Seriál: Maďarský startupový guláš odhaluje problémy postkomunistických zemí

Nesrozumitelný jazyk, kterým se domluvíte tak maximálně na jižním Slovensku, ale na druhou stranu čabajky, pálivá paprika, čardáš, žhavé ženy a krásné hlavní město na Dunaji. Maďarská startup scéna sází hlavně na globální služby. Vzhledem k situaci na místním trhu jí totiž nic moc jiného nezbývá.

Desetimilionový národ s velkou historií a národní hrdostí, která jim ale brání překonat historická traumata a jít dál. Místní vláda znárodnila systém penzijního připojištění, zavedla cenzuru a kdyby měl člověk soudit jen podle zpráv z médií, tak už tam zase začala diktatura. Uhry, neboli Maďarsko.

V hlavním městě na Dunaji už raší komplexní startupový ekosystém. Jen v Budapešti jsou tři akcelerátory, osm coworkingových prostor a šest velkých každoročních startupových sešlostí. “Myslím, že Budapešť je už na dobré cestě k tomu, aby vznikla scéna, na které si budou vybírat místní i zahraniční investoři nadějné startupy jako na zlatém podnose,” tvrdí autor maďarského startupového blogu SiliconGoulash Laszlo Tar.

Jeho pohled potvrzují už i samotní investoři. “Našli jsme tu v podstatě stejné zázemí jako v ostatních zemích, to nám dává aspoň nějakou jistotu,” tvrdil deníku New York Times Christian Jepsen, partner kodaňského fondu Sunstone Capital.

Krizi navzdory

Maďarští startupisté totiž jedou i přesto, že jim vývoj maďarské ekonomiky moc nepřeje. Země se stále vzpamatovává z krize, která začala skoro na den před pěti lety. Ta zdecimovala maďarskou měnu tak, že si země musela zažádat o podporu Mezinárodní měnový fond. Od té doby se vlády snaží lepit rozpočet jak se dá. Vzhledem k tomu, že Maďaři moc neuznávají nájemní bydlení, dopadla na ně i hypoteční krize. Kvůli vysokým úrokům doma si totiž nabrali hypotéky ve francích a eurech, což po drastickém propadu forintu nebyli schopni splácet.

Mladí Maďaři jsou vlastně nuceni startupy zakládat, skoro třicetiprocentní desetiprocentní nezaměstnanost absolventů jim nedává moc jiných šancí. Na rozdíl třeba od rozvinutého Rakouska jsou tak Maďaři dravější po globálním úspěchu a navíc mají výhodu levné pracovní síly. “Jsou ochotni rychle se učit a chtějí se připojit ke globálním projektům,” dodává Jepsen. Na druhou stranu jsou k tomu nuceni, protože maďarský trh je prostě moc malý.

Symbolem maďarského startupového úspěchu je takzvaná velká trojka – UstreamPrezi a LogMeIn. Z těch se staly opravdu globální služby, Prezi opečovává velký investor Accel Partners (14 milionů dolarů) a LogMeIn teď řádí na newyorské burze. “Jednou je to náhoda, podruhé shoda okolností, ale potřetí už je to trend,” vysvětluje spoluzakladatel Prezi Péter Árvai, proč už považuje maďarskou scénu za vyspělou.

Raší tu totiž i další globální naděje. Jde převážně o služby usnadňující práci s obsahem, a to jak s videem, tak třeba s aplikacemi na sociálních sítích. “Za mě bych doporučil ke sledování Antavo, které momentálně expanduje do Asie, úspěšní jsou také Vidzor nebo Metta. Můj osobní favorit je ale šikovný vyhledávač letenek Drungli,” popisuje Tar.

Nejžhavější startupy:

Akcelerátory:

Investoři přichází a činí se i stát

V zemi funguje několik venture fondů, které jsou financovány ze zdrojů takzvané JEREMIE iniciativy pro podporu malého a středního podnikání. “Bohužel fondy používají peníze spíš jen na ekonomickou stimulaci než aby podporovaly startupy většími penězi,” tvrdí Tar. Navíc fondy investují až do firem s obratem kolem půl milionu euro. V následujících dvou letech by ale vláda měla rozjet fondy zaměřené na klasický seed.

“Osobně jsem ale k penězům z Unie skeptický. Šéfové těch fondů nejsou z našeho byznysu a nemají žádné znalosti k tomu, aby vybírali správně a navíc nemají ani po ruce nikoho, kdo by měl nějaké zkušenosti s investicemi do technologií,” dodává maďarský bloger, který pracuje i na luxusní databázi maďarského startupového světa. V podstatě jde o takovou maďarskou CrunchBase.

startups.hu

 

Tarova slova potvrzují i další členové startupové komunity. “Není pravda, že by bylo v Maďarsku málo peněz. Co tu zemi drží při zemi je nedostatečná komunikace mezi jednotlivými částmi inovačního ekosystému, aktuální politika vlády a nedostatek opravdu kompetentních byznysových vůdců,” tvrdí Barnabas Malnay, šéf budapešťského MM Clusteru.

Souboj s dozvuky minulosti

Stejně jako v jiných zemích bývalého komunistického bloku se začínající podnikatelé musí potýkat s korupcí. “Daňové úniky jsou v podstatě národním sportem a je velmi těžké konkurovat v případě, že chcete hrát se státem fér. Museli jsme se s tím hodně prát, abychom ze začátku přežili, a pak jsme se radši vrhli na globální byznys. Maďarsko je příliš malá země s příliš vysokou mírou korupce,” tvrdí Peter Balogh z NNG, stojící za navigacemi iGo.

Kromě korupce v Maďarsku ještě pořád přežívá negativní obraz podnikatele z devadesátých let. “Moje matka radši o mě radši ani jako o podnikateli nemluví,” vysvětloval deníku New York Times Martin Retai z PocketGuide.

Změnit se to snaží úspěšní startupisté, kteří se vracejí ze světa se zkušenostmi a penězi. Právě Péter Árvai z Prezi je hlavou nové startupové neziskovky Bridge Budapest, za kterou stojí lidé z “velké trojky”. Vzdělávací program by měl během prvního roku poskytnout dvěma stovkám studentů informace o podnikání i o velkých maďarských startupových úspěších. “Pro první rok jsme do projektu investovali 300 tisíc dolarů a uvidíme, co bude dál,” vysvětluje Árvai.

Total
0
Shares
Další články