítají, ale když si představíme, jak málo z toho, co dnes používáme každý den, jsme měli před patnácti lety, netroufáme si vyloučit vůbec nic.

Total
0
Shares
Další články
Přečtěte si více

Ve sklepě s Davidem Sonnenscheinem o korporacích a startupech

David sice původně sám pracoval v několika startupech, nakonec ale skončil v náruči korporace z nejkorporátnějších - SAP. Ta se letos stejně jako mnohé další vydatně opřela do startupů včetně těch českých a slovenských a nás zajímalo, co si od toho obří firmy slibují, co všechno nabízejí a co to říká o jejich vlastních plánech a budoucnosti.
Přečtěte si více

Michal Hanus: Prodat AdInternet lidem z Agrofertu nebyla legrace, pomohla nám izraelská škola

Investiční fond Chenen, který založili Michal Hanus, Pavel Šťovíček a David Dvořák před osmi lety po velkolepém prodeji Logosu, si připsal další úspěch. Vydavatelství Mafra koupilo službu AdInternet. „Od začátku jsme počítali s tím, že Mafra může být jedním z potenciálních zájemců, kterým jsme službu stavěli do určité míry na tělo,“ říká k tomu Michal Hanus.